Štěpáne, minule jsme spolu mluvili krátce před koncem jedné z nejtěžších sezon, které jsi ve fotbale zažil. Teď je všechno zase od nuly. Jak se na začátku nové sezony díváš na FCPK a jaké pocity máš z mužstva po letní přípravě?
Řekl bych, že jenom pozitivní. Myslím si, že jsme dobře potrénovali. Samozřejmě proběhly nějaké odchody, ale základní kostru týmu se podařilo udržet. Ačkoliv byla loňská sezóna těžká, hodně jsme si z ní vzali a poučili se – to nám teď může jedině pomoct. Zároveň si myslím, že je na místě poděkovat i bývalým trenérům Pavlu Mejdrovi a Richardu Polákovi. Kdo vzal jejich angažmá za správný konec, mohl si z toho odnést spoustu pozitivního, i když to nakonec neklaplo.
Vnímáš v mužstvu během přípravy nějakou změnu? Ať už v atmosféře, sebevědomí nebo přístupu?
Atmosféra v týmu je od začátku přípravy dobrá a odhodlaná. Dost věcí jsme si stihli vyjasnit. My jako starší hráči jsme více pochopili roli, kterou bychom v týmu měli mít. Vnímám, že jsme na tom teď dobře a všichni už se těšíme, až soutěž vypukne. Pražský přebor je dobrá soutěž a myslím si, že nikdo nebere ten sestup nějak tragicky, že bychom hráli o nějak hodně horší soutěž. Myslím si, že pořád ten přebor má kvalitu a my k němu přistupujeme s respektem a těšíme se na něj.
Po sestupové sezóně bylo potřeba nechat tabulku zmizet a začít od nuly. Je podle tebe ten restart skutečně cítit?
Já věřím, že jo, i když ve finále ti pravdu řeknou až zápasy. Říká se, že pravda leží na hřišti, a myslím si, že je to pravda. V té přípravě jsme měli jeden takový kotrmelec s Motorletem, co se prostě nepovedlo. Vyhodnotili jsme si proč a myslím, že ty další zápasy ukázaly to, jak se chceme prezentovat. Já si vlastně ani nemyslím, že byl potřeba nějaký obrovský restart, ale že jsme si spíš vzali to pozitivní, co jsme si mohli z minulého ročníku vzít, i když to samozřejmě nebylo lehké. Teď se to zkusíme využít.
Jaký bude rozdíl mezi FCPK z minulé sezóny a FCPK na podzim?
Věřím, že budeme dostávat méně gólů a budeme hrát přímočaře. Podobně jako v minulé sezoně chceme být silní na míči, dominovat a nezbavovat se zbytečně balónů. A samozřejmě jeste do ofenzívy. Ofenzíva je jedna věc, ale pokud nevstřelíš gól, nemůžeš vyhrát. Může to znít jako klišé, ale je to tak. Všichni víme, jakou kvalitu má třeba Urby (Daniel Urban), ale my musíme najít další hráče, kteří dokážou dát 10 až 15 gólů za sezónu.
Minule jsi říkal, že klíčem je udržet rodinnou atmosféru v kabině. Jak tohle funguje teď?
Myslím si, že to funguje dobře. Kluci, co přišli – ve většině případů mladí hráči –, rychle pochopili svoji roli. Není s nimi vůbec žádný problém a dokázali velmi rychle navnímat atmosféru, jaká tady na Kopanině je. Už v předchozí odpovědi jsem mluvil o herních principech, ale pro nás bude vůbec nejdůležitější jedna věc: ve fotbale se může stát cokoliv a nemusí se vám vydařit první zápasy. Hlavní je nepropadat panice, hrát dál to, co umíme – protože věřím, že to umíme –, a snažit se zůstat hlavně pospolu. To je podle mě to nejdůležitější a myslím si, že tohle se nám daří zachovávat.
Jak hodnotíš tři nové posily?
Zatím to hodnotím jenom pozitivně. Neříkám, že všichni kluci, kteří přišli, jsou hned připraveni naskočit do základu A-týmu, ale to je naprosto přirozené. Věřím, že i díky nám starším pochopí svoji aktuální roli a berou to tak, že když jdou hrát za B-tým, neznamená to, že se do Áčka nemohou kdykoliv posunout. Tohle je to hlavní, co musíme na Kopanině zachovat. Věřím, že k tomu kluci budou přistupovat s pokorou, protože ta je nejdůležitější. A stejně tak my starší hráči – pokud se stane, že půjdeme pomoct B-týmu, není to pro nás vůbec žádný problém. V týdnu se budeme snažit vytvořit dobrý základ pro to, aby o víkendu uspěly oba týmy.
