Chomutov – Padesátitisícové město Chomutov prožívá sportovní eufórii. Hokejisté hrají o postup do extraligy, fotbalisté o postup do 3.ligy. Na stadión Přední Kopaniny přijíždí lídr tabulky divize, který by rád postupem vrátil Chomutov tam, kam dlouhá léta patřil. Do třetí nejvyšší české fotbalové soutěže. Do jarního startu se chomutovští opřeli jak se patří: tři zápasy, devět bodů, skóre 7:1!!! O úvodu jara, ambicích i konkurenci fotbalu s hokejem v Chomutově jsme si krátce povídali s hrajícím sekretářem klubu, kterým je brankář týmu Radek Zaťko.

Začátek jara máte famózní. Předpokládám, že jste spokojeni?
Bodově určitě, ale výkony nejsou stoprocentní. Máme výkyvy v zápasech, určité pasáže nejsou podle našich představ. Za plný počet devíti bodů jsme ale samozřejmě rádi.

Co vás konkrétně trápí. Ofenziva, defenziva. Při skóre 7:1 se zdá, že oboje je v pořádku.
Náš problém vidím v hlavách. Výborně vstoupíme do zápasu, dáme branku, ale místo abychom vstřelili druhý pojišťovací gól, začneme mít obavu o výsledek. O něco hrajeme, celý mančaft to ví a v určitých chvílích máme svázané nohy, strach o výsledek. Nehrajeme pak co umíme a co bychom chtěli. Na tom musíme zapracovat.

Vašim cílem je postup do České fotbalové ligy. Chomutov by se rád vrátil do třetí nejvyšší soutěže že?
Máme takový cíl. Samozřejmě na to jaké je Chomutov velké město, bychom to chtěli zase vrátit do ČFL, třetí ligy by tu slušela. Proto to děláme! Třetí liga i druhá se hrála v Chomutově dříve dlouho a dovolím si tvrdit, že divize je pro Chomutov málo. Ale vše závisí na financích, to je jasné.

O finance i diváky bojujete ve městě s hokeje. Hokejisti se snaží o postup do extraligy. Jak takové soupeření o peníze i fanoušky vypadá?
Momentálně se na vlně veze hokej! To je realita. Pro fotbal moc peněz nezbývá, náš rozpočet je někde úplně jinde než hokejový, jsme v zákrytu. Naštěstí náš manažer pan Záruba dokáže něco sehnat od sponzorů a můžeme fungovat.

A co diváci?
Deset let stejný, na naše zápasy přijde klasika 500 diváků, to je všechno. Lidi chodí i podle počasí, ale aby viděli, že hrajeme o špičku a zvedla se návštěvnost, to ne. To samé hokej, má těch 1000-1500 lidí, teď když hrajou o extraligu tak trochu více. Diváci se prostě u nás ke sportu moc neženou.

Teď vás čeká zápas s Přední Kopaninou. Jak vzpomínáte na podzimní utkání a jak vidíte odvetu?
Tvrdím, že Přední Kopanina má na nováčka hodně dobrý mančaft, dobře poskládaný, jako gólman si všímám silné útočné fáze. My k tomuto utkání jedeme s respektem a cílem bodovat, ale vždy záleží co soupeř povolí.

Roli favorita se však neubráníte. Kopanina hraje stále o záchranu, vy jste jasný adept postupu…
…to je jasné, my jedeme bodovat a samozřejmě nejraději bychom vezli domů tři body.

Neubráním se ještě jedné poznámce. Vy nejste obyčejným sekretářem, ale hrajícím. Při své funkcionářské práci jste stále brankářskou jedničkou týmu a ne ledajakou. Dokonce máte na svém kontě v této sezóně čtyři vstřelené branky…! Předpokládám, že všechny z penalt.
Jo jo, je to tak. Povedlo se mi čtyři proměnit, kopal jsem je i dříve, nebojím se. Teď na jaře v Českém Brodě jsem ale nedal, tak uvidíme, kdy mě k tomu zase pustí.

Za jakého stavu jste nedal a jak jste neproměnil?
Bylo to za stavu 3:1 pro nás a překopl jsem branku. Klukům jsem říkal, že když nejde do tuhého, tak neproměňuju… (směje se)

Na podzim v Chomutově proti Přední Kopanině také byla penalta, ale tehdy jste nekopal. Teď byste šel?
Tam jsem musel čekat. Máme jasné pravidlo. Trenér určí hráče a dokud proměňuje, kope stále ten stejný hráč. Když nedá, jde další.

Takže teď musíte čekat na svou šanci zase vy?
Je to tak. Podle toho pravidla bych teď měl čekat. Uvidíme. Pokud by mi trenér dal důvěru, půjdu kopat. V tom Brodě jsem promarnil možnost jít do čela naší tabulky střelců… (znovu se usmívá).