Zdá se, že i vás ten dobrý start hodně překvapil. Jak jste spokojený?
No, že bych čekal, že budeme mít pět bodů, to asi ne. Bylo důležité zvládnout začátek, dá se čekat, že to bude hodně vyrovnaná soutěž, i když neznám detailně kvalitu soupeřů. Ale jak to vidím, dá se udělat vlna dobrých výsledků, pak budete nahoře. Nebo chytíte vlnu opačnou…

Vypadá to, že si divizi užíváte. Přitom jsem si myslel, že už se vám tam ani nebude chtít. Co vás přesvědčilo?
Já tam ani jít nechtěl. (směje se) Věk nezastavíte. Na divizi potřebujete minimálně dva kvalitní tréninky a já stíhám pořádně jeden. Na tom druhém se ještě dávám s kolenem dohromady po utkání. Přitom víte, že musíte jít do zápasů na 110 procent, rvát to zkušeností. Rozhodl jsem se ale divizi hrát, dohodli jsme se s gólmanem Jirkou Švarcem, kterého moc respektuji. Rozhodlo i to, že je dobře uspořádaná šatna, všechno funguje.

Čekal bych, že už se vám nebude zamlouvat to cestování. Jak to zvládáte?
S ježděním není nejmenší problém. Všude jsme do dvou hodin. Navíc třikrát, čtyřikrát v týdnu jsem stejně na cestách v rámci svého zaměstnání. Navíc jsme se dohodli, že ve čtyřech jezdíme na zápasy autem, což mi vyhovuje.

Trenér si docela oddechl, když zjistil, že pokračujete. Říkal, že Kopanina s Pešírem a bez něj jsou dva různé týmy. Jste pro něj v divizi jedním z klíčových hráčů. Cítíte to také tak?
Člověka zahřeje, když to trenér řekl. Jak už jsem ale říkal, stíhám dva tréninky v týdnu, trápí mě zraněné koleno. Takže bych to spíš viděl tak, že tohle, co řekl, platilo v přeboru. Tady jsou všichni kluci hodně platní, myslím, že rozhodně nejsem klíčová postava.

Po sezoně jste vyměnili trenéra, dá se říct, že se něco pod koučem Vašutem změnilo?
Myslím, že nemělo cenu měnit něco, co fungovalo. Trenér hodně komunikuje s námi zkušenými hráči. Samozřejmě jsou jiné tréninky, ale to se dalo s příchodem nového kouče čekat.

Během kariéry jste kopal první ligu, zahraniční soutěže, pražský přebor. Máte nějakou zkušenost z divize, nebo to byla premiéra?
Byl tam takový štěk v Čížové, bylo to asi šest kol. Ale teď za Kopaninu jsem si připsal premiérový divizní gól.

Takže už se přihlásil pokladník?
Za tohle fakt platit nebudu. (směje se) Občas někdo přinese do kabiny nějaké občerstvení, toho se rád zúčastním a taky něco přinesu.

Každopádně vaše trefa pomohla tomu, že jste nakonec uhráli v Turnově dva body. Lišily se ty dva zápasy hodně?
Turnov s námi hrál otevřenou partii, kdežto Náchod, to byly takové plačky. Od lavičky až do posledního hráče. Jinak je start do divize takový, jaký jsem čekal. Je to docela běhavé, což už pro mě tolik není.

Náchod přijel k zápasu na Kopaninu s velkým zpožděním kvůli nehodě na dálnici. Nečekal jste, že vyhrajete kontumačně?
No, chvíli jsem na to myslel, ale oni se zastavili kvůli nehodě na dálnici, tak to vypadalo, že by se spíš hrál opakovaný zápas. Jenže dávat tam vloženou středu, to by byl problém, nebylo by to fér, protože hodně z nás během týdne cestuje. Bylo by to složité. Takže jsem byl rád, že se to nakonec odehrálo.

Ale bylo to hodně netradiční, že?
Rozcvičení bylo delší, což mi tedy zrovna moc nevyhovuje. Ale pořád jsem se připravoval na to, že se bude hrát, nic jsem nevypustil.

Za stavu 0:0 jste ale nedal penaltu, což nebylo zrovna příjemné…
To je život, stane se. V přeboru jsem jich dal jedenáct za sebou, teď mám ale z pěti penalt proměněné jen dvě. Pro mě je hlavní, že jsem šel kopat v Turnově během rozstřelu a tam jsem dal. Samozřejmě mě mrzelo, že jsem proti Náchodu penaltu zahodil. Kdybychom vedli, hrálo by se nám lépe.

Zvláště, když šel soupeř do vedení. Měl jste nervy?
Dostali jsme gól, ale naštěstí jsme rychle vyrovnali na 1:1. Že bych se ve chvíli, kdy jsme prohrávali, nějak hroutil, to ne. Věřil jsem, že to otočíme, což se nakonec taky stalo. Máme pět bodů a určitě je to dobře. Člověk se cítí lépe, nenosí to tolik v hlavě. Už jsem taky vedení klubu říkal, že jestli pojedeme tímhle tempem, tak ať se začne za brankou dělat na tribuně, která je potřeba na třetí ligu.