Vrátil se i Bárta, který byl důležitou součástí toho postupového mužstva. Jak se těšíš na něj?
Na Zikiho (Zikmunda Bártu) se moc těšíme. Zatím toho sice kvůli pracovnímu vytížení a dalším okolnostem neodtrénoval tolik, ale všichni dobře víme, kde jsou jeho kvality. Fyzicky je na tom výborně a věřím, že nám dokáže hodně pomoct. Když se vrátil, bylo zajímavé vnímat, že to bylo vlastně tak, jako kdyby nikdy neodešel. Okamžitě zapadl zpátky do kabiny, hned byla sranda. Všechny ty narážky a vtipy, které na něj vzhledem k jeho civilnímu povolání máme, bere s nadhledem. Já jsem za to moc rád a těším se, co na hřišti předvede.
Čekají nás minimálně tři atraktivní zápasy – proti Zličínu, kde hostuje Mattea (Mainofli), Střešovicím a Aritmě. Jak se těšíš na tyhle zápasy.
Hele upřímně, a není to tak, že bych se té odpovědi chtěl vyhnout, ale já se fakt těším na každý zápas. Moje pracovní vytížení mi totiž ne vždycky dovolí být na všech utkáních k dispozici, takže si vážím každého střetnutí a těším se opravdu na všechna. Je mi vlastně celkem jedno, proti komu nastoupíme, ale na druhou stranu – jak už jsi říkal – někteří hráči, kteří tady na Kopanině zanechali poměrně hlubokou stopu, teď působí v jiných týmech. Proti nim budeme mít samozřejmě větší motivaci. Neznamená to, že by se k nim člověk choval neférově, takovým způsobem se prezentovat nechceme. Pořád jsou to naši kamarádi, bez ohledu na to, že se rozhodli jít jinou cestou. Těším se na ně, ta motivace bude v těch zápasech větší. Lhal bych, kdybych tvrdil, že ne.
Letos je navíc zajímavé propojení áčka, béčka a céčka. C-tým může dodat hráče do béčka a ti zase mohou být připraveni pro áčko. Jak velkou výhodu v tomhle systému vidíš?
Určitě, je to přesně jak říkáš. Já jsem tady sice předtím mluvil hlavně o Áčku a Béčku, ale věřím tomu, že to takhle vnímají všichni – na Kopanině jsme zkrátka jeden tým. Není jediný důvod, proč by to mělo být jinak s Céčkem, kterému se teď podařilo postoupit. Myslím si, že kluci jsou nadšení a mají svou kvalitu. Jakmile se zapojí do tréninkového procesu nebo do zápasů, jsou u nás vítaní a věřím, že nám svojí kvalitou mohou v určitých fázích sezóny hodně pomoct.
Když se podíváš na kádr, vidíš v něm potenciál na to, aby FCPK hrála nahoře? Nebo je ještě příliš brzy dělat takové závěry?
Samozřejmě chceme hrát nahoře, nikoho nebaví hrát dole nebo ve středu tabulky. Jedna věc je ale cíl a druhá realita. Neříkám, že jsme si to v šatně vyříkávali úplně nahlas, ale určitý týmový cíl v sobě má každý z nás. Podle mě bude zásadní chytit úvodní kola a hned od začátku sbírat body, pak se uvidí, na co to bude stačit. Přebor je opravdu kvalitní soutěž – ať už jde o individuality, nebo týmové výkony soupeřů – takže je potřeba mít pokoru a respekt. Určitě to není tak, že jsme spadli z divize a musíme automaticky dominovat. Ale pokud bych měl říct konkrétní umístění, spokojený budu s TOP 5. Je to ambiciózní cíl, ale věřím mu.
Kdo bude největší konkurent v TOP 5?
Když se na ty týmy podívám, je tam obrovské množství kvalitních soupeřů. Velké ambice má Zličín, hodně silný bude podle mě Braník – sice je to nováček, ale už v A třídě ukázal svou kvalitu a má skvělé zázemí. Tradičně silné je Jižní Město, Aritma B i Motorlet B, kde se navíc dá očekávat posilování hráči z áčka. Mohl bych tady vyjmenovat skoro každý tým a říct důvod, proč to s ním bude těžké. Z dalších nováčků třeba do Pragy přišel Libor Kozák, takže jejich ambice budou nejvyšší, a kvalitní budou i Raptoři. Nikoho rozhodně nepodceníme, protože v téhle soutěži žádný otloukánek nebude.
Těšíš se právě na zápasy proti Braníku – Škodovi nebo Pragovce – Kozákovi?
