K dresu Přední Kopaniny jste měl blízko už pár lety. Proč to tehdy nedopadlo?
Je pravda, že za Přední Kopaninu jsem mohl hrát už dřív, v klubu jsem i trénoval, ale nakonec jsem dal ale přednost divizi v Hořovicku. Moc jsem si chtěl divizi zkusit. Teď už ale nebylo co řešit. Věděl jsem, že je na Kopanině parádní zázemí, skvělá parta. Jsem z Prahy a když jsem rozhodl skončit v Hořovicku, věděl jsem, kam chci jít. Hodně mi o Kopanině řekl také trenér Sálem Hebousse.

Hráčům často vadí v divizi cestování. Byl i tohle jeden z důvodů, proč jste zvolil angažmá v přeboru?
Já jsem chtěl hrát v Praze. A je pravda, že i cestování byl jeden z důvodů, proč jsem v divizi končil. Na Kopaninu to mám deset, maximálně patnáct minut od baráku a taky cestování na zápasy je jednodušší. Ne nadarmo se přeboru říká „tramvajová liga“.

Přední Kopaninu jste tedy znal. Jaké jsou vaše dojmy po šesti odehraných utkáních přeboru?
Všechno, co jsem slyšel a poznal během doby, kdy jsem na Kopanině trénoval platilo. Co se týče hry, tak máme smrtící, hodně nebezpečný útok.

Spíš bych čekal, že jako obránce začnete hodnocením defenzivní řady...
Obrana je nová. Přišel jsem já, na stoperu teď nastupuje zkušený Michal Pospíšil, který byl po většinu kariéry útočník. Je pravda, že zatím jsme dostali docela hodně branek. Vidím to v tom, že se musíme prostě jen víc sehrát. My jdeme do utkání s tím, že chceme udržet nulu, ale zatím se nám to moc nedaří. V tomhle se musíme polepšit.

Na druhou stranu už jako obránce máte na kontě dva góly. To je hodně slušná vizitka ne?
Budu rád, když se mi povede nějaké branky ještě přidat. U mě je situace složitější v tom, že já jsem obránce začal hrát až v minulém působišti v Hořovicku, jinak jsem měl vždycky ofenzivnější úkoly. Ale ten obránce mi zůstal i tady na Přední Kopanině.

To je tedy docela paradox, že z obranné čtyřky máte hned dva ofenzivně laděnou fotbalovou minulost, že?
Jsme docela útočně laděná obrana (směje se). Trenér po nás s Ivo Flaksem, který hraje v obraně na druhé straně, chce abychom byli taková falešná křídla. Tak se ho snažíme poslouchat... No a pak je tam Michal Pospíšil. Když něco řekne, tak ho samozřejmě respektujeme. Řekl bych, že si na hřišti vyhovíme, víme o sobě. Pokud máme útočnou standardku, máme dané, kdo na ni chodí. Chodíme tam všichni a dozadu se stahují jiní hráči. Samozřejmě, když Ivo vyjede na pravé straně, tak já zůstávám vzadu a platí to i opačně.

A co vaše góly. Jednou jste pečetil výhru 7:5 v Třeboradicích. Zažil jste někdy takovou přestřelku?
Nezažil. Byla to hodně cenná výhra, když si uvědomíte, že jsme 1:4 prohrávali. Tady se ukázalo, jak máme zkušený tým. Věděli jsme, že se ani za takového stavu nesesypeme, je tam mentální síla. A ten můj gól. Urby to tam parádně vymíchal a přihrál mi to před prázdnou branku. Když jsem dal ten gól, věděli jsme, že je hotovo.

Druhý gól jste dal rezervě Motorletu, za který jste v žákovských letech hrával. Měl jste zvláštní motivaci?
Chtěl jsem se ukázat, to je jasný. Už před zápasem mě tam odchytil pan Kubert. V dresu soupeře jsem jinak nikoho neznal. Kluci se kterými jsem třeba hrával, jsou v áčku.

Zkuste srovnat kvalitu přeboru s účinkováním v divizi. Jaké rozdíly vnímáte nejvíc?
Řekl bych, že rozdíl je v rychlosti a tvrdosti. Na to porovnání je to trochu složitější v tom, že já jsem přebor nikdy nehrál a do divize jsem šel vlastně rovnou z I. A třídy. A navíc, jak jsem říkal, hrál jsem jinde než v obraně. Takže se těžko mluví i o tom, jak jsem spokojený s těma dvěma góly, co jsem dal. Já si góly nikdy nepočítal, ale dal jsem jich třeba osm za sezonu. Uvidíme, jak úspěšný budu na Kopanině. V divizi se taky hrálo víc defenzivně.

Když jste mluvil o ofenzivní síle, jaké to vůbec je pro obránce. Jdete do zápasu a víte, že to bude přestřelka...
Třeba teď naposledy jsme prohráli s béčkem Admiry 3:4, ale tři lidi brali antibiotika, dva měli chřipku. Víme, že to z naší strany nebylo ideální. Ale když si vezmete ofenzivní sílu našeho týmu, kde jsou Urban, Šultes, Řežábek, je tam Michal Pospíšil, Cvrček, čtyři góly má Bláha, tak je jasné, že by to tam mělo padat. Ale přestřelky už fanouškům slíbit nemůžu.

Jak to myslíte?
No, my se chceme polepšit v obraně, takže věřím, že nám to bude střílet dál, ale soupeři už se snad tolik prosazovat nebudou. Ta palebná síla je fakt velká. Soupeři často netuší, jak kluci vepředu danou situaci vyřeší, v tom je ohromné plus Kopaniny. Kluci jsou zkušení, dokážou soupeře překvapit.

Bude to platit i v dalším utkání proti ČAFC?
Budeme samozřejmě rádi, když to tak bude. Chceme se dostat na vítěznou vlnu a udržet se na ní co nejdéle. Nejsme v situaci, kdy by pro nás byla nějaká povinnost přebor vyhrát, to vůbec ne. Ale vyhrávat chceme a kdyby se naskytla třeba šance přebor vyhrát a vyzkoušet si divizi, klidně bych do toho zase šel.

To by pak byla pořádná oslava v hospůdce U Drahušky. Tužíte tam partu po vítězstvích?
Zatím jsme stihli jen zápisné. Spousta kluků měla problémy, byli nemocní, takže toho v tomhle směru úplně moc nezvládli. Ale věřím, že si nějakou oslavu ještě užijeme. Parta je na Přední Kopanině skvělá, ale utužovat se taky musí (směje se).