Když jsem se ptal, zda už jste náhodou neodešel domů, tak trenér žertoval, že v areálu budete do rána. Má Tempo až nyní zápisné?
(směje se) Ne, ne. Jen oslava výhry.

Chápu. Přední Kopaninu jste dlouho neporazili…
Byly to dva roky. V přeboru se nám to nepodařilo, tak jsme rádi, že to přišlo po postupu do divize. Moc jsme ji chtěli porazit.

Bylo to pro vás téma v kabině? Měli jste to v hlavách?
Určitě jsme to v hlavě měli. Dlouho jsme je neporazili a slýchali jsme to i od nich, že nám dávali 4:1, 4:0, 3:1. Tak jsme to chtěli napravit. A podařilo se v nejlepším.

První půli jste měli pod kontrolou, ale na začátku té druhé mi přišlo, že jste vypadli z role. Proč?
Určitě jo. Změna rozestavení nás zaskočila. Musíme se tomu vždycky přizpůsobit a vstupy do druhých poločasů teď obecně váznou. I v Brodě jsme takhle dostali dva góly. I s Karlovými Vary se nám to nepovedlo. Ty vstupy do druhé půle jsou pro nás trochu složitější.

Vy jste ale proti Kopanině dokázali na její vyrovnání reagovat.
Pomohla nám k tomu červená karta soupeře. Jsem rád, že se to nakonec povedlo a máme tři body.

Povedlo se to hlavně díky vám, dal jste dvě branky. U vaší první trefy jste dostal krásný centr od Jakuba Havlíčka. Z něj si přitom někteří diváci trochu utahovali kvůli urostlejší postavě. Jenže, když vám dal tu krásnou přihrávku, okamžitě zmlkli.
Víme o něm, že jeho levačka je výborná. Má skvělou kopací techniku. Že je trošku větší? To nic neznamená. V noze to má, je o to lepší. Čekal jsem, že to tam takhle nějak nastřelí. Jenom jsem nastavil hlavu a doufal jsem, že mě to trkne, protože nejsem úplně hlavičkář. Trklo mě to a byl z toho gól. A pak přišel ještě ten vítězný.

Mohl jste dát i hattrick, že?
Mohl, ale v té šanci jsem si zakřičel asi pozdě. Už asi nešlo, aby mi spoluhráč stihl uhnout. Třeba bych to také nedal. Nedá se nic dělat, aspoň, že tam padly dva góly.

Klíčové bylo i to, že jste za stavu 1:1 přežili šanci střídajícího kanonýra Urbana. Asi jste si pořádně oddechli, co?
Je to tak. Když jsem ho v té situaci viděl, tak už jsem se bál, že dá gól na 2:1 pro Kopaninu. On se z takových šancí opravdu moc nemýlí. Naštěstí to přestřelil, a to nás ještě více nakoplo. Pak přišla ještě červená a od té chvíle jsme zase dominovali na hřišti.

Do divize jste se hodně těšili. Co na vyšší soutěž zatím říkáte?
Určitě jsme byli rádi, že jsme postoupili. Byl to náš cíl.

Slavili jste, když šlo o dodatečný postup?
Narychlo, ale oslavilo se to. Dozvěděli jsme se to ze dne na den. Ve čtvrtek jsme dostali informaci, že postupujeme, a v pátek už se slavilo na Tempu. Vstup máme zatím docela vydařený. Možná jsme s takovým ani všichni nepočítali, že by to takhle mohlo být. Prohráli jsme jeden z pěti zápasů, k tomu ten první, takže jsme čtyři utkání bez prohry. To už si možná soupeři řeknou, že to s námi nebude tak jednoduché, jak si mysleli.

Překvapila vás něčím divize?
Rozdíl proti přeboru je docela velký. Samozřejmě je to k soupeřům dál, než když se jezdilo tady po Praze. Důraz je tady mnohem větší, týmy jsou zkušenější, už hrají divizi nějaký ten rok. My jsme vlastně nevěděli, co od toho očekávat. Ale myslím, že jsme se s tím vypořádali solidně.

Je to pro vás cenné i v tom, že vlastně Tempo nedělá zásahy do týmu zvenčí, nebo jen výjimečně, jako když přišel zkušený Petr Viktorin? Vnímáte i tuhle linku, že hrají odchovanci Tempa?
Je určitě super, že to je takhle a nechodí sem ve větším hráči z jiných klubů. Občas někdo přijde, jako třeba Petr Viktorin, ten hraje skvěle. Už v minulém zápase podal super výkon, proto Štětí byl nejlepší na place, proti Kopanině taky patřil mezi nejlepší. Takže jsme za to rádi, že se takhle furt udržuje.

