„Ta penalta však nebyla přísná či sporná. Ona byla úplně nesmyslná,“ opravil reportéra portálu FotbalNEWS kapitán hostí Robert Nedvěd. „Tak se potom nelze divit, že jsme naštvaní, ukřivdění a cítíme se být poškozeni. Tohle bylo fakt šílené.“
Nečekanému průběhu derby a bizarnímu vyvrcholení, minimálně tedy z pohledu hostujícího týmu, vtiskl ráz jeho kuriózní vedoucí gól. Možná ani sami hráči rozjetého Vyšehradu nevěřili, že by je mohl zaskočit soupeř z chvostu tabulky, jehož slabinou jsou právě pražská derby. Ale stalo se, po deseti minutách hry Santler ošálil překvapeného brankáře domácích Víška střelou (či spíš centrem) prakticky z brankové čáry. 0:1.
„Nečekal jsem, že by to mohl Santler takhle trefit. Asi jsem měl být k němu blíž a tomu centru zabránit,“ sypal si popel na hlavu pravý bek Slavoje Budějský. Tedy přesně ten hráč, který se později postaral dvěma góly o obrat. „Santler byl tísněn našimi hráči, a tak prakticky z čáry poslal balon před branku a on se odrazil od tyče a skončil v síti. Byl to náhodný gól, který ovšem výrazně ovlivnil další průběh zápasu. Kopanina to po něm zatáhla, a my jsme nebyli sto prosadit se,“ uvedl trenér domácích Jiří Formánek. Už před výkopem měl problémy kvůli značné marodce mezi obránci. Hendrych s Horkavým nebyli ani na soupisce.
Ještě do poločasu měli jeho svěřenci pět velmi dobrých šancí, Bošanský hlavičkoval z bezprostřední blízkosti jen do rukou gólmana Jeřábka, Budějský z trestného kopu na hranici vápna minul branku, Kavkův volej šel nad a pak ještě dvakrát Bošanský netrefil z výhodné pozice prostor mezi třemi tyčemi.
Podobné to bylo po změně stran, a vypadalo to, že Vyšehrad nedá gól absolutně z ničeho. Znovu se tak začali osmělovat hosté, Čihák se ocitl na malém vápně sám před Víškem, ten ale zachoval klid a nesmělý střelecký pokus v poklidu zneškodnil. Dvacet minut před koncem se dostal mladý domácí záložník do takové šance, že bylo uměním ji spálit, ale stalo se. „Musíme se zamyslet nad produktivitou našich hráčů. Kavka a Bošanský měli po dvou gólových šancích. Měl ji i Dubský, takže zápas mohl být rozhodnut mnohem dříve. Myslím, že jsme Kopaninu přehrávali, pouze jsme nebyli schopni prosadit se v koncovce,“ věděl Formánek.
Pak už přišla nejkontroverznější chvíle zápasu. V 78. min. Budějský kopal roh, ve zmatku a strkanici uvnitř šestnáctky hostí se najednou ocitl na zemi Frohna a sudí Jeník se rozhodl odpískat penaltu. „Byla tam nepřehledná skrumáž, těžko posoudit. Pokud běží útočník sám s balonem a protihráč ho smete, tak se o penaltě nediskutuje. Ale v takových situacích, když někdo ty hráče permanentně drží za dres a stahuje… Situaci v chumlu deseti hráčů jsem neviděl, a tak ani nebudu říkat žádná klišé typu penalta je tehdy, když ji pískne rozhodčí,“ uvedl kouč Slavoje Formánek.
„Myslel jsem si nejprve, že se píská faul na mě, ale ne, ona to byla naopak penalta. Byl jsem z toho v šoku. Hráč Vyšehradu se jen přiřítil zezadu a spadnul. Ani jsem ho v tu chvíli nezaregistroval, natož abych s ním byl v nějakém souboji,“ divil se kapitán hostí Nedvěd.
Budějský střelou z bílého bodu k tyči vyrovnal na 1:1. „Při penaltě jsem se bál, abych ji proměnil. Kdyby ne, bylo by to s námi už hodně špatné. Vyrovnání nás vzpružilo,“ řekl úspěšný exekutor.
Jenomže hra jeho týmu byla i po vyrovnání stále stejná, jen jalová územní převaha a bezradnost v koncovce. Ve třetí minutě nastaveného času se hosté dorazili de facto sami. Stoper Mareš, nejzkušenější hráč na hřišti, jenž se může pochlubit i deseti reprezentačními starty (včetně účasti na EURO 2004 v Portugalsku), nešťastně a nejspíš i nevědomky zahrál rukou. Sudí Jeník nařídil druhou penaltu, na pokyn svého asistenta Myšky však svůj verdikt revokoval. Mareš totiž hrál „volejbal“ těsně před šestnáctkou, a tak přišel na řadu přímý kop. Na rozdíl od svého nezdařeného pokusu v první půli jej tentokrát Budějský nepromarnil a přesnou trefou do šibenice rozhodl derby: 2:1.
„V takové situaci a chvíli stačí trefit bránu, protože gólman nic nevidí,“ řekl Budějský. „Dal jsem sice nakonec dva góly, přesto jsem během zápasu cítil, že to není ono. Ale všichni jsme na to strašně nadřeli, nešlo nám to. Myslím, že Kopanina měla naši hru dobře přečtenou a dobře bránila. Hlavně však byla znát absence dvou našich obránců Hendrycha a Horkavého,“ dodal muž zápasu. Tedy alespoň podle statistik, protože hosté považovali za muže zápasu sudího Jeníka. „Žádný parádní fotbal jsme nepředvedli, domácí nás přehrávali, ale my jsme poctivě bránili. V největším tlaku jim pomohl nesmyslnou penaltou rozhodčí,“ zopakoval Nedvěd.
„Pro Budějského to nebyl jednoduchý kop, protože balon stál téměř až na hranici vápna. Ale trefil to dobře. Jsem rád, že to proměnil, ale musím říct, že Kopanina odvedla statečný výkon a nepatří na chvost divize,“ hodnotil Formánek. „Nemá cenu hodnotit výkon rozhodčího. Pokud měl někdo pocit, že šlo o zářez, tak by se po ruce Mareše kopala druhá penalta. Ale to se nestalo, protože ta ruka byla před vápnem a byl z toho trestňák. Od tak zkušeného hráče, jakým je Mareš, to bylo zbytečné, protože v tom prostoru žádný náš hráč nebyl.“
Pro tým Přední Kopaniny určitě nebylo vůbec jednoduché vyrovnat se s porážkou v tak dobře rozehraném utkání, hráči i členové realizační týmu se však zachovali i v emotivních chvílích rytířsky a nesnížili se k nesportovním projevům. Což jistě nebylo vůbec snadné. |