Luboši, o víkendu jste zvládli těžké derby na hřišti Střešovic, nicméně celkové vítězství v poměru 3:2 se nerodilo jednoduše. Co podle tebe nakonec rozhodlo?
Jsme pochopitelně rádi, že se ve finále urodil tříbodový výsledek, který je pro nás nesmírně důležitý. Ze začátku zápasu jsme tahali za kratší konec, hráli jsme i v jiném rozestavení než předchozí zápas. Prohrávali jsme 0:1, ale poměrně rychle se nám podařilo srovnat na 1:1, což si myslím, že bylo důležité. Následně jsme přeskupili rozestavení a začali jsme hrát lépe. Byla tam i neproměněná penalta z naší strany a místo, aby nás to zlomilo, přišlo mi, že nás to spíš nakoplo.

Zmínil jsi brzký inkasovaný gól, po kterém přišlo záhy vyrovnání tvojí zásluhou. Jak jsi tento gólový moment z tvého pohledu vnímal? Přeci jen, jsi vcelku sváteční střelec…
Já už jsem to zmiňoval myslím minulou, nebo předminulou sezónu v rozhovoru, kdy jsem měl nějakou zázračnou sérii gólů. Gólů dávám opravdu poskromnu, ale nepamatuji si, kdy byl některý z nich vedoucí. Tentokrát se povedlo, že to byl gól alespoň vyrovnávací, a nakonec z toho bylo i vítězství, což mi udělalo radost. Zprvu mě samozřejmě zachvátila euforie, ale tu potom rychle smáznul fakt, že potřebujeme hrát a přidat další góly, protože remíza by pro nás byla pochopitelně málo.

Na gól jsi ve druhém poločase navázal parádně zahraným volným přímým kopem, který si ve vápně našel Daniel Urban. Adresoval si centr přímo na něj?
Tam se těch faktorů sešlo podle mě víc. Jednak, že jsem se cítil při zápase dobře a taky tam byla vzpruha ze vstřeleného gólu. Další věcí je, že mi občas připadá, že bych Urbiho našel i poslepu. Je to hodně dáno tím, jaký má výběr místa a celkově jakou kvalitu jako útočník má. Občas musí člověk zahrát míč tzv. na náhodu, a nejen mně se dost často poštěstí, že je to většinou do míst, kde je právě Urbi. S přibývajícím časem už v tom pravém místě samozřejmě není tak často a většinou se vrací chůzí z ofsajdu (smích), ale jestli se náš tým může na někoho spolehnout, tak je to on. Nicméně, abych odpověděl, nehledal jsem přímo jeho, hlavičkářů máme dobrých dost. Já chtěl hlavně, aby míč neletěl do vápna hodinu, nebyla to nějaká svíce a zároveň, aby si pro míč nedošel brankář.

Přesuňme se k tomu, jak se aktuálně vyvíjí tabulka, konkrétně její vršek, kde figurujete. Při remíze Zličína s Podolím jste se prvně zmíněnému soupeři posunuli na dosah jediného bodu. Co říkáš tomu, jak se za posledních několik kol vyvinula situace právě na čele tabulky?
Ono se nestačí dívat pouze před sebe, ale i za sebe. Od prvního do pátého místa je rozdíl pouze 6 bodů. Přebor je neskutečně vyrovnaný a prostor pro chyby je minimální. Žádný tým není neporazitelný a zároveň každý může prohrát s papírovým outsiderem, jako se to teď stalo Zličínu. Tempo nyní vede tabulku, u nás obdrželo 4 góly a odjíždělo bez bodů. V posledním kole, v Chabrech, se jim podařilo urvat 3 body doslova na poslední chvíli. Za mě je všechno naprosto otevřené, čeká nás ještě několik zápasů na podzim a pak celé jaro. Stačí si počkat na zaváhání našich soupeřů a my musíme jít krůček po krůčku, respektive neustále sbírat 3 body.

V sobotu se Kopanina vrací znovu do domácího prostředí – U Drahušky bude hostit Třeboradice, kterým se po postupu z 1. A třídy vůbec nedaří a jsou až třetí od konce. Jak se na tento zápas proti týmu z opačného pólu tabulky připravujete a co od něj v zápase konkrétně ty očekáváš?
My máme tak trochu syndrom Robina Hooda. Bohatým bereme a chudé nakopáváme k sériím dobrých výsledků. Terén U Drahušky už nebude v nejlepší formě a očekávám boj o každý míč. Technika bude muset jít stranou a my budeme muset hrát účelový fotbal. Na druhou stranu je to za mě ideální zápas k tomu, abychom konečně vzadu udrželi nulu. Mám pocit, že po všech těch často jednoduchých a hloupých gólech bychom si ji zasloužili. A o minimálně 3 vstřelené góly se postarají kluci vepředu. Já už mám pro tuhle sezónu vystaráno (smích).

Skvělá pozvánka pro fanoušky! Co bys jim na závěr vzkázal?
Samozřejmě doufám, že si jich spoustu najde cestu na zápas s Třeboradicemi. Že je potěšíme nulou vzadu (teď nemám na mysli Luboše Zavadila v bráně), gólem z kopačky Dana Urbana a skvělou poločasovou tombolou. Doufám, že budou chodit na každý náš domácí zápas až do konce podzimu a celé jaro, abychom si nakonec všichni společně na konci sezóny užili to 1. místo!