Záchranu jste mohli slavit už minulou neděli na Meteoru, ale prohráli jste 0:1...
Byla to pro nás velká šance, abychom z Meteoru něco přivezli a udělali si bodový klid. Škoda, ale podali jsme slabší výkon. Byl to rozhodně hratelný soupeř, ale naší vinou jsme nezískali ani bod, což jsme chtěli a měli jsme na to.

Proč to na Meteoru nevyšlo?
Možná jsme byli uspokojení po těch výkonech, které jsme předváděli v posledních kolech v Brozanech a proti Kladnu B. V těch zápasech jsme zabrali naplno, byly to velmi důležité body, které nás výrazně přiblížily k záchraně. Díky tomu můžeme jít do závěru sezony klidnější. Co se týká toho Meteoru, možná jsme nebyli stoprocentně koncentrovaní. To byl rozdíl oproti zápasu s Kladnem. Tam si všichni uvědomovali, o co se hraje. Zvládli jsme to, pak přišla velká úleva a s tím možná menší ztráta koncentrace. Byl to na jaře jeden z našich slabších výkonů.

Utkání rozhodla penalta. Jak jsi celou situaci viděl?
Když propadl míč po rohu na zadní tyč a dostal se k Fíčkovi, věděl jsem, že půjde do zakončení, protože byl v nadějné situaci. Najednou se na něj svalil Folťas (Pavel Foltýn) a vypadalo to jako penalta. Ze záběrů kamery je ale evidentní, že Fíček strhnul Folťase, fauloval útočící hráč, rozhodčí nás v tu chvíli poškodil. Ve druhém poločase lehce tlačil Meteor, penalta to podtrhla. I před ní tam bylo pár sporných standardek. Po penaltě nám zase začal pískat nesmyslné útočné fauly. V tomhle ohledu byl zápas ovlivněný, ale za tu porážku si můžeme především sami.

Na penaltu se proti tobě postavil ostřílený šutér Fíček. Věřil sis na něj?
On je známý exekutor všech standardek. Myslím, že každý potvrdí fakt, že penalty nekope pořád do jednoho místa. Snažil jsem se čekat do poslední chvíle, pak jsem risknul stranu. Bohužel špatně. Fíček je výborný střelec, tyhle situace umí a zvládá. Bohužel pro nás to ukázal.

Teď vás čeká druhé derby v řadě proti Vyšehradu. Vnímáte v kabině tyhle zápasy jinak, prestižněji?
Pražská derby jsou trochu speciální. Nemusí se nikam jezdit, to je první změna oproti ostatním zápasům. Když se hraje u soupeře, mám to blíž, než když jedu na Kopaninu, protože bydlím na Jižním Městě. Každopádně přijdou diváci, pro ně je to hodně zajímavé utkání.

To pro tebe taky, ne?
Je pravda, že byl Vyšehrad tři roky mým působištěm. Z mého pohledu je to rozhodně velmi prestižní zápas. Jsme hodně motivovaní podzimním zápasem na Vyšehraě. Tam nám chyběl kousíček, abychom urvali nějaké body, což by tenkrát bylo velké překvapení. Všichni cítíme, že Vyšehradu něco dlužíme. Chceme jim to sportovní cestou vrátit, protože to, co tam na podzim proběhlo, to byla fotbalová krádež a podvod (hlavní rozhodčí si proti Kopanině vymyslel pokutový kop pár minut před koncem, vítěznou trefu na 2:1 dal Vyšehrad v nastaveném čase).

Rozebírali jste podzimní křivdu v kabině?
Bavili jsme se o tom v týdnu. Doufám, že tenhle zápas přetavíme v body. Pokud bychom vyhráli, už se to rovná jistotě záchrany, protože 36 bodů by už mělo stačit. S Litvínovem máme lepší vzájemný zápas, ještě je otázka, jak budou hrát Čelákovice. Když porazíme Vyšehrad, můžeme podle mého názoru slavit záchranu.

Což by byla dvě kola před koncem divize skvělá zpráva. Na takový scénář jste v zimě asi nemysleli, co?
Přesně tak. Naše výchozí pozice byla velmi špatná. Po podzimu jsme měli jen14 bodů a vypadalo to dost zle. Jen málo klubů by to stihlo takhle dohnat. Měli jsme štěstí, že se nám dařilo zápasy vyhrávat, neztráceli jsme zbytečnými remízami. Body pak rychle narůstaly. Teď je 28. kolo a my si v něm můžeme zajistit záchranu. Kdyby nám to někdo řekl v zimě, asi bychom na něj koukali trochu skepticky. Zvládli jsme hodně těžkých zápasů venku: vyhráli jsme v Čelákovicích, v Mostě, v Brozanech. To byly strašně důležité body, z týmu byla cítit obrovská touha dotáhnout to do úspěšného konce. Už teď doma proti Vyšehradu. Lidé nám sice říkají, že se nemáme čeho bát, protože pak jedeme do Děčína a máme Polepy. Jenže není na co čekat. Chceme to urvat teď, aby to už bylo za námi.

