Máš za sebou prvních půl roku v dospělém fotbale. Jak velký rozdíl oproti mládeži to je a co tě nejvíc překvapilo?
Rozdíl to je velký. Pro mě byl vlastně největší rozdíl v tom, že se ten fotbal hraje úplně jinak. V dorostenecké lize je to spíš víc o běhání než o nějaké chytrosti, ale v dospělých je to fakt o chytrosti a o zkušenostech. Takže to je velký skok.
Jak ses vlastně na Kladno dostal? Bydlíš totiž v Horoměřicích…
Dostal jsem se tam skrz jejich zájem, což mě zaujalo. Začínal jsem na Dukle, pak jsem šel do FTA (Football Talent Academy) a následně na Kladno. Zalíbilo se mi tamnější zázemí, byl tam fajn trenér a pár kluků jsem už znal, takže to pro mě bylo hodně atraktivní.
Další krok po Kladnu jsi udělal na Přední Kopaninu. Bylo to správné rozhodnutí? V čem tě tato zkušenost nejvíc posunula?
Určitě to bylo správné rozhodnutí. Zápasovou minutáží a tím, jak jsem hrál, sbírám zkušenosti v každém utkání. Navíc si myslím, že jsem tady rychle zapadl – jak v kabině, tak na hřišti.
V minulém rozhovoru jsi říkal, že se učíš španělsky. Posunul ses v tom nějak?
Docela jo, musím říct! Teď v listopadu na to sice nemám tolik času, ale jinak jsem docela jel. Dokážeš nám něco říct? „Yo hablo español un poquito, soy David, tengo una hermana.“ Což v překladu znamená, že umím trochu španělsky, že jsem David a že mám ségru.
Jaká byla tvoje očekávání před touto sezonou? Věřil jsi, že budete hrát nahoře, a je pro vás druhé místo příjemným překvapením?
Věřil jsem, že budeme v horní části tabulky. Když jsem ale viděl přípravný zápas s Motorletem (1:8), tak jsem se trošku zalekl. Věřil jsem ale, že se zocelíme. Tolik překvapený nejsem, spíš jsem rád, že jsme takhle nahoře a že hrajeme o první místo.
Trenér A-týmu Dan Vott tě v rozhovoru před tebou označil za jednoho z nejlepších hráčů podzimu. Co pro tebe takové uznání znamená?
Určitě je to pro mě radost a velká motivace pracovat ještě víc a zlepšovat se. Tímhle se určitě nezastavím.
Odehrál jsi podzim prakticky kompletní, vynechal jsi jen poslední zápas kvůli nemoci, a rychle sis vybudoval pevnou pozici. Čekal jsi, že to půjde takhle rychle?
Upřímně, takhle rychle ne. Čekal jsem, že to bude chvíli trvat, i s ohledem na to, že jsem zmeškal část přípravy. Věřil jsem si, že si to místo postupně vybojuji, ale že to půjde takhle rychle, to bylo milé překvapení.
O tobě se říká, že přes tebe nejde projít. V čem podle tebe spočívá tvoje největší přednost při bránění a na čem naopak potřebuješ zapracovat?
Snažím se dostupovat, znechutit útočníkům hru a být prostě takový ten nepříjemný obránce – jak se dřív říkávalo, trochu je i okopat, aby je to přestalo bavit. Co chci naopak zlepšit, je vyhodnocování situací, kdy mám zaútočit a kdy naopak zůstat vzadu, a také lépe rozložit síly do celého zápasu, abych mohl podpořit útok klidně i v 88. minutě.
Jsi typ hráče, který během zápasu mluví na soupeře?
Snažím se spíš nemluvit a soustředit se čistě na hru, ale občas se samozřejmě nechám unést, to musím přiznat. Primárně se ale soustředím sám na sebe.
Jak bys popsal trenéra Votta? Sedli jste si po lidské i fotbalové stránce?
Musím říct, že mě to až překvapilo. Jako člověk i trenér je fakt skvělý, sedli jsme si. Jsem maximálně spokojený.
V jednom z dřívějších rozhovorů zaznělo, že fandíš Liverpoolu. Jak jsi spokojený s jejich sezonou a kdo je tvůj oblíbený hráč ze současného kádru?
Spokojený jsem, protože ve hře vidím změnu – je to takové víc přímočaré, což Liverpoolu vždycky sedělo. Mým nejoblíbenějším hráčem je Florian Wirtz. Minulou sezonu si musel vytrpět spoustu hejtů a kritiky, ale já jsem se ho vždycky zastával, protože vím, jak je technicky skvělý. Teď se probouzí a doufám, že bude týmu přinášet víc a víc radosti, že vyhrají ligu nebo se dostanou daleko v Lize mistrů. Teď nás navíc čeká United, derby!
Když se vrátíme k bránění – vzpomeneš si na nějakého soupeře nebo útočníka, který byl pro vás největší prověrkou kvality?
Mile mě překvapil Radotín. Byl to fyzicky velmi dobrý soupeř, všude byly souboje, to mě zaujalo. Motorlet byl taky kvalitní, ale proti nim jsme hráli víc pasivně a nechali je tvořit, takže Radotín mě v tomhle ohledu zaujal víc.
S Motorletem jste doma prohráli 0:2. Jak na ten zápas zpětně vzpomínáš?
