Na konci divizní pouti jsme měli cestu hodně podobnou té první. Rovněž do Turnova se jelo po mladoboleslavské dálnici. Tentokráte jsme však jeli ještě o kus dál. Náš kamarád Mr.Google ukazoval 1 hodinu 49 minut, ale svižnou sobotní jízdou jsme tam byli o řadu minut dříve.

Na Náměstí 1. máje jsme dorazili více než půlhodinu před utkáním a než jsme si stačili pro paní Naďu (fanynku, která dnes chyběla) udělat ilustrační fotku radnice, stačil nás vytroubit domácí borec SPZ "L". Pražáci!

Naštěstí jiní méně vypruzelí občané nás nasměrovali ke hřišti, takže záhy jsme přejeli most přes říčku Jeřici, která v srpnu 2010 napáchala fatální povodně a nabrali správný směr ke stadiónu.

Zaparkovali jsme v ulici přimo u hřiště a přivítání jsme měli vskutku královské. Domácí ikona Jiří Štajner přestřelil při rozcvičování míč a přímo u našeho auta přelézal plot přilehlého koupaliště, aby si došel pro merunu. Jednačtyřicetiletý frajer, skoro čtyři desítky startů za reprezentaci, sedm let v Bundesliga - Hannover, v Česku Slavia, Sparta, Liberec, Mladá Boleslav a v Chrastavě, kde končí svou kariéru a ho potkáte jak přelézá ploty. Paráda :)

Takhle jsme s Jirkou Štajnerem dělali rozhovor na podzim na Kopanině ...

Padesát korun vstupné, chlapi příjemní. Sice žádný magazín k zápasu ani plakát, ale byli fajn.

Chrastava, to je rodinný klub rodiny Rozmajzlů. Hlavní šéf otec Petr Rozmajzl starší, oba synové v základní sestavě, ale také Michal mladší - sekretář a Petr - PR manažer. Vše však řídí maminka Hana.

Ta nás uvítala u stánku s občerstvením s fotoaparátem přes rameno a vše nám vysvětlila. O tom jak s klukama jezdí po fotbalech od pěti let, o vášni pro fotbal v Chrastavě, o budování nové restaurace se sálem přímo na stadiónu, prostě o životě s fotbalem a svými chlapi.

Stadión mají v Chrastavě útulný a zejména nádherný vzduch. Lidé stojí okolo zábradlí, kuriozitou je sezení na lavičkách na přilehlé stráni. Na zápas s Kopaninou dorazilo dle zprávy pro novináře 148 platících diváků. Veškeré informace přítomným včetně muziky dodal moderátor zápasu, který stejně jako delegát utkání stojí na střeše šaten.

Stánek s občerstvením malý, vedle deštníky, které se občas během utkání hodily (oblačno až deštivo), ale obsluha uvnitř fungovala bezvadně. Dvě mladá děvčata to měla pod kontrolou. Pivo Svijany nebo Plzeň, kávička podle domácí receptury a na klobásy z udírny jste dostali číslo a záhy i samotnou uzeninu.

Domácí fans byli spokojeni, Chrastava vyhrála a jako nováček se udržela ve čtvrté nejvyšší české soutěži. Obrovský úspěch! Za 350Kč si mohli koupit památeční triko připomínající pětileté úspěšné tažení chrastavské fotbalu, ve kterém se celý tým po zápase fotil.

Vzpomínáme: S Kopaninou na cestách po divizi. Díl třináctý: Vysoké Mýto

Kopaňáci si dali klobásu pár pivek a pomalu se trousili k minibusu Whitetrans, našeho dopravce. Šimon Vik posbíral poslední podpisy na svou sádru na kotníku, ulovil i Jirku Štajnera a mohlo se vyrazit. Slavilo se rovněž, pro smutek nebylo místo a pokračovalo se v Praze dlouho do noci. Byla to pěkná sezóna, i když nakonec sestupová.

Při odjezdu byly kuriozitou visící kopačky na elektrickém vedení přímo vedle stadiónu. Všichni věříme, že přes sportovní neúspěch to nebude motivovat některé naše hráče k ukončení kariéry a pověšení kopaček ať už tímto způsobem nebo na klasický hřebík. Všichni už se totiž těšíme na start nové sezóny 2017/2018 :)

Reklama: restaurace U Drahušky, Vaše místo pro rodinné i firemní oslavy, spojte posezení v příjemném prostředí se sportovním programem a kvalitní gastronomií - www.udrahusky.cz !!!

Jiří Štajner (Chrastava) pozvánka na zápas s FCPK