Začal bych aktuálním děním na Kopanině. O víkendu jste téměř po dvou měsících nastoupil za áčko proti Neratovicím. Jak na vás z týmového hlediska působilo utkání proti aspirantovi na postup?

Z týmového hlediska nezbývá než všem klukům vyseknout poklonu. Byli jsme skvěle organizovaní a přežili jsme většinu šancí Neratovic, které objektivně měly více ze hry. Na druhou stranu takové zápasy jsou, a nezřídka kdy v nich vyhraje i mužstvo, které tahá po většinu utkání za kratší konec provazu. My vydolovali bod, což je proti tak kvalitnímu diviznímu soupeři nad plán.

Zároveň jste si připsali druhé čisté konto za sebou. Je to něco, na co kladou trenéři důraz?

Určitě ano. Ze začátku naše defenzivní činnost nebyla úplně stoprocentní, což ale rozhodně není kritika kluků v obraně. V moderním fotbale brání celý tým a my v zápasech nebyli dostatečně kompaktní a důrazní, což soupeři v divizi umí potrestat. Až na zápasy se Slaným a se Štětím jsme ale podle mého nikde nepropadli. Od toho se musíme odrazit a zkusit do konce podzimu vybojovat co nejvíce bodů.

V tomto zápase jste potvrdil, že střední útočník může předvést skvělý výkon i bez vstřelení branky. Po celou dobu jste odváděl tvrdou práci pro tým, ale dostal jste se i k nějakým šancím. Jak hodnotíte svůj výkon?

Předně moc díky za pozitivní hodnocení. Šel jsem do zápasu s tím, že odvedu jako vždycky maximum pro tým. Jak jste říkal, hrál jsem za áčko po delší době, ale na hřišti jsem to tak nevnímal. Cítil jsem se dobře fyzicky a věřil jsem si v osobních i vzdušných soubojích, čímž si troufám říct můžu klukům pomoci. Určitou nadstavbou byly dvě velké šance, z nichž především tu druhou si budu ještě dlouho vyčítat. Pro to není omluva a musí to být gól. Kdybych to trefil, můžeme si tady povídat o vítězném zápase.

Po nepříznivé sérii čtyř duelů v řadě bez výhry se nyní tým opět chytil dvěma důležitými výsledky. Po 10 kolech je FCPK na 10. místě s 12 body. Jaký je cíl na zbytek podzimu? Máte určitý počet bodů, kterého byste chtěli dosáhnout?

Já osobně v hlavě konkrétní počet bodů nemám, i když vím, že třeba Dan Vott určitě ano. Byl bych rád, kdyby se nám dařilo v domácím prostředí, udělali jsme radost sobě i fanouškům a k tomu se nám podařilo i z venkovních zápasů dovézt k Drahušce nějaký ten bodík.

A příště vás čeká po utkání s druhým týmem tabulky dokonce souboj s lídrem z Meteoru. Ten však v tomto kole klopýtnul proti Tempu. Jak si na něj věříte?

Kdybychom si nevěřili, nemá smysl na hřiště vůbec jít. K soupeři máme samozřejmě respekt; na podzim hraje skvěle, trenér Fíček odvádí dlouhodobě výbornou práci. Když se ale podařilo vyhrát Tempu, tak si troufnu říct, že i my klidně můžeme Meteor překvapit. Bohužel na hřišti nepomůžu, zápas se mi kříží s prací.

Kvůli pracovnímu vytížení nastupujete mnohdy i za rezervu, kde jste klíčovým hráčem. Pokaždé jste odehrál 90 minut, zaznamenal jste i hattrick. Berete to tak, že máte v béčku větší zodpovědnost být vůdčí osobností?

Nemám problém na sebe tuhle zodpovědnost vzít i v áčku, ale samozřejmě tím počtem odehraných zápasů se asi má cenu bavit primárně o béčku. Rád bych táhl rezervu především gólově, ale na podzim mi to tam tolik nepadá. Snažím se tedy aspoň kluky povzbudit, poradit a společně třeba s dalšími matadory Šimonem Vikem či Robertem Vágnerem i usměrnit. Cítím odpovědnost za špatnou sérii, kterou snad v neděli s Modřany protrhneme a zvítězíme.

Navázal bych na téma práce. I tam se pohybujete ve fotbalovém prostředí. Prozradil byste čtenářům, čím se živíte?

To asi není velké tajemství, živí mě primárně práce fotbalového novináře – komentátora a moderátora. Je toho víc, nechci však čtenáře zbytečně nudit nějakým dlouhatánským výčtem mých profesí.

A jak jste se k tomu dostal…?

