Patriku trenéra děláš krátce. Zřejmě poprvé ses dostal do situace, abys prohrával v osmé minutě 0:3? Stalo se ti to během hráčské kariéry?

Prohrávat 0:3 jiź takhle na začátku jsem zažíval poprvé v životě. Během hráčské kariéry jsem zažil otočit výsledek, když jsme prohrávali o jeden, maximálně dva góly, ale jak se říká, všechno je jednou poprvé.

Jaké jsi měl pocity v tu chvíli? Křičel jsi nebo naopak ses snažil situaci zvládnout v klidu?

Abych pravdu řekl, moc se mi tomu v tu chvíli nechtělo věřit. Každopádně jsem cítil, že kluci potřebují zvednout hlavu, takže žádné křičení, spíše povzbuzení.

Proč k tomu vůbec došlo? Údajně jsi vypsal nějakou prémii pro hráče za vstřelení více branek. Je to pravda? Podcenili vstup do utkání?

Soupeř na nás vlítnul a my jsme to nezachytili. Chtěli jsme hrát v klidu, ale první gól nás znervóznil a vzápětí jsme dostali další dva góly. Vždycky hrajeme o nějaké odměny, zvedá to týmový duch. O tuto motivaci se také mohu opřit v poločasové přestávce. Vstup jsme nepodcenili, jen jsme ho zaspali a terén byl také trošku proti nám.

Bereš to třeba i částečně na sebe, že hráči nebyli koncentrovaní?

Samozřejmě že to beru částečně na sebe, i když v tomto věku je těžké udržet koncentraci kluků i pro profesionální učitele.

Co jsi udělal jinak, aby se utkání začalo otáčet?

Změnili jsme rozestavení. Doprostřed jsme dali dva silné a vysoké hráče, abychom vyhrávali hlavičky a osobní souboje a mohli jít rychleji dopředu s klidnou rozehrou. To, co jsme si řekli v kabině, se začlo naplňovat a ve vápně soupeře jsme útočili v 6 lidech.

Věřil jsi, že se tento zápas dá ještě vyhrát?

Určitě jsem tomu věřil. Byli jsme v největší síle, chyběl nám jen jeden hráč. Co se týká ofenzívy týmu, tak jsme velice produktivní, jen nám někdy bohužel schází finální přihrávka. Celý druhý poločas jsme byli na polovině soupeře a tlačili se za úspěchem.

Ceníš si toho vítězství víc než jiných, když se rodilo za těchto okolností?

Asi trošku jo. Cením si hlavně všech hráčů, že to nevzdali a že ukázali v čem je Kopanina nejsilnější, týmový duch.

Byla v kabině po zápase velká euforie?

Pokřik byl trošku hlasitější než obvykle, jinak žádný šampáňo se tam nestříkalo. :D

Týmu se zatím v soutěži daří. Souhlasíš? Jsi spokojen?

Mužstvo je opravdu silné a je jasné, že budeme hrát na špici se Zličínem a Hájema. O vítězi soutěže rozhodnou vzájemné zápasy, my oba zápasy bohužel prohráli o dvě branky, takže na jaře si doufám vezmeme zpět svoje body. S týmem jsem spokojen. Kluci a Patricie makají skvěle, jen s nima začíná mávat puberta, tak je to občas o nervy. :D

Jak by vypadala upoutávka na zápas starších žáků, kdybys měl pozvat diváky na vaše utkání?

Hrajeme 7. listopadu na domácím stadionu a je to zároveň náš poslední domácí zápas. Budu připravovat hráče tak, aby diváci viděli spoustu branek v brance soupeře z Ďáblic.

Těším se na odpovědi a děkujeme za rozhovor.

Taky děkuji.