P ř e d n í K o p a n i n a - Ještě na konci minulé sezony si Michal Buzek nebyl jistý, jestli se kvůli pracovnímu vytížení nevzdá možnosti zahrát si za Přední Kopaninu divizi. Rozhodl se, že bude v kopaninském áčku pokračovat a v sobotu vedl tým jako kapitán do boje v 1. kole Ondrášovka Cupu. Jenže z výhry 3:2 se radoval třetiligový Králův Dvůr. „Myslím si ale, že jsme ten zápas zvládli dobře, až na ty neproměněné šance...,“ litoval Buzek.

Jinak jsou ale ohlasy na pohárový zápas pozitivní, ne?
Souhlasím. V sestavě byli čtyři noví hráči, zapadli výborně. Velká škoda těch šancí, kterých bylo opravdu hodně, snad osm vyložených. S takovým soupeřem musíte ty nejjasnější gólovky proměňovat, jinak nemůžete myslet na výhru.

Znamená to, že jste podle tebe s Královým Dvorem dokázali držet krok po celý zápas?
Myslím, že ano. Po fyzické stránce jsme to s nimi vydrželi v pohodě. Možná jsme trochu odpadli až v úplném závěru, kdy se hrálo nahoru dolů. Pak už jsme nebránili tak poctivě, návrat zpátky nebyl ideální. Ale celkově jsem měl z naší hry dobrý pocit. Dobře jsem podrželi míč, Sláva Houška a Šimon Honetschläger mají seběvědomí, věří si, ve středu jsme neztráceli balony a dostávali jsme se do těch zmiňovaných šancí.

Takže jste si nezasloužili prohrát?
Myslím, že jsme to měli dotáhnout minimálně do remízy a penalt.

Nepřekvapilo tě, že jste chvílemi přehrávali třetiligový tým?
Po zápase jsem mluvil s mým bývalým spoluhráčem z Bohemky, který teď hraje v Králově Dvoře. Říkal mi, že tam trénuje 25 lidí, ale ne všichni mají registračky, takže nebyli v nejlepší sestavě. Ale to je neomlouvá, to je jejich věc, s kterou si musí poradit. Ani my jsme neměli všechny hráče k dispozici. Náš výkon mě mile překvapil.

Asi jako nedávná výhra 2:0 proti Vyšehradu, ne?
Ten jsme sice porazili, ale musím přiznat, že nás Vyšehrad 80 minut mačkal na naší půlce. S Královým Dvorem jsme hráli vyrovnaně, v určitých fázích jsme měli navrch. Měli jednoho dobrého útočníka, kvalitní zálohu, ale mizernou obranu.

Jak kabina reaguje na to, že se vám takhle daří proti třetiligovým soupeřům?
Po zápase už jsme si říkali, že jestli to takhle půjde dál, budeme hrát zase o postup. Ne, to bylo samozřejmě ve srandě. Lidi, kteří viděli zápas s Vyšehradem, si určitě všimli, že tam byl výkonnostní rozdíl. I když jsem o tom později přemýšlel a je pravda, že byli v té době v jiné fázi přípravy, my jsme měli hodně těžké nohy. Každopádně jsou tyhle výsledky hodně povzbuzující, ale nijak zásadně bych je nepřeceňoval. Třeba pohár je úplně jiný, než mistrák. Atmosféra, tlak na nás hráče, to se nedá srovnávat.

Každopádně vás musí mrzet, že jste se v poháru neprotlačili dál, protože tam čeká druholigová Dukla.
Já bych si chtěl zahrát proti nějakému týmu z první nebo druhé ligy, ale ne proti Dukle.

Proč?
Za poslední roky jsme hráli s Duklou tolikrát, že už mi to stačí. V poslední sezoně na konci přeboru k nám v podstatě druholigová Dukla přijela. Už mám Dukly dost.
A to jsou dvě ze čtyř posil právě z Dukly, kterou dřív prošel i útočník Sedláček...
No vidíš, Dukla kam se podíváš (směje se).

Jak vůbec hodnotíš vystoupení posil? V brance byl Jeřábek, v obraně Šafr s Bustou, v útoku Sýkora.
Jsem z nich mile překvapený. Kluci se mi hodně líbili. Jak Šáfa, tak Syki. Ten vyhrál vepředu spoustu hlaviček. Stoper Králova Dvora byl vždycky dobrý hlavičkář, ale s ním ve vzduchu prohrával. Co se týče Filipa Busty, tam mě překvapilo, jak dobře si poradil s pozicí beka, i když je to klasický stoper. A Jeřáb i v předchozích zápasech potvrdil, že má přehled. Ví, kdy míč chytit, kdy ho vyboxovat, velice dobře mluví. Trenér má z čeho vybírat. K dispozici má teď tři výborné brankáře.

A taky spoustu hráčů do pole. Jaké to je, když je vás na tréninku kolem třiceti?
Jsem rád, že nás chodí takhle hodně. Na tréninku si můžeme zahrát na velké hřiště a to je příjemné. Navíc to má velký náboj, protože každý se cítí ohrožený, každý hraje o sestavu a to je dobře. Bylo jasné, že divizi nemůžeme hrát ve dvanácti lidech, posily musely přijít. Přišly, jsou kvalitní a to je pozitivní.

Ale dva hráči také odešli. Pryč je Robert Nedvěd a Martin Janda. Oba jsou tví kamarádi, nepřemlouval si je, aby zůstali?
Méďu už jsem nepřemlouval. To jsem dělal v zimě, on zůstal a pak se zranil, takže pak stejně nehrál. Nemělo cenu ho přemlouvat. Je přesvědčený o tom, že mu půlrok v Jedomělicích prospěje. Já doufám, že se k nám v zimě vrátí. A u Jandise mě to překvapilo, ale chápu to. Má hypotéku a v Německu si vydělá dobré peníze. Pro mě osobně je to ale velká škoda, s oběma jsem byl velký kamarád, Jandis patřil do toho starého jádra. Bylo pro mě smutné zjištění, že oba odcházejí. Ale jak jsem řekl: třeba se zase v zimě vrátí a pomůžou nám.

Ještě mě zajímá jedna věc: trenér Mejdr říkal, že před divizí budete víc trénovat. Je to tak?
Běháme pořád stejně, ale trénujeme častěji. Příprava je v létě krátká, takže je to potřeba. Aby člověk tu fyzičku nabral, musí chodit poctivě. Na soutěž budeme dobře připravení.