Nastoupit proti bývalým ligovým hráčům je samozřejmě skvělé. Ti kluci si zaslouží velký respekt za to, co dokázali, ale ten bude maximálně před zápasem. V průběhu utkání to bude, jako kdybychom hráli proti komukoliv jinému. Samozřejmě se na tyhle hráče těším. Myslím si, že všichni jsme se do přeboru, když to řeknu blbě, svým způsobem těšili, protože hodně kluků z ostatních týmů známe a víme, co od nich očekávat. O to zajímavější ty zápasy podle mě budou. Věřím, že budou všechny vyhecované a že k tomu přispěje i kulisa na našich domácích zápasech. A hlavně věřím, že fanoušky nalákáme tím, jaký fotbal budeme hrát.
Ty jsi v minulém rozhovoru říkal, že fotbal tě pořád drží především kvůli kabině. Je právě tahle parta důvodem, proč se na novou sezonu osobně těšíš?
Kluci v kabině jsou pro mě jednoznačně tím hlavním motorem. Když přijdu na trénink nebo do šatny, člověk okamžitě odhodí starosti všedního dne a v tom našem mladším kolektivu prostě omládne. Vtípky na tréninku i před zápasem, než se jde na rozcvičku – pak už to samozřejmě všichni bereme vážně – to je přesně to, co mě na fotbale baví. A je to hlavně ten důvod, proč ho stále hraju. Navíc to nejsou jen hráči, ale obecně lidi v klubu, kteří tím žijí a dávají tomu hrozně moc. Je potřeba je vyzdvihnout, i když jejich práce není vždycky vidět. I kvůli nim chceme být co nejúspěšnější a sbírat body, protože vím, jak obrovský vliv mají vítězství na celkovou atmosféru v klubu a na lidi kolem něj.
Kdo bude podle tebe nejlepším střelcem FCPK?
Ale pokud Urbi (Daniel Urban) bude držet zdraví, tak to, jak je kvalitní fotbalista, všichni víme, jak dokáže dávat góly. A byl bych rád, kdyby do toho promluvil třeba i Turi (Jan Tureček), který se v přípravě ukazoval velice zajímavě. Myslím si, že když zachová klid v koncovce, tak může být velice zajímavý. Takže si myslím, že to bude mezi Urbim a Turim. (A co třeba Kolář nebo ty?) Já samozřejmě jsem rád za každý gól, nebudu ti lhát. Jako celou kariéru jsem byl útočník, když teď třeba hraju primárně v záloze. Ale já mám radost, a to zase není klišé, z každého gólu, který dáme, ale když to dá Koli (Jakub Kolář), který samozřejmě má svoji kvalitu, i když si myslím, že se bude nějaký čas ještě obouchávat v tom přeboru. A nebo to budu já, nebo to bude Urbi, Turi, kdokoliv jiný, a Razza (Sebastian Razetto), samozřejmě všichni známe a víme, že je potřeba občas nad ním mít trošku tvrdší ruku, tak i on může pomoct. A budu rád, když ten gól dá kdokoliv. A když vyhrajeme 30 zápasů 1:0, tak určitě nebudu naštvaný.
Kdo si myslíš, že bude MVP sezóny v FCPK ?
Je samozřejmě vždycky složitý najít si nějaké ty hodnoty, podle kterých to měřit. Co se týče gólu, tak to už jsem říkal. Co se týče vlivu na hru, může to být Kuba Tržický, pokud vydrží zdravý, protože ten je samozřejmě nesmírně důležitý. Může to být Luboš Kučera, Robert Vágner. Nechci fakt na někoho zapomínat. Ty jsi se ptal na MVP, tak třeba Tomáš Mejdr může mít 15 asistencí, ale když nedá gól, tak ti úplně s čistým svědomím řeknu, že bude MVP sezony. Nebo že může být MVP sezony. Takže těch kluků může být hodně a je to vlastně dobře, protože ty to potřebuješ mít nějakým způsobem rozložený mezi víc lidí.
Zároveň máme nové dresy. Co na ně říkáš?
No, tak hele, fotbalovou úrovní hrajeme přebor, ale co se třeba právě vybavení týče, když teď mluvíme přímo o dresech, tak tam jsme mnohem vyšší soutěž. Mít tři sady dresů je neskutečný, ty dresy jsou moc hezký, moc se povedly a my si moc vážíme toho, že takovýhle servis můžeme mít. A je to jedna z těch věcí, na kterých i jako kabina můžeme zapracovat, aby se s těma pomůckama, dresama a tak dále nakládalo tak, jak si zaslouží. Takže máme z toho velkou radost a myslím, že minimálně na hřišti budeme vizuálně vypadat dobře. (To můžou ocenit fanoušci už teď v sobotu). Já doufám, že to ocení i fanoušci, protože je to fakt moc hezký a může to být jeden z důvodů, proč se některý lidi můžou na ten fotbal třeba přijít podívat.
