Přední Kopanina (bok) - Nenápadný, ale velice platný. Tak by se dal charakterizovat Martin Beneš, stoper Přední Kopaniny, který jde každým zápasem nahoru. V poslední době se poctivý obránce začal prosazovat i směrem dopředu: dvakrát asistoval u branky Bohuslava Strnadela, když poslal přesný dlouhý pas, s kterým si už kopaninský střelec poradil. Stejně tomu bylo i v posledním zápase na Aritmě. „Ale nemáme to s Bohoušem nacvičené, byla to spíš náhoda, že to takhle vyšlo dvakrát po sobě,“ říká 24letý Beneš.

Úplná náhoda to ale být nemohla, ne?
To asi taky ne. Na Aritmě jsem rozehrával standardku kousek za půlkou hřiště a Bohouš si řekl o míč pohybem. Viděl jsem ho, hledal jsem ho, našel jsem ho. Není to opravdu nijak secvičené, prostě se mi podařilo dát dva dobré dlouhé míče.

Tvé výkony jdou s každým zápasem nahoru. Jsi spokojený?
To by měli posoudit asi jiní. Já si myslím, že by to mohlo být lepší, že bych mohl určité situace řešit líp.

Co máš na mysli?
Měl bych do naší hry přinést víc klidu a asi i přidat na důrazu.

Čekal bych, že na důraz je ve vaší stoperské dvojici hlavně Honza Charvát. Máte nějak rozdělené role?
Většinou je to tak, že já mám za úkol odstavit hráče a Charvajz jde do hlavy. Záleží to na konkrétní situaci. A je pravda, že Honza je hodně důrazný, ale myslím, že kdybychom byli důrazní oba, bude to lepší.

Možná to nemáš v povaze.
Je pravda, že občas potřebuju, aby mě někdo postrčil. I kluci mi říkají, ať na důrazu přidám. Možná je to opravdu mojí povahou, jsem trochu flegmouš.

Máš pocit, že vedle zkušeného Honzy Charvát rosteš?
Hraje se mi s ním velmi dobře. Tím, jak je starší a má odkopáno, můžu si od něj něco vzít a naučit se.

Jakou jeho fotbalovou vlastnost bys chtěl nejvíc?
Asi ten důraz.

A co dirigování ostatních?
I to by mohlo být z mé strany lepší, pořád je co zlepšovat. Ale myslím, že se v tomhle směru zvedám. Když jsem přišel na Kopaninu, byl jsem vyjukaný.

Ale to už podle všeho nejsi, Michal Buzek tě chválil za to, jak jsi tým dirigoval, když Honza Charvát absentoval.
No jo, to jsem rád, že si toho Buzi všimnul.

Začal jsi sbírat asitence, kdy se dočkáš i gólu?
Doufám, že co nejdřív. Že v těch posledních klíčových zápasech sezony nějaký gól taky dám.

V Jesenici, odkud jsi přišel, jsi góly střílel?
Tak tři góly každou sezonu. Většinou to bylo po standardkách, že jsem se tam někde přimotal. Ale šance jsem měl i tady. Na Vršovicích jsem hlavičkoval z malého vápna, příležitost jsem měl i na Aritmě. Ale neberu to tragicky. Od střílení gólů jsou tady jiní.

Na Kopanině jsi se na začátku sezony objevil trochu znenadání. Jak se to seběhlo?
Dostal jsem se na Kopaninu přes Honzu Horáka. Hrál jsem s ním v Meteoru a zmínil jsem se mu, že bych chtěl jít z Jesenice jinam. Zeptal se na Kopanině, jestli bych mohl přijít, a už jsem tady zůstal.

Proč jsi chtěl z Jesenice odejít?
Dvakrát jsme sestoupili až do I. B třídy. Chtěl jsem změnu. Ptal jsem se po kamarádech a vyšla Kopanina.

Ovšem mělo to malý zádrhel. Na podzim jsi mohl za Kopaninu odehrát jen pět kol a musel jsi jít zpátky.
To je pravda. To mě mrzelo. Delší hostování mi nepovolili. Chodil jsem se dívat na zápasy a viděl, jak kluci vyhrávají. Bylo to zvláštní období. Trénoval jsem na Kopanině, v pátek pak v Jesenici, kde jsem hrál I. B třídu.

To byl docela skok, ne?
Co se týče kvality, je to samozřejmě rozdílné. Člověk tam po pár zápasech může lehce zapadnout do průměru. Navíc se mnou točili na všech postech, od levého beka po útočníka. Bylo to takové nijaké. Pak mi v Jesenici vyšli vstříc, že jsem mohl v zimě odejít na hostování až do konce jara.

Takže pořád patříš Jesenici. Co s tebou bude v létě?
Chtěl bych s Kopaninou postoupit a pak tady zůstat. Uvidíme, na to je teď ještě brzy.

Předpokládám, že se ti na Kopanině líbí.
Je to tady super. Krásné zázemí, člověk se nemusí o nic starat, všechno je připravené. Nemusíte řešit, jestli budou dresy, jestli je tohle a jestli bude tamto. Je to tady jiné, než jsem byl zvyklý.

Jak jsi se vůbec do Jesenice dostal, když bydlíš na Zbraslavi?
Bydlí tam můj další spoluhráč z Meteoru, který se mě zeptal, jestli bych tam nechtěl jít, když jsem nic neměl. Navíc v Jesenici pracuji.