Máš ještě ve Vyšehradu kamarády?
Gólman Víšek je tam dlouho, s ním jsem na Vyšehradě působil, dobře se znám i s Jakubem Frohnou. Byli jsme velcí kamarádi ze Sibřiny, i když se tolik nevídáme, těším se. Snad to bude pro nás s dobrým koncem. Pro mě je tím vším motivace o to větší.

Co se vůbec na Kopanině změnilo oproti podzimu?
První důležitá věc byla, že jsme udělali opravdu poctivou zimní přípravu. Od začátku každý z nás věděl, o co se hraje a o co jde. Dokázali jsme se zkoncentrovat, měli jsme velkou touhu vítězit. A velmi důležité bylo, že jsme výrazně zlepšili defenzivní činnost, protože to, co jsme předváděli na podzim, to byla katastrofa. Dostávali jsme spoustu gólů, v první půlce soutěže jich bylo 35, teď jsme inkasovali pouze čtrnáctkrát, což je super. Směrem dozadu se to fakt zlepšilo, celý tým funguje lépe, včetně mě. A taky se rozstřílel Salim Sdiri, kterému hrozně fandím. Dohromady nás to tlačí k tomu, abychom divizi zachránili.

S naskakujícími body vám taky stoupá sebevědomí, i když pořád nemáte jistotu záchrany, ne?
Sebevědomí se rovná výsledkům, to je pravda. Hrozně nám pomohl první jarní zápas v Čelákovicích. Tam jsme ty body vymlátili, to nás nakoplo. Ten zápas nám dodal víru, že to můžeme dokázat. Další klíčový okamžik byla výhra s Českým Dubem, kdy jsme celý zápas prohrávali, ale otočili jsme to v posledních minutách, rozhodující gól padl v nastaveném čase. A třetí strašně důležitá výhra přišla v Brozanech. Tyhle body se vůbec nečekaly, takže je musíme zhodnotit, dokázat to a dotáhnout.

Zdá se, že Vyšehrad není v ideální formě. Z posledních sedmi zápasů vyhrál jen jeden. Vnímáš to?
Těžko říct, co se tam děje, do týmu nevidím. Mají dobrého trenéra Formánka, velmi dobrý tým, ale výsledky asi nejsou podle jejich představ. Myslím, že jsou nespokojení. My jsme naopak na jaře spokojení, snad nám to vydrží i po sobotě.

Podle bodového zisku jste na jaře před Vyšehradem, který má v odvetách zatím jen 16 bodů, vy jste nasbírali o tři víc. Ač je Vyšehrad podle tabulky favoritem, nemusí to být tak jasné.
Na Vyšehradě to asi nefunguje, jak by mělo. Na jaře tým poztrácel opravdu hodně bodů. Nic to ale neznamená, statistiky jsou pěkná věc, všechno se ale stejně ukáže až na hřišti. Myslím si, že by nám trochu mohlo pomoct hřiště. Vyšehrad je zvyklý na rovnou umělku, ta je u nás nečeká. Ač se mu teď tolik nedaří, má v kádru velmi dobré fotbalisty, kteří hráli vyšší soutěže, mají ligové starty, zkušenosti jsou na straně soupeře. Navíc mají dobré standardky. Jdeme do zápasu s pokorou, ale věříme v naše schopnosti.

Klíčem k úspěchu bude uhlídat útočníka Slezáka, souhlasíš?
V první řadě jsem rád, že si můžeme proti takovému fotbalistovi zahrát. Ale to neplatí jen o Slezákovi, stejný případ je i Divecký v Brozanech, nebo Lokvenc v Čelákovicích. Je to pro nás odměna, že se s takovými hráči můžeme potkat. Ale osobně se na Slezáka nebudu nijak zvlášť připravovat. Dal spoustu gólů v lize, je to výborný fotbalista, má zkušenosti. Dokazuje to i teď ve Vyšehradě. Od zimního příchodu dává góly, pro Vyšehrad je jeho angažmá nejpovedenější věcí jara.

Jak byste měli Slezáka bránit?
To je strašně těžké, on je opravdu hodně zkušený. Fyzicky je na tom velmi dobře, má skvělý výběr místa, leckterý útočník mu to může závidět. Fotbal je hodně i o tom, kam se dokážeš postavit, on z toho těží. Na svůj věk (41 let) hraje obdivuhodně. Netroufám si tvrdit, co budu po čtyřicítce dělat já. U nás máme ale taky slavného hráče - Pavla Mareše. I když si z něj děláme v kabině trochu srandu, jsme rádi, že je takový fotbalista součástí našeho týmu.

Navíc je dostatečně zkušený, takže by si mohl vzít Slezáka na starost, ne?
(Usmívá se) No, uvidíme. Pavlík se nám vrátil z Ameriky a musí trochu zapracovat na fyzičce. Ale zkušenosti má velké, věřím tomu, že Slezáka zvládne ubránit. Tak jako během svojí krásné kariéry ubránil spoustu jiných výborných hráčů.