Na Přední Kopaninu jste si přišel spravit fotbalově chuť. Zdá se, že se to povedlo, že?
To je pravda, všechno šlo podle plánu. Byla to nejlepší věc, co jsem mohl udělat. Ale všichni věděli, že šlo o řešení pro jaro minulé sezony a pak se do Příbrami vrátím. V dresu Kopaniny všechno šlapalo, jak jsem čekal. I mně se dařilo, takže na ten půlrok budu vzpomínat jen v nejlepším.

Stihl váš táta zápas na Žižkově vidět na vlastní oči? Určitě u toho nechtěl chybět...
Byl v hledišti a z gólu byl pochopitelně nadšenej, možná měl v tu chvíli větší radost než já sám. Byl jsem rád, že tam byl. Samozřejmě to byl pro mě výjimečný zápas. Byl jsem poprvé v základní sestavě příbramského áčka ve druhé lize a hned jsem dal gól. A ještě jsme k tomu vyhráli, lepší to být nemohlo.

První gól ve druhé lize jste jistě pořádně oslavil. Jak jste si všechno užil?
Měl jsem velkou radost, ale slavit není co. Vždyť už ve středu hrajeme s Opavou, myslím, že tam teď máme zápasy v týdnu i o víkendu.

Říká se, že fotbalisté raději hrají než trénují. Navíc jste mladý, takže to snad není problém, že hrajete dvakrát do týdne, ne?
Nedělá mi to vůbec žádný problém. Platí to, co se říká, raději hrajeme zápasy, a když se bude dařit, bude to všechno ještě lepší.

Vaším zásahem se hrdě chlubila i Přední Kopanina. Potěšilo vás to?
Samozřejmě, že jsem si toho všiml a potěšilo mě, že si na mě Tomáš Cigánek takhle vzpomněl. I kluci z Přední Kopaniny mi gratulovali, je jasné, že já zase držím palce v soutěži jim.

Jak dlouho jste věděl, že do zápasu na Žižkově půjdete v základní sestavě? Byl jste z toho nervózní?
Tohle jsem právě nevěděl vůbec, takže na nervozitu nebyl prostor. Byl jsem po zranění třísla, takže si trenér nebyl jistý tím, jestli mě tam pošle a ještě k tomu od začátku. No a dopadlo to tak, že mi řekl, ať jsem každopádně připravenej. A nakonec mě poslal do základu a já se mu odvděčil gólem.

Trefil jste se do sítě Žižkova, tradičního pražského klubu. Má pro vás i proto tenhle gól zvláštní význam?
Je jasné, že na tenhle gól asi nikdy nezapomenu. Byl jsem poprvé v základu a hned jsem se trefil, byl to zatím asi můj nejdůležitější gól, co jsem dal. A ještě na Žižkově, což je specifické prostředí, bylo víc diváků. Prostě super!