Jak se váš přestup na Přední Kopaninu zrodil?
Přes šéfa klubu Tomáše Cigánka. Bydlím kousek vedle v Horoměřicích, takže jsem místní. Horoměřice hrají myslím nejnižší soutěž, a tam se mi ještě nechtělo. (usměje se) Když bylo jasné, že si chci ještě někde zahrát, tak byla Přední Kopanina jedním ze zájemců. Byl jsem si tam jednou zatrénovat a bylo to v pohodě.

Nelákaly vás ještě vyšší soutěže?
Nelákalo mě to. Vzhledem k tomu, že jsem dlouho působil v Plzni a hrát zase někde jinde, to by bylo časově hodně náročné. Hraní za Přední Kopaninu jsem si vyhodnotil jako tu nejlepší variantu. Primární je pro mě práce sportovního manažera mládeže ve Viktorii Plzeň. Kdybych měl působit někde ve vyšší soutěži, znamenalo by to třeba dojíždění daleko na zápasy. Já si občas zatrénuji s kluky v Plzni a myslím, že angažmá na Přední Kopanině je ideální.

Bylo rozhodující i to, že v klubu působili či ještě stále působí fotbalisté, kteří prošli ligou?
Vím o tom, že tam spousta kluků s ligovými zkušenostmi hrála. Teď je tam Michal Pospíšil a Pavel Šultes. Tohle ale nehrálo roli. Důležité bylo spíš to, že i ostatní kluci jsou hodně šikovní.

Stihl jste se už s novými spoluhráči seznámit? Mezi přestupem a prvním zápasem byla hodně krátká doba.
Stihl jsem jen jeden trénink, takže jsem v týmu vyloženě nový, čerstvý a na hřišti to bylo vidět. (usmívá se)

Máte za sebou první zápas, hráli jste nerozhodně 1:1. Jaký dojem na vás soutěž udělala?
Musím říct, že to bylo docela těžké. Hráli jsme proti poslednímu vítězi přeboru. Já navíc šel do zápasu po třech měsících, kdy jsem si kvůli zranění nekopl do balonu. Překvapilo mě, jak to bylo fyzicky náročné. Vše je pro mě ale nové, ještě je brzy na to, abych přebor nějak více hodnotil. Šel jsem rovnýma nohama do neznámého prostředí.

A jak se vám hrálo? Újezd je úřadující přeborový šampion, takže ve své premiéře jste nastoupil hned proti papírově nejsilnějšímu soupeři.
Bylo to příjemné. Zápas měl dobrou úroveň, byl fyzicky náročný, až to předčilo moje očekávání. Kluci mi říkali, že soupeř patří ke špičce.

Jak velký rozdíl to pro vás byl, nastupovat v lize a najednou jít do přeboru?
Nejde to vůbec srovnávat, to bych ani nechtěl. Šel jsem na Přední Kopaninu proto, že mám rád fotbal, chci se hýbat a pomoct klubu, zahrát si s klukama dobrý fotbal. Je vidět, že tu umí kopat.

Počítáte s tím, že si vás budou přeboroví fanoušci i soupeři na hřišti více všímat?
To teď nedokážu odhadnout, ale všechno se bude vyvíjet od výkonu na hřišti.

Očima Tomáše Cigánka, ředitele FC Přední Kopanina
„Přestup vznikl díky tomu, že Dan bydlí nedaleko od nás, máme společné kamarády, a když ukončil kariéru, dostala se k nám informace, že by měl zájem ještě někde působit. Tak jsme toho využili. Jde o hodně zajímavé jméno pro fanoušky a jsme rádi, že budou mít možnost vidět v dresu Přední Kopaniny dalšího hráče z velkého fotbalu. Aktuálně u nás hraje také Pavel Šultes, Michal Pospíšil, již dříve jsme v Kopanině měli Martina Haška, Pavla Mareše, Tomáše Pešíra nebo Tomáše Poláčka. Vedle atraktivity pro diváky se ve všech případech také jednalo o výrazný sportovní přínos pro náš tým. Těšíme se z této spolupráce.“