Text:   
        FanShop | Mobilní verze | Domovská stránka (IE)
 
Adresa klubu:
FC Přední Kopanina
Ke Goniu 123, 164 00 Praha 6

Kontakt: Tomáš Cigánek
Telefon: +420 777 753 545
Email: tomas.ciganek@fcpk.cz
 

FCPK Blog

Sydney FC – Newcastle Jets 1:0

23.11.2010 | autor: Sedláček Pavel | rubrika: Na cestách

Sydney - Je sobota, 13. listopadu a Sydney FC hraje další z řady domácích zápasů. Mám volno a podařilo se mi sehnat lístky, takže se těším na pořádný australský soccer (rozuměj fotbal) v podání místních borců. Sluníčko o sobě dává už od rána vědět, i když to není to klasické australské horko s teplotami hodně přes 30°C, navíc fouká příjemný a svěží vánek, takže by se dalo říct, že je na místní poměry ideální fotbalové počasí.

Na zápas se těším a spolu se mnou se jdou na Sydney FC podívat ještě kamarádi z Česka David a Standa. Máme sraz na stanici metra a vlaků Central, což je ústřední bod dopravy v celé Sydney hodinu před zápasem. Vzhledem k tomu, že stadion je vzdálen cca 15 minut pěšky mělo by to pohodlně stačit.

Přicházím k Centralu a je potřeba využít moderní komunikační prostředek v podobě mobilního telefonu, abychom si s klukama upřesnili polohu a v hlavní vlakové hale se našli. Vzhledem k tomu, že zmíněná stanice disponuje celkem 25 nástupišti na vlaky a metro není to zase v těch davech lidí tak jednoduchý úkol. Nakonec vše úspěšně dopadne a my míříme směrem ke stadiónu společně se záplavou lidí oblečených ve světle modré a bíle kombinaci, kteří dávají tušit, že nebudeme jedinými fanoušky Sydney.

Blížíme se k našemu cílí a před námi se objeví klasický fotbalový stánek v moderním kabátě. Pokladny s dlouhými frontami, obchod se suvenýry pro fanoušky, WC, několik pořadatelů a všude okolo spousta lidí – vše vypadá v podstatě stejně jako kdybychom navštívili slávistický Eden, sparťanskou Letnou nebo ostravské Bazaly. Po nezbytných procedurách při vstupu a kontrole zda u sebe nemáme nějaké nebezpečné předměty a světlice vcházíme dovnitř a s jistotou protřelého fotbalového fanouška bezpečně nacházíme naše místa. Stadión zevnitř je opravdu nádherný a myslím, že by se v Česku nenašel žádný, který by mu mohl architektonicky i celkovým dojmem konkurovat.

Jeho kapacita je velmi slušných 50 000 diváků (samozřejmě sedících). Jak jsem později zjistil kromě našeho fotbalu a Sydney FC se na něm hraje ještě rugby a také ten jejich australský fotbal, což je v podstatě to samé jako rugby s trochu upravenými pravidly. Jména těcht domácích týmů mi zůstala utajena. Před zápasem panuje na stadiónu skvělá atmosféra, hráči se svižně rozcvičují, diváci si vychutnávají pivo a hranolky a k tomu všemu hraje moderní hudba. Ne že by místní DJ nevěděl jaké písničky volit a co říkat do mikrofonu, aby se fanoušci nenudili, ale Patrik Rokl před zápasem na Kopanině – to je přece jenom trochu jiné kafe :-)

Zbývá nějakých 10 minut do zápasu a na velké světelné tabuli běží sestavy obou týmů. Kromě australského reprezentačního útočníka Alexe Brosqua hrajícího za domácí tým jsem o nikom dalším nikdy neslyšel tak jsem zvědav na kvalitu zdejší nejvyšší soutěže, která je mimochodem uzavřená, takže nikomu nehrozí sestup a hraje se na základní část a playoff - pro fanoušky velmi atraktivní záležitost. Co dále překvapí českého fotbalového labužníka je fakt, že všechny týmy mají svazem stanovený maximální rozpočet na hráče, aby se vytvořily naprosto stejné podmínky pro všechny. Pokud by tedy hrála pražská Sparta s rozpočtem 300 milionů Kč proti Ústí nad Labem nebo Příbrami, kde je rozpočet řekněme 6krát nižší, tak by to podle místních nebylo fér, protože Sparta si může logicky nakoupit lepší hráče.

Hodně pozitivní a s Českem naprosto nesrovnatelný je také přístup k férovosti celé soutěže (mám na mysli tzv. zákulisní hru, o které tady ale rozhodně psát nechci). Měl jsem možnost bavit se na toto téma s několika lidmi a došel jsem k názoru, že fotbal tady je naprosto čistý na všech úrovních. Co jsem pochopil tak ty Australany by ani ve snu nenapadlo, že je možné udělat pro výsledek i něco jiného než sportovně na hřišti. Myslím, ale že to je všechno dáno celkovou kulturou a přístupem lidí v Austrálii a bojím se, že nám doma bude trvat ještě hodně hodně dlouho než se k něčemu podobnému dopracujeme. Ale zpátky na stadión, jména hráčů v jednotlivých sestavách proběhla na obrazovce a ještě zbývá představení obou trenérů.

