Jak sis návrat do sestavy užil?
Nastoupil jsem už proti Brozanům na 25 minut, ale to jsme v závěru dostali dva góly a prohráli jsme. Teď mi dal trenér důvěru od začátku na pravé záloze, ale ideální to nebylo. Jenom dobře, že se mi podařilo dát ten gól, který to zachránil.

Co nebylo ideální?
Tak nějak celkově. Nehráli jsme úplně to, co jsme chtěli. Ani já jsem se nedostal do hry tolik, jak jsem si představoval. Naštěstí se vyhrálo, takže se na to teď tolik nekouká.

Nastoupil jsi na pravém kraji zálohy. Tenhle post ti nesedí?
Ne, nevadí mi. Mám tam dost prostoru na hru dopředu, ale samozřejmě tam člověk musí víc přemýšlet taky o hře dozadu. Záloha je v pohodě, určitě lepší na kraji, než uprostřed, což není můj post.

Máš vůbec nějaký? Trenéři tě využívají úplně všude. Kam si tě mají fanoušci zařadit?
Je pravda, že jsem v tomhle směru asi nejuniverzálnější v týmu, ale kdybych si měl vybrat, tak mi asi nejvíc sedí hrát v útoku. Mám pocit, že jsem tam mančaftu nejvíc prospěšný. Ale trenér teď nemá moc důvodů, aby na hrotu něco měnil. Salim Sdiri hraje dobře, udrží dost míčů, snaží se. Dominik Santler naskočil dvakrát do základní sestavy a předvádí výborné výkony. Dva zápasy, dva góly, má formu, super.

Zatím ale tabulce kopaninských střelců v divizi vévodíš ty se Salimem Sdirim a Robertem Nedvědem. Všichni máte tři trefy.
No, i to ukazuje, že nejsme úplně moc produktivní. Teď se zdá, že se rozjel právě Dominik, takhle by to mělo vypadat – hned o sobě dává vědět. Snad to brzo zlomