Doma jste hráli potřetí a až nyní jste zabrali. Tempo přitom mělo být papírově nejtěžším soupeřem. Ulevilo se vám?
No jasně. Brali jsme to jako velmi důležitý zápas. Ale nevnímal jsem to tak, že by se nám herně nedařilo, třeba ani proti Braníku to nebylo špatné, jen jsme zahazovali šance. Já jsem tam měl v úvodu příležitost, kterou kdybych dal, tak to byl asi jiný zápas. Klidně jsme mohli dát v tom utkání čtyři góly. A já třeba tři. (směje se)

Přední Kopanina platila v úvodu Pražská teplárenská přeboru za takového Robina Hooda. Doma rozdávala, venku body sbírala. Zbavili jste se výhrou nad Tempem téhle nálepky?
Je to tak, ale pořád jsou to pouze dva zápasy. Osobně si z toho nedělám těžkou hlavu, stalo se to a je třeba se koukat dopředu. Výkony nebyly špatné, jen proti Motorletu B to nebylo ono, tam nás soupeř jednoduše přehrál.

Zatím jste dal tři góly. Co na svoji střeleckou vizitku říkáte?
Jsem za ně rád, ale měl jsem v sezoně tak deset šancí, takže z toho klidně mohlo být i deset gólů. Budu se snažit, aby to tam padalo víc a dařilo se nejen mně, ale i týmu.

Dosud to bylo na domácí půdě výsledkové trápení, jak je možné, že to proti Tempu najednou šlo?
Vysvětlení je jednoduché. Dobře jsme do zápasu vstoupili, dali jsme dva rychlé góly, byli jsme aktivní. To nám trochu proti Motorletu B chybělo, ale dovolím si říct, že kdybychom proti Motorletu B odvedli standardní výkon, tak bylo na to uhrát body. Když to řeknu, jak to cítím, tak jsme proti Tempu jezdili po zadku. V tom byl ten rozdíl.

Ukázali jste, že se s vámi na špici tabulky musí počítat?
Za to jsme rádi. Jediný cíl pro nás je v téhle sezoně postup do divize.

To je oficiální cíl, nebo jen vaše přání?
Veřejně jsme to nikde neohlašovali, takže bych řekl, že je to takové moje velké přání a osobní cíl.

Zaslechl jsem, že pomalu přebíráte pozici útočníka číslo 1 Přední Kopaniny místo Dana Urbana. Ostatně ten si to na konci minulé sezony i přál, aby už se našel někdo, kdo ho v pozici krále střelců třeba může zastoupit. Co vy na to?
Na tohle můžu říct jen tolik, že si s Danem určitě nijak nekonkurujeme. Je to fotbalista od pána Boha a já asi nikdy nebudu fotbalově tam, kde je on. Snažím se od něj učit, jak se chová v určitých momentech a jak bych to mohl já využít ve své hře. On je hodně zkušený, já těžím ze svého mládí a fyzických předpokladů. Myslím, že oba chceme, aby se Kopanině dařilo, a to je nejdůležitější.

O Tempu a rezervě Žižkova se mluví spolu s Přední Kopaninou jako o favoritech na postup. Oba rivaly jste porazili. Jste tedy podle toho favoritem největším?
Máme za sebou jen pár kol, se spoustou soupeřů jsme ještě nehráli. A přebor je tak vyrovnaný, že každý v něm může porazit každého.

Přispět k tomu, že Přední Kopanina bude hrát na špici, můžete i vy svými góly. Máte nějakou osobní gólovou metu, kterou chcete pokořit?
Nějaké číslo v hlavě mám, ale nechám si ho pro sebe.

Kdybychom brali jako vzor prvních pět kol a tři vstřelené góly, atakoval byste při zachování produktivity metu 18 nastřílených branek. Jsme blízko vaším představám?
Doufám, že by to mohlo být někde okolo toho čísla. (usměje se)

Vypadá to, že se střílením branek by vám mohla pomáhat i posila z Walesu...
Jacob je obrovskou posilou. Dobře víme, že jsme v defenzivě měli nějaké rezervy. On je vysoký, vážně nám moc pomáhá, dal gól, měl už i asistenci. Jsme za to, že přišel, moc rádi.

Naopak v útoku se musíte obejít bez trenérova syna Dominika, který je ve druhé lize v Příbrami. Kopanina mu ale asi přirostla k srdci, jezdí na zápasy, bývá na lavičce.
Byl to určitě nadstandardní hráč a byli jsme rádi, že jsme ho v týmu měli. Musíme se snažit ho týmově nahradit. Je to super, že se na naše zápasy chodí dívat, jen to potvrzuje, jaká je na Kopanině parta. Doufám, že to ukážeme i v dalších zápasech na hřišti.