Vezmu to ve stručnosti – když jsem se někdy v roce 2016 vracel z Mostu do Motorletu, hledal jsem ke škole a brigádě ještě něco navíc o víkendech. Tehdejší spoluhráč a dodnes dobrý kamarád Jakub Jonáš komentoval audiopřenosy na stránkách sázkových kanceláří, což mě zaujalo. Slovo dalo slovo, uspěl jsem na zkoušce a najednou byl ze mě komentátor. Od sezony 22/23 komentuji na CANAL+ Sport i televizní zápasy Premier League.

Občas komentujete zápasy i přímo na pražské Letné. Nebylo však daleko od toho, abyste tam nastupoval jakožto hráč. Jaké bylo angažmá na Spartě?

Skvělá zkušenost, fajn lidi, hezké vzpomínky. Nebýt zranění v klíčových momentech, třeba by se to všechno vyvíjelo ještě trošku jinak, ale to k tomu patří. Když se ohlédnu na své působení v dorostech a béčku, je třeba si přiznat, že jsem jednoduše neměl tolik talentu jako ostatní kluci. Na druhou stranu jsem to doháněl pílí, rychlostí a čichem na góly.

Máte i start za A-tým…

Dokonce dva. Jeden v přátelském utkání s Třincem a druhý v letním ligovém poháru na Vltavíně. V tom zápase se dvakrát trefil Pavel Kadeřábek, čímž si výrazně upevnil místo v základní sestavě, do které potom právem nikoho nepustil. Jízda klubovým autobusem, atmosféra zápasu áčka, příprava v šatně na Letné, na to ale člověk asi do smrti nezapomene.

Poté jste si prošel Mostem a třetiligovou Hostouní, a nakonec jste zavítal na Přední Kopaninu. Kdy jste poprvé slyšel o možnosti přestupu do FCPK? Bylo to rozhodnutí těžké?

Luboš Kučera a Petr Hovorka mě lákali už dlouho. Já měl ale skvělou pozici v Hostouni, kde jsem byl kapitán a fotbal mě tam fakt bavil. Potom ale moje pozice na hřišti trochu oslabila, do toho naopak zesílilo pracovní vytížení a v tu chvíli se mi ozval Dan Vott. V létě jsem ho ještě odmítnul, v zimě 2022 už jsem ale na Kopaninu zamířil.

Necítíte se občas „přefotbalovaně“? Přece jen se více méně celý váš život točí kolem fotbalu…

Jsou samozřejmě chvíle, kdy si rád od fotbalu odpočinu, ale je to práce i vášeň zároveň. Často se mě někdo ptá, jak dlouho trvá příprava na komentování zápasu. V tu chvíli odpovídám, že se to těžko počítá, protože příprava vlastně nikdy nekončí. Pořád si čtu o fotbale, sleduji i nižší soutěže, jsem v tomhle asi trošku blázen. Naštěstí mám kolem sebe lidi, kteří to chápou a někdy mě dokážou i usměrnit.

Máte nějaký oblíbený či nejvíce památný zápas, který jste živě komentoval?

V rámci audiokomentářů na Livesportu to bylo několik finále Ligy mistrů či semifinále Mistrovství světa. V televizi asi můj úplně první zápas mezi Leedsem United a Wolverhamptonem, no a živě na Letné třeba ten v Evropské lize proti Liverpoolu či čerstvá vzpomínka v rámci předkola Ligy mistrů s Malmö. Snad těhle památných zápasů bude jen přibývat.

Je nějaký komentátor či moderátor, od kterého si berete nejvíce inspirace?

Mám štěstí, že můžu pracovat po boku Míry Bosáka nebo Matúše Lukáče. Fakt obrovští profíci a zároveň skvělí lidé. S Matúšem dlouhodobě na mém projevu pracujeme a já jsem mu za to moc vděčný. V zahraničí je to potom fotbalový básník Peter Drury.

Jaký tým mimo ČR si nejradši zapnete v televizi?

V tomhle jsem možná trošku zvláštní, ale v zahraničí žádný vyloženě oblíbený klub nemám. Moc jich navíc nestíhám, ale abych se tomu vyloženě nevyhnul, tak řeknu třeba Real Madrid, ten si v rámci večerního dohrávky La Ligy zapnu rád.

Přemýšlel jste do kdy chcete aktivně hrát fotbal?

Já jsem vlastně nebyl tak daleko tomu skončit s fotbalem v létě. Jenže to bylo o dost těžší, než bych čekal. Fotbal je pro mě ventil, na Kopanině to mám moc rád a konkrétní věk, kdy skončím, asi aktuálně stanovený nemám. Přítelkyně je v tomhle stejně jako celá rodina dost tolerantní. Užívám si každý zápas a uvidíme, co přinese čas.