Z Kladna to není na Přední Kopaninu daleko, vy jste to vzal ale oklikou přes Spartu, že?
Začal jsem chodit v šesté třídě do sparťanské školy. Na Spartě jsem to tedy zkoušel už jednou dřív, ale to nevyšlo. Tak až od té šesté třídy. Vydržel jsem ve Spartě do osmnácti.
Jak na letenský klub vzpomínáte a proč to tam nevyšlo?
Všechno jsem užíval, Spartu mám pořád rád, fandím jí. Za tu dobu, co jsem v ní byl, jsem si udělal křížák. Měl jsem celkem tři operace. A proč to nevyšlo. Prostě jsem uznal, že jsou tam lepší kluci a zvolil jinou cestu
Máte i slavné spoluhráče? Nejdále je zatím Adam Hložek...
To je pravda. Ale nebyl to je Adam, byla tam celá řada kluků, co se dostala do české ligy. Nedávno jsme to s trenérem počítali a došli jsme k číslu šestnáct, nebo sedmnáct.
Takže máte v lize spoustu kamarádů, není vám to ale trochu líto?
Dřív jsem na to myslel, teď už se to všechno snažím brát pozitivně. Prostě se stalo to, co se mělo stát. A zase mě to posunulo jinam. Studuji trenéřinu.
Budete tedy fušovat do řemesla trenéru Vottovi?
To určitě ne. Zatím jsem u mladších žáků a moc mě to baví.
Když se vrátíme ke Spartě. Chodí vám její hráči na Kopaninu držet palce... Vy také míříte jako fanoušek na Letnou?
My máme v týmu víc kluků, co Spartou prošli, máme super partu, tým se poskládal skvěle. Sedlo si to parádně. Je pravda, že nám chodí fandit Adam Karabec, Mejdžiho (Mejdrův) brácha u nás hraje. A co se týče mě, na Letnou chodím jen občas, ale to neznamená, že nedržím palce. Právě naopak.
Vy jste neodmyslitelnou součástí sestavy FCPK, chyběl jste jen dvakrát a to kvůli zranění...
Z toho mám radost, že mi trenér takhle věří. Vždycky se snažím pro tým odevzdat to nejlepší a jsem moc rád, že se nám daří.
Trenér vás využívá na více postech, kde se cítíte nejlépe?
To je pravda, už jsem si vyzkoušel i pozici šestky. Musím přiznat, že tady jsem se s tím trochu pral, ale člověk si zvykne. Nejlépe se ale cítím na pozici pravého beka.
Před týmem je jasný úkol v podobě posunu do divize. Vyjde to?
Máme sice pětibodový náskok, ale na slavení je ještě brzy. Máme tam bodový polštářek, to je příjemné, ale ještě je dost zápasů před námi. Teď zrovna v sobotu jedeme na Vyšehrad, který je naším největším soupeřem v boji o první místo. Budeme se snažit ještě více odskočit.
Důležité bylo, že jste zvládli hodně těžký zápas s ČAFC, jaké to bylo?
Pomohlo nám, že jsme zvládli poslední dva těžké zápasy v Kolovratech a doma s ČAFC. Udělali jsme šest bodů, i když s ČAFC to byl jen tak tak. Ale měli jsme šance, byla možnost rozhodnout ten zápas dříve. Ale máme tři body a to je nejdůležitější. ČAFC nebyl příjemným soupeřem. Zase jsme dostali jako první gól, což se nám stává bohužel často. Až pak jsme se rozjeli.
Drží vás střelecky Vojta Ptáček, rozjel se neskutečně co? A lepí to i Danu Urbanovi...
Je super, že to tam klukům takhle padá. Když to tak bude dál, klidně to za ně všechno odběhám. (směje se)
Teď vás čeká ve středu pohár s Kolovraty, s těmi už jste na jaře jednou hráli a dopadlo to dobře (7:3). Padne zase tolik gólů?
Vyhrát pohár, to je náš další cíl, který bychom v sezoně mít. Myslím, že gólů tolik nebude, že se Kolovraty jistě poučily z toho nedávného zápasu. Ale budeme chtít zvítězit.
Když půjdeme k přeboru. Tempo máte za sebou, v sobotu vás čeká další šlágr na Vyšehradě. Hotovo nebude, ale klíč k postupu to být může, co?
Je to určitě jeden z nejdůležitějších zápasů, co máme před sebou. Hrát se bude na jejich umělce, na to hřiště nemáme moc dobré vzpomínky. Uděláme ale všechno pro to, aby náš náskok v čele tabulky zase narostl. Je pravda, že kdyby se to povedlo, bylo by to už hodně příjemné a nadějné. Rozhodnuto ale stejně nebude. Budeme chtít dál vyhrávat, na tom se nic nemění.
Pojďme ještě k vaší rodině, kde se to fotbalisty jen hemží. Slyšel jsem, že váš bratr hraje v Německu. Na jaké úrovni?
Mladšímu bráchovi je dvanáct. Hrál za Bonn a teď byl na zkoušce v Leverkusenu. Jen ho tam zbrzdilo nějaké zranění, bohužel, takže to musel přerušit. Ale vrátí se tam a bude pokračovat. Budu mu moc držet palce.
Hraje na stejné pozici a jak se mu daří?
Talentovaný je, pracovitý taky. Když ho vidím, tak je jinde, než jsem byl v jeho věku já. Moc si přeju, ať to všechno dotáhne. Držím mu palce. Bylo by to super. Nastupoval na místě stopera a taky už hrál šestku...
Byl se podívat na vás na Kopanině a vy na jeho zápase v Německu?
Tohle jsme zatím nezvládli, ono je to všechno náročné to časově sladit. Když jsem v Německu, tak si třeba aspoň s bráchou a s tátou zatrénujeme.
Geny jste měli po kom zdědit, táta vyhrál Německý pohár s Hamburkem, že?
Táta teď zrovna přijede na zápas s Vyšehradem. Budu mít narozeniny, tak by bylo fajn, abych si dal jako dárek výhru, stejně jako to měl kapitán Sparty Krejčí, když hráli s Baníkem. Co se týče táty, tak ten ve fotbale dokázal skvělé věci.
Co na to říká táta, že hrajete za Kopaninu?
Je hlavně rád, že pořád dělám fotbal. To je pro něj asi to nejdůležitější. On byl výborný fotbalista, Hrál bundesligu, byl to kapitán Hamburku, v roce 2003 vyhráli Německý pohár.
A úspěšný je i jako trenér. Naposledy vedl St. Truiden, že?
Přesně tak, teď si dává pauzu. V roce 2009 byl asistentem Felixe Magatha ve Wolfsburgu, který tehdy získal mistrovský titul. Jak jsem říkal, táta něco dokázal jako hráč i jako trenér. Uvidíme, jaký budu jako trenér já.