Začneme od začátku – jak ses vůbec dostal k fotbalu a proč jsi zůstal právě u pozice stopera?
K fotbalu mě přivedl můj táta, který ho hrál a hlavně trénoval, tudíž jsem šel na nábor do Sparty, kde jsem do 14 let zůstal. Ohledně pozice stopera je to trochu složitější, protože jsem za svou kariéru vystřídal pozic dost, ale obranné posty mě to vždy táhlo nejvíce. Nebráním se tak stoperu, beku, nebo defenzivnímu středu.
Ve Spartě jsi působil do kategorie U14. Jaké vzpomínky si neseš z velkého klubu? Pomohla ti Sparta v tom, kým jsi dnes jako hráč?
Sparta je pochopitelně velký klub, a samozřejmě jsem stále jejím fanouškem. Za těch 9 let jsem se samozřejmě naučil nutným a potřebným základům technických dovedností, atletiky a všeobecného rozvoje. Rozhodně jsem zde dostal prvotní základy pro taktický rozvoj.
V Meteoru jsi strávil pět let a zakončil to sezónou s osmi góly. V čem ti tohle období nejvíc dalo a proč jsi tehdy hledal další výzvu?
Konec ve Spartě byl pro mě trochu smutný, zranil jsem se a neměl jsem herní sebevědomí. Zvolil jsem tedy změnu, Meteor. Tady jsem potřebnou důvěru dostal a stal jsem se lídrem, kdy jsem prakticky tři roky měl pásku na ruce, ale ke konci se bohužel sestoupilo a tím pádem jsem hledal změnu prostředí. Lidé v klubu navíc nebyli zrovna přívětiví a změna už byla nevyhnutelná.
Sezóna 2023/24 byla pro tebe zlomová – spousta zápasů, debut za muže a rovnou gól proti Chebu. Jak na ten rok vzpomínáš?
Byla to moje první sezona na Kladně, poslední rok dorostu a zároveň první větší zkušenost s dospělým fotbalem. Jako jediný v týmu jsem odehrál v dorostu kompletní minutáž. Vzhledem k náročnosti soutěže byl klidný střed tabulky splněným cílem. Díky tomu jsem se podíval do A mužstva, kde se mi i při druhém utkání podařilo vstřelit gól. Celkově to byl rozhodně jeden z nejhezčích roků, ne-li vůbec ten nejlepší v kariéře. Sedla si u nás v ročníku skvělá parta a byli to fajn.
Zápas proti Říčanům byl dost vyhrocený – 8 karet a tvoje jediná červená v kariéře. Jak se na to s odstupem díváš? Byla to smůla, nebo ponaučení?
Celkově to byl naopak můj herně velmi nepovedený půlrok, balancoval jsem na hraně A týmu a B týmu. Díky postupu A týmu do ČFL jsem se těžko prosazoval. Zápas s Říčany byl takovým vyvrcholením. Červenou kartu jsem dostal asi ve 20. minutě a nejvíc mě to mrzelo kvůli klukům, které jsem oslabil. O to víc jsem byl nadšený, že to oddřeli za mě a udělali potřebné 3 body i v oslabení. Na B tým byl totiž tlak postupu do krajského přeboru a každá ztráta se v klubu hodně řešila.
V březnu 2025 jsi přestoupil z Kladna do Hřebče, a následně do FCPK. Co tě přivedlo právě sem a jak se ten přestup uskutečnil?
Odešel jsem na hostování v rámci dohody Kladna se Hřebčí, kdy byl úkol mě a dalších 3 kluků z Kladna zachránit ve Hřebči divizi. Za tuto zkušenost jsem hrozně rád, poznal jsem další várku spoluhráčů a i přes konečný sestup jsem si půlrok ve Hřebči užil. Ke konci jarní části sezony jsem byl ve spojení s Karlem Kolouškem, který mi dal nabídku jít na Kopaninu. Jelikož jsem nechtěl hrát krajský přebor, ale zůstat nejhůře v divizi, tak jsem nabídku přijal.
Jak vnímáš rozdíly mezi dorosteneckým a dospělým fotbalem? Co tě nejvíc překvapilo při přechodu mezi „chlapy“?
Myslím, že asi vyloženě nepřekvapilo, věděl jsem, že to bude silovější a fyzicky náročnější, ale je to i rychlejší.
Jak bys popsal svoje současné působení ve FCPK – zázemí, kabinu, trenéry a celkově atmosféru v klubu?
Myslím, že všichni lidi se ke mně chovají maximálně vstřícně, a tak, abych se cítil co nejvíce komfortně. S podmínkami jsem zatím spokojen a těším se na pocit mistráku na Kopanině.
Mimo fotbal – jak vypadá tvůj běžný den? Jak zvládáš kombinovat fotbal, školu/práci a volný čas?
Popravdě můj běžný den může být každý zcela odlišný, jelikož působím na FTVS v oboru Trenér, tak během roku budou dopoledne probíhat primárně zde. Věnuji se nicméně i novinářské činnosti, kdy dělám redaktora pro hokejový klub Rytíři Kladno. K tomu navíc trénuju mladší dorost na SK Kladno, tudíž musím být vždy časově velice flexibilní.
Na závěr – kdybys měl sám sebe ohodnotit jako hráče ve FIFA, jaké bys dal své hodnocení? A máš nějaký vzor, ke kterému by ses chtěl přiblížit?
Dal bych si krásných 75, přehled ve hře a dlouhá přihrávka mám na vyšší úrovni, naopak rychlost mou silnou stránkou není. Od mala byl můj vzor Mats Hummels, nyní je to rozhodně Nico Schlotterbeck.