Jako dopravní policista.
Přesně tak. Řeším dopravní nehody, sídlo máme přímo v Jesenici.

Takže na Kopanině zakládáte buňku policistů. Těmi jsou i Roman Vyšata a Ivo Drahorád.
Je to tak. Roman je městský, Ivoš je na obvodě Praha 4. Je jasné, že si něco vyslechneme, kluci nás hecují, ale já to neberu osobně, beru to s nadhledem.

Jsi přísný policista? Dáváš pokuty?
Já přísný nejsem, jsem hodný. Zlý je vždycky někdo jiný. A umím číst i psát.

Českým policistům se také vytýká, že neumějí anglicky, což ale není tvůj příklad, ne? Garth Juckem tě chválil, že mu v kabině překládáš a dá se s tebou popovídat.
Gartha vozím ze Zbraslavi, kde taky bydlí. Jednou jsem ho tam náhodně potkal, tak se mnou začal jezdit. Snažím se s ním komunikovat. Maturitu z angličtiny mám, ale mohlo by to být lepší. S Garthem se tak snažím mluvit a angličtinu si obnovuji.

Jak se vůbec stane člověk policistou?
Mám takovou policejní rodinku. Táta je policajt, brácha taky. Ten se mnou dokonce dělá na oddělení.

Děláš dopravní nehody, to musí být někdy hodně ošklivý pohled, ne?
Občas, ale s tím nic nenaděláte. Nejsem žádný morbidní typ, ale se mnou to nic nedělá. Víc mi vadí, když se lidé dohadují, nejsou schopní pochopit, že udělali něco špatně, nepřiznají chybu.

Jak dlouho jsi u policie?
Čtyři a půl roku, šel jsem k ní hned po střední škole. Dělal jsem dopravní průmyslovku. Neměl jsem úplně jasno o tom, co bych chtěl dělat, tak jsem vyzkoušel tohle a zůstal u toho.

Nemáš někdy ve službě strach?
Občas jsme chodili pomáhat do plné hospody, což není úplně ideální situace, ale strach jsem neměl. Museli jsme jít, protože nebyli lidé, ale přijeli jsme tam a už se nic nedělo, jen nějaké narážky vožralů. Občas je to těžké, občas ale i veselé.

Můžeš i zatýkat?
Hledané osoby můžu zadržet a zatknout. I lidi, co spáchají trestný čin. Můžu všechno.

A už jsi to někdy absolvoval?
Pár lidí jsme k soudu převáželi, ale nikdy jsem se nebál. Mají pouta, sedí pod dohledem a já nebo kolega řídíme.

Musíte mít jako dopravní policisté pro tyhle případy speciální výcvik?
Máme tělocviky, kde se nacvičují hmaty, chvaty a zákroky. Nic dalšího, jen základy. Speciální oddělení mají v tomhle samozřejmě jinou výuku.

Takže kdyby přišlo na nějakou rvačku, měl bys být na Kopanině nejlepší.
Já bych se nerad pral, ale něco bych asi zvládnul.

S kým z kabiny by ses prát nechtěl?
S Honzou Horákem. To je takový magor, v dobrém. Toho bych asi nechtěl zpacifikovávat při zásahu a zatýkat ho. Do všeho jde po hlavě.

Mluvil jsi i o bratrovi, který je brankářem. Láká tě si s ním někdy zahrát v jednou týmu?
Hráli jsme spolu jen na policejním mistrovství republiky. Jednou jsem hrál i proti němu. Ale hrát s ním? To mě nějak moc neláká.

Proč?
Jsme spolu každý den v práci, zažijeme toho spoustu. Možná nám to někdy vyjde.

Bratr je tvůj věrný fanoušek. Často se chodí dívat na zápasy Kopaniny.
Chodí, ale určitě ne na všechny zápasy. Když mu to vyjde, tak zajde. Chytá v Jíkvi u Nymburka. Předtím byl v Aritmě, ale nechytal. Byl s Aritmou na podzim i na Kopanině, ale já už byl zpátky v Jesenici, tak jsme se minuli.

Teď už jsi zpátky a jsi členem základní sestavy Přední Kopaniny. Čeká vás posledních pět kol přeboru. Jak to vidíš?
Věřím, že se to pro nás bude vyvíjet dobře a zvládneme to. Pořád máme náskok před Duklou a jsem přesvědčený o tom, že minimálně o bod víc budeme mít i na konci soutěže.

V čem je podle tebe největší síla týmu?
Dokážeme dávat góly, hodně gólů. I když prohráváme, dokážeme se zvednout a otočit nepříznivý výsledek. To je velmi pozitivní.

Teď vás čeká zápas s ČAFC, za týden Královice a pak už Dukla B. Bavíte se o tomhle utkání v kabině? Může to být zápas jara.
Zatím se o Dukle nikdo nebaví. Připravujeme se na nejbližší zápasy. Když je stoprocentně zvládneme, bude to úplně super. To by naše výchozí pozice před Duklou byla nadějná.

Kopanina má sezonu rozjetou výborně. Pokud by se podařilo jí dotáhnout do vítězného konce, byl by to tvůj největší úspěch v kariéře?
Určitě ano. Vyhrál jsem snad jen I. A třídu v žácích, což by v porovnání s vítězstvím v přeboru s Kopaninou nesahalo tomuhle úspěchu ani po kotníky. V Meteoru jsem ještě vyhrál Pražský pohár, ale přebor bych stavěl rozhodně výš.