Hlasatel oznámí jméno domácího kouče, kterým je, jak je všeobecně známo, český trenér Vítězslav Lavička a stadión zaburácí nadšením. A už nám nastupují obě mužstva, domácí Sydney FC v tradiční světle modré kombinaci hosté z Newcastlu ve žluté. Zápas začíná. V prvním poločase je hra vyrovnaná, žádný velký fotbal k vidění není. Hráči jsou na první pohled výborně kondičně připravení, ale řekl bych, že taktická a zejména technická stránka hry trochu pokulhává. Spíš převažuje klasický anglický styl a nakopávané míče na útočníky než nějaká kombinační mezihra, i když domácí se snaží a předvedou pár hezkých akcí.

Rozhodčí píská konec prvního poločasu a hřiště zaplaví týmy malých dětí hrajících na malé branky stejně jak to známe z Česka. Na trávník nastoupí také několik slavnostně oblečených lidí a hlasatel ohlašuje zřejmě jubileum nějakého významného člena Sydney FC, při kterém nechybí předání květin a gratulace. Většinu diváků to ale moc nezajímá, protože se odběhli občerstvit do vnitra stadiónu. Hráči mezitím pomalu nastupují na trávník a blíží se začátek druhé půle. Oba trenéři věří stejným sestavám, takže nemáme tu čest vidět v akci nikoho dalšího než původní jedenáctky.

Domácí nastoupili do druhého poločasu s odhodláním strhnout vedení na svoji stranu a zatlačili soupeře na jeho polovinu. Objeví se několik náznaků šance ovšem bez gólového efektu. Diváci se přesto velmi dobře baví a neustále povzbuzují svůj tým. Všichni se chovají neuvěřitelně slušně a spořádaně a většinou mezi nimi převažují rodiny s dětmi. Nějaké šarvátky, světlice, petardy a podobné věci se tady prostě nenosí. Pořadatelé jsou sice vidět v poměrně hojném počtu, ale mám ten pocit, že místo, aby se soustředili na řešení případných sporů mezi fanoušky spíše lidem radí a informují. Policie na stadiónu není vidět vůbec. Hlasatel oznámí počet diváků – něco přes 8500, což rozhodně na 50tisícový stadion není moc, na druhou stranu je to rozhodně víc než na běžný ligový zápas v ČR.

Na playoff prý chodí běžně přes 10 tisíc. Do konce zbývá nějakých 25 minut a na hráčích domácího týmu začíná být vidět nervozita. Sydney FC vyhrálo celou loňskou soutěž, ale letos se mu moc nedaří a potácí se u dna tabulky. Po odchodu klíčových hráčů (mezi jinými i Karola Kisela do Slavie) a zranění několika dalších se tým dává teprve dohromady. Dnes je ale vidět, že by si 3 body za vítězství zasloužili. Běží 75. minuta a stadión se gólu přece jenom dočká. Domácí předvedli pěknou kombinační akci na pravé straně a po centru do pokutového území se prosadil střední útočník a střílí vedoucí branku. Po obdržené brance se hosté snaží o rychlou odpověď, ale

Sydney si už vítězství vzít nenechá a po zodpovědném a aktivním výkonu zaslouženě vítězí 1:0. Celkově se dá říci, že převažovala hra s nakopávanými míči a spoustou osobních soubojů, i když se domácí občas snažili o kombinační hru, což jim nakonec přece jenom přineslo 3 body. Myslím, že kvalitou hry je australská liga hodně podobná té české. Zápas skončil, v poklidu opouštíme stadión v doprovodu světle modrého davu a už teď se těšíme na další zápasy domácích. Snad se Sydney FC probojuje i do playoff a my budeme mít možnost nasát atmosféru vyřazovací soutěže.

Z australského Sydney všechny moc zdraví,

Pavel Sedláček

 

FCPK Blog

Sedláček Pavel

O autorovi:

Zkušený útočník, který byl v FCPK minulou sezónu na hostování z druholigového Zenitu Čáslav. V sezóně 2009/2010 byl vyhlášen nejlepším hráčem FCPK.
V současné době je na ročním studijním a pracovním pobytu v australském Sydney, ze kterého přispívá na stránky www.fcpk.cz

Články blogera

Články
17.05.O fotbalovém rozvoji budoucich australských nadějí  [Sedláček]
23.11.Sydney FC – Newcastle Jets 1:0  [Sedláček]
11.10.O multikulturních rozdílech a mých australských studijních povinnostech  [Sedláček]
13.09.Sportovní život v Sydney  [Sedláček]
10.08.Utrápená cesta do Sydney a nečekaný imigrační problém s kopaninskými kopačkami  [Sedláček]

Poslední články

Články
17.05.O fotbalovém rozvoji budoucich australských nadějí  [Sedláček]
06.01.Jirka Gerstner navštívil chrám fotbalu: zápas Barcelony na Nou Camp  [Gerstner]
23.11.Sydney FC – Newcastle Jets 1:0  [Sedláček]
11.10.O multikulturních rozdílech a mých australských studijních povinnostech  [Sedláček]
13.09.Sportovní život v Sydney  [Sedláček]
10.08.Utrápená cesta do Sydney a nečekaný imigrační problém s kopaninskými kopačkami  [Sedláček]
24.10.Jirka Gerstner: Má návštěva Stamford Bridge, zápas Chelsea-Blackburn  [Gerstner]
29.04.To pravé Řecko. Skočka na výletě do Chalkidiki.  [Skočdopole]
16.03.Do Pekla zadarmo...aneb fotbalový zápas PAOK Soluň - Olympiakos Piraeus  [Skočdopole]

Blogeři

 Příjmení, jméno
Gerstner Jiří
Sedláček Pavel
Skočdopole Martin

Přihlášení blogera

 
Jméno:
Heslo: