I přesto, že po loňském postupu starších žáků jsme nyní hráli vyšší soutěž než jsme předpokládali, s umístěním na 9. místě se ziskem 10 bodů nemohu být spokojen. Mužstvo v některých zápasech předvedlo solidní výkon, ale nebylo schopno takto odehrát alespoň většinu zápasů. Když už přistoupíme na to, že nelze v každém zápase podat optimální výkon. Myslím si, že právě velmi nevyrovnané výkony jsou velkou rezervou těchto kluků. A právě fakt, že odehráli několik zápasů s velkým zaujetím a nasazením (někdy dokonce stačilo k vítězství i jen dobře odehraná část zápasu), způsobil o to větší zklamání, že v jiných zápasech předvedli výkon, na který určitě pyšní být nemůžeme. Kdybych měl stručně shrnout největší rezervy mužstva - důraz v osobních soubojích, odhad na míč, přesnost přihrávek, orientace v prostoru, pohyb bez míče a zapojení se do kombinace. Samozřejmě se snažíme na tyto slabiny zaměřovat některá cvičení, někdy i celé treninky, ale většinou pak v zápasech na jejich uplatnění čekám marně. Velkým nedostatkem je nedůrazné a nedůsledné bránění (celého mužstva), z kterého pramení vysoký počet obdržených branek - 36. Naopak pozitivně se dá hodnotit vysoký počet nastřílených branek -25, což představuje v 11-ti zápasech skoro 2,5 gólu na zápas. Našimi nejlepšími střelci jsou Tomáš Holeček s 8 góly a Vojta Ebr se 7 zásahy. Na závěr hodnocení ještě zmínka k několika jednotlivcům: Největší výkonnostní vzestup proti loňské sezoně udělal určitě obránce Břečka, který opravdu svými výkony příjemně překvapil, celkem dobrý podzim odehrál Schierreich a částečně Kramer s Prokoschem, i přes inkasované góly si většinou slušně vedli brankáři Fišl i Stoklasa, kteří toho ještě hodně vychytali a zachránili, za vstřelené góly zaslouží pochvalu nejlepší střelec Holeček, i když i ten má samozřejmě hodně co zlepšovat, hlavně ve svém přístupu.