Přitom se řešilo, zda vůbec do divize půjde…
Je to pravda, nebylo jasné, zda do divize půjde. Uvažoval o tom, že skončí. Zatím hraje super a doufám, že mu to vydrží. A to včetně zdraví.

Dostal jsem radu, abych se zeptal na to, jak to máte s letní přípravou. Prý míváte obvykle výpadky, ale teď před divizí to prý bylo lepší. Jak to mám chápat?
Je to tak, přípravy nejsou úplně mojí silnou stránkou. Já potřebuji mít hlavně zápas, kdy o něco jde. A ne přípravné zápasy. Ale teď, když přišla divize a já ji chci hrát, tak jsem musel už v přípravě začít makat. A snad se povedlo. Hraju každý zápas v základu a snad to tak bude i nadále. Snad nebudou z mojí strany žádné výpadky. Zatím jsme jako Tempo v divizi spokojení a doufám, že v tom budeme pokračovat.


Divize a derby s Přední Kopaninou očima trenéra Tempa Petra Vanka
Osm bodů v divizi je možná trochu nad plán. Kluci si věří, motivace dál vyhrávat je ohromná
„Věřili jsme si už v jarním přeborovém zápase, ale nakonec jsme v něm výrazně prohráli 1:4. Myslím, že tehdy to rozhodla červená karta. Teď jsme chtěli potvrdit, že jsme na to měli už před tím. A chtěli jsme potvrdit i to, že jsme v divizi třikrát za sebou neprohráli. S Kopaninou je to vždycky pro mě pade na pade. Můžeme vyhrát my i oni. Tentokrát jsme možná o ten gól byli lepší. Jsem za to moc rád. Vím, že se zápas možná lámal při šanci Urbana. Dan teď už nehraje celé zápasy, pár kol nebyl, možná se mu to vymstilo, že neměl takovou tu jistotu. Samozřejmě u střelce jeho kalibru jsme měli v té šanci prostě štěstí. Kdyby to trefil, bylo by to 1:2 a bylo by to o něčem jiném. Ve druhé půli Kopanina změnila rozestavení, přešli na tři, pět, dva. My jsme tu informaci klukům na hřiště předali, ale ono to vždycky pár minut trvá a bohužel zrovna v téhle pasáži se tam míč nějak poodrážel a nedokázali jsme ho z té brány vykopnout. Na druhou stranu, na začátku zápasu jsme zase dali rychle gól my. Po vyrovnání jsme měli hned jednu hezkou akci, kdy jsme měli možná dát gól na 2:1 my. To jsme ale nedotáhli. Na klucích bylo ale dál vidět, že si věřili. Obdržený gól je vždycky těžký, ale nás to nerozhodilo. Máme mladý tým, ale kluci to zvládli super. A gól, co jsme dali na 2:1, byl výstavní. Klíčový moment byl i ten, že se soupeř nechal zbytečně vyloučit. Když má žlutou, tak přiběhne zblokovat míč při přímáku… To je hloupost. Čekal jsem, že se pak soupeř trochu více zatáhne a bude čekat, co udělá vepředu Urby. My jsme ho tam víceméně do ničeho nepustili, kromě té jeho branky. Ale spíš to bylo o tom, jestli přidáme další gól do otevřené obrany. Když Pytlajs přidal třetí gól a vedli jsme 3:1, to rozhodlo. Jsem rád, že mu to tam padá. Je vidět, že když v létě trénuje, tak výsledky jsou vidět a přeju mu to. Dal v divizi už tři góly, že mu to tam padá. Zatím jsme v divizi odehráli pět utkání, v každém jsme mohli vyhrát, stejně tak i prohrát. Pro kluky je to super, že po těch bodech saháme. Ruku na srdce, je to i tom, že v posledních dvou utkáních hrál Péťa Viktorin. Ten hrozně pomůže zkušeností i v osobních soubojích. Týmu dodá obrovský klid. Jinak hrajeme s mladým týmem, kluci sbírají zkušenosti. Udělali jsme i změny v sestavě, všichni to chytli za pačesy a je fakt super, že kluci vidí, že na to mají. Po pěti kolech máme osm bodů, což je zlatá střední cesta, možná i trochu nad plán. Nechci říct, že budeme hrát další zápasy ve větším klidu, ale myslím, že o to větší motivace je to pro kluky, že budou chtít vyhrávat dál. A uvidíme, na co to bude stačit.“