Přeboru vládne PŘEDNÍ KOPANINA, nejlepším hráčem je PETR VIKTORIN, střelcem pak ZDENĚK ZMEŠKAL. Jaké jsou reakce na podzim a nejzajímavější STATISTIKY první půlky soutěže?

Je to přesně rok, co se fotbalisté Přední Kopaniny krčili v tabulce Pražská teplárenská přeboru třetí od konce. Vzpomínáte? Po sestupu z divize prožili bídný podzim, v němž uhráli jen 15 bodů. Od té doby ale nastal velký obrat: na jaře mužstvo udělalo dvojnásobný počet bodů a mohutným finišem se dostalo do první pětky. A teď je ještě lépe – Kopanina v půlce kraluje přeboru se 37 body. V soutěži není větší favorit na prvenství.

Čím to, že se tým tak vzchopil? „Chvilku nám trvalo, než jsme se otřepali po pádu z  divize,“ přiznává šéf klubu Tomáš Cigánek. „Ale přivedli jsme skvělý trenérský tandem Hebousse
– Šturma a tihle kluci vědí, jak mají dělat svou práci. Byla to pro Kopaninu báječná volba.“

Jen pro upřesnění: oba trenéři přišli z Motorletu hned po kopaninském pádu z divize, ale mužstvo pod jejich vedením začalo šlapat až po půl roce. „Bylo třeba tým doplnit, stmelit a natrénovat. Mužstvo šlapalo už na jaře v minulé sezoně. V této jsme ještě víc kompaktnější a navíc máme silné individuality, které hrozně baví vyhrávat,“ pokračuje Cigánek.

Ano, tým nasbíral 12 vítězství, v tomhle ohledu nemá v přeboru konkurenci. Jen těsně mu unikl primát v počtu nastřílených branek. Těch dala Kopanina 48, lépe na tom byly jen
Uhelné sklady s rovnou padesátkou. „Odehráli jsme na podzim parádní zápasy, předvádíme nejkrásnější fotbal za poslední roky, dáváme spoustu gólů. Myslím, že Kopanina baví fotbalem, kamkoliv přijede, což je pro náš klub výborná reklama,“ pochvaluje si Cigánek. „Vidět Kopaninu na prvním místě tabulky v  nejvyšší pražské soutěži je vždycky skvělý pocit, toho se nelze nabažit.“

Kopanina hraje opravdu pohledný fotbal, soupeři ji chválí a prorokují, že soutěž vyhraje. Porazit lídra soutěže dokázaly jen druhé Vršovice a čtvrté Královice. Obě utkání skončila shodně 1:2 v neprospěch Kopaniny. Z té si pak bod za remízu 0:0 odvezl tým ČAFC. Zbytek přeboru nestačil.

Velkou zásluhu na tom měla dvojice exligových fotbalistů Tomáš Pešír – Tomáš Poláček. Oba dali dohromady 23 gólů (14 + 9) a jsou nepřehlédnutelní. Rozhodují těžké zápasy, Pešír
se rve v útoku, Poláček ze zálohy vymýšlí báječné pasy, k nimž přidává famózně zahrávané standardní situace. K tomu si připočtěte velmi zkušeného brankáře Švarce, klubového
srdcaře, dále pak kapitána Melničuka, šikovné a  dravé záložníky Santlera s Průšou či vyššími soutěžemi ošlehaného navrátilce Bláhu. Tenhle tým je opravdu silný. Přesto:
Pešír s Poláčkem z něj vyčnívají.

„Jsou vynikající a moc důležití, navíc ze staré školy s poctivým přístupem k fotbalu a se smyslem pro odpovědnost vůči trenérům, spoluhráčům a klubu,“ říká Cigánek. „Dávají a  připravují góly, svou kvalitou, zkušenostmi a sebevědomím zvedají výkony všech ostatních, kteří se od nich mohou velmi učit. Máme sehrané a natrénované mužstvo, na které je radost se dívat, ale oni dva jsou výjimeční hráči, o které se náš tým opírá. Jsou atrakcí pro diváky, umí je pobavit. Je potěšením vidět tyhle kluky v modročerveném kopaninském dresu.“

Pokud mužstvo na jaře zopakuje výkony a výsledky z první části sezony, je dost pravděpodobné, že uhájí první místo. Co k  tomu bude potřeba? „V zimě trénovat, trénovat a trénovat,“ má jasno Cigánek. „Taky rozšířit kádr a přivést útočníka. Kádr máme silný, ale
úzký. V závěru podzimu už jsme dohrávali z posledních sil. Doplnění v zimě je jedním
z předpokladů jarního úspěchu. Vyhrát přebor a zahrát si v dobrém týmu v čele s Pešírem a Poláčkem je motivace. Sítě jsme už rozhodili. Na jaře pak musíme mít štěstí, aby se nám vyhýbala zranění klíčových hráčů. V takovém případě věřím, že máme seriózní šanci prát se o první místo až do úplného konce sezony.“

V takovém případě by ovšem nastala otázka, zda posunout mužstvo po dvouleté pauze zpátky do divize, v níž Kopanina působila už třikrát, naposledy čtyři sezony v řadě v letech 2009 až 2013. „Jsem přesvědčen, že jsme Prahu ve čtvrté nejvyšší soutěži reprezentovali
vždy velmi dobře. Je to ale těžká soutěž, která vyžaduje silný a široký kádr, poctivou tréninkovou morálku a silné finanční zázemí. Pro malý klub typu Přední Kopaniny je to vždy pořádná šichta,“ hodnotí Cigánek. „Cestování, počty tréninků, doplňování kádru… Bez
silného týmu sponzorů a dobrého skautingu či partnerského klubu na doplňování hráčů je to vždy jen otázka času, kdy vás to dožene a jdete dolů. Zastavit pád je pak vždy složité. Divize je to poslední, čím bychom se teď zabývali. V polovině sezony jsme první, a pokud
bychom chtěli být i na konci, musíme hodně pracovat.“