Myslím si, že jsme měli zbytečně moc velký respekt a mohli jsme na ně víc zatlačit. Ve druhé půli totiž taky chybovali a zápas byl mnohem vyrovnanější. To mě zpětně mrzí, gól jsme nedali, ale takový je fotbal.
Ztrácíte na čelo osm bodů. Jaká je nálada v kabině a věříte v ještě v stíhací jízdu?
Určitě chuť máme. Říkáme si, že kluky z Motorletu můžou potkat ztráty nebo přestupy, takže šance tam je. Je před námi celá jarní polovina sezóny, je to dlouhé a stát se může cokoliv.
Co na Kopanině funguje skvěle i mimo fotbal a co by se naopak dalo zlepšit?
Skvělá je kabina, parta, nálada a tréninkové nasazení. Líbí se mi ta mentalita, kdy se umíme bavit, ale ve správný čas se přepnout do zápasového módu. Co mě naopak mrzí, je to, že tu není hřiště navíc – kvůli tomu ten trávník vypadá tak, jak vypadá. Ale s tím se nedá nic dělat.
Pojďme na chvíli od fotbalu – jak to máš v soukromí, jsi pořád single?
Pořád jsem single. Přišlo mi, že teď potřebuju mít čas sám pro sebe, takže jsem sám.
Hledáš nějakou slečnu, jsi tomu otevřený?
Jsem tomu otevřený, ale netlačím na to. (Máš stažený Tinder?) Tinder nemám, ale míval jsem ho.
Přišel jsi původně na půl roku, ale jak to vidíš se svou budoucností na Kopanině? Zůstaneš a jaké by pro to byly důvody?
Určitě chci v dospělém fotbale hlavně pravidelně hrát, což mi tady teď je dopřáno a je to pro mě nejcennější. Jsem tady spokojený se vším všudy. Kdybych tu byl klidně dva, tři roky, vůbec by mi to neuškodilo – naberu tu zkušenosti od starších hráčů do vyšších soutěží. Takže jaro na Kopanině určitě ještě bude.
Blíží se zimní přestávka a trenér Vott avizoval, že příprava bude hodně o fyzické kondici. Jsi typ hráče, který má „zimní dril“ rád?
Jsem na to z Kladna zvyklý, měli jsme to takhle už dřív. Není to nic milého, je to taková ta černá dřina fotbalu, ale je to potřeba, protože se to pak v zápasech vrátí. (Chodíš i sám třeba do posilovny nebo si zaběhat?) Kromě tréninků si chodím sám zaběhat nebo si dám po zápase rotoped, abych se trochu vyšťavil. Dřív jsem rád běhal na pásu, ale ten teďka nemám. Doma mám takové provizorní „fitko“.
Stejná otázka byla i na Dana Votta. Je nějaký zápas, kde jsme mohli vytěžit víc, a naopak je nějaký zápas, kde jsme vytěžili až moc, buď remízu, nebo výhru, a nebyla úplně zasloužená naší strany?
Myslím si, že je škoda a co mě mrzí, jsou Střešovice, to mě fakt mrzí, pět gólů jsme dostali, to je prostě smůla. Bohužel, no. A zápas, který jsme neměli vyhrát, to je dobrá otázka. Takhle si asi jako nevybavím. Vždycky to byly ty naše klasické výsledky 3:2, že jo, jako to bylo asi šestkrát (směje se). Prostě to vždycky skončilo 3:2. Ale myslím si, že jsme tam měli vždycky víc šancí, mohlo to skončit 5:2, ale prostě jsme nedali šance, dostali jsme dva góly. Na konci bylo takovýto trápení. Ale myslím si, že jsme si vždycky zasloužili jako vyhrát. Tak to vnímám.
Jsi defenzivní hráč. Je to pro tebe ostuda, když dostane tvůj tým pět gólů?
Tak určitě to není pro mě dobrá vizitka, jako pro celou defenzivu to není dobrá vizitka, ale občas padnou blbý góly. Prostě tak to je.
Máš nějaký předzápasový rituál? Třeba jídlo, hudbu?
Snažím se především soustředit v hlavě. Začíná to už tím, že se chci v klidu vyspat, začít dobrou snídaní – což jsou u mě ovesné vločky s ovocem (hodně sacharidů) – a když je hezky, vyjdu si na sluníčko a přirozeně se probudím a protáhnu. Vyložené modlitby nebo pověry ale nemám.
Koukal jsi na zápas A-týmu na Tempu, když jsi zrovna nebyl kvůli nemoci?
Proti Tempu jsem koukal na stream, ale kvalita obrazu byla taková, že se na to skoro nedalo koukat, tak jsem pak sledoval hlavně sociální sítě a konečný výsledek. To mě trochu mrzelo.
Jsou pro vás ty B-týmy právě méně čitelné tím, že mohou brát hráče z vyšších soutěží?
To je pravda. Je to jak říkáš. Je těžké se na někoho připravit, a pak tam přijde hráč z áčka. To je potom něco jiného. Ale upřímně to takhle nevnímám. Pro mě soupeř jako soupeř.
Na jaký zápas na jaře se nejvíc těšíš?
Asi na odvetu s Motorletem. Chceme jim to vrátit, a ještě k tomu venku. To by bylo hezké!