S novými dresy přichází i „nové“ trenérské tváře. Z manažera se vrací na trenérskou pozici A-týmu se vrací Dan Vott a na pozici trenéra rezervy FCPK přišel Jiří Dědič. Co na ně říkáš?
Já Dana už nějakej pátek znám, takže tak nějak víme všichni, co od něj můžeme čekat. A my jsme s Danem vedli jako starší hráči docela dlouhé debaty o tom, jak by to mělo fungovat. Myslím, že jsme si to nějak nastavili a věřím, že to v tomhle nastavení bude fungovat. A co se Jirky Dědiče týče, tak si myslím, že už nás během té přípravy přesvědčil o tom, že jeho fotbalové znalosti jsou na velice solidní úrovni. A i těmi tréninky, které on dokáže vymyslet, tak si myslím, že získal respekt i důvěru nás všech. A já můžu říct, že my mu maximálně v rámci jeho angažmá a jako kabina mu pomůžeme a věřím, že to tak cítí všichni.
Víme také, že jste měli teambuilding na chatě Filipa Bradáče. Užili jste jste si to?
Užili. Zároveň si myslím, že je mimořádně důležité tyhle akce dělat. My máme samozřejmě radost, když kdokoliv na tyhle akce chce jet, všichni jsou vítáni, a myslím si, že je to hrozně důležité, protože samozřejmě můžeš něco trénovat, ale jakmile nebudeš ta opravdová parta, tak to na hřiště nikdy nepřeneseš. A já věřím, že tyhle akce přispívají k tomu, že se ještě víc semkneme a že budeme ještě víc dávat za jeden provaz. A myslím si, že tohle jednoznačně splnilo.
Mimo hřiště zaujmeš i svým dresovým číslem 37. Proč zrovna tohle číslo u útočníka?
Hele, lidi mi říkávají, jak Láďa Krejčí a tak dále, ale já jsem to číslo měl už před nějakými 16 lety za Hanspaulce. Úplně púvodně, řeknu to, jak to je – já mám rád pořád Českou sodu, kterou dávali v 90. letech na České televizi. To je naprosto geniální satira, která už by dneska neprošla. Pro mě humor Petra Čtvrtníčka, jeden z nejlepších humorů nebo stylů humoru, který je mi fakt blízký. Takže fanoušci si to můžou najít na YouTube nebo jiném serveru, když si najdou Českou sodu, Šťastná čísla nebo Čísla, která vám změní život. (Video na YT: https://www.youtube.com/watch?v=CN_to9FwaJ8)
Protože jak říkáš, celý život jsi útočník tak bych čekal čísla jako 9, 10, 11. Prostě nějaké více fotbalové číslo.
S postupem času to číslo samozřejmě získávalo větší popularitu, ať už to byl ve Spartě Peter Grajciar, nebo pak Láďa Krejčí. To je mi samozřejmě sympatické, ale ten pravý původ je právě trošku jiný.
Co je pro tebe víc – dát gól v poslední minutě, nebo dát hattrick?
Určitě gól v poslední minutě, pokud je ten gól vítězný.
Dokážeš si tipnout výsledek vašeho nastávajícího domácího utkání proti Admiře?
Což o to, tak jako tipnout si dokážu. Teď je otázka, jak to dokážeme přenést na plac, ale myslím, že vyhrajeme. Myslím, že vyhrajeme a možná se ti tomu divím, vím, že ti vždycky o všem pomůžu a na všechno ti odpovím, ale tentokrát nebudu konkrétní. Jakkoliv když vyhrajeme na placu, tak budu mít radost, ať už to bude 5:4, nebo 1:0. (Nechceš dávat moc velký tlak na kabinu.) Přesně tak.
Na závěr: Co bys vzkázal fanouškům FCPK před prvním výkopem?
Poctivý fotbal, věřím, že i ofenzivní fotbal, a myslím si, že i to, že do každého zápasu dáme všechno, a uvidíme, na co to bude stačit. Nicméně můžu jim slíbit, že se na Kopanině budu jako vždycky fotbalem dobře bavit. Je to i součást naší hymny, nebo řekněme toho pozápasového pokřiku, který se sice nekřičí, ale je to v dalších slokách. Tak věřím, že to můžeme určitě slíbit. A věříme, že přineseme co nejvíc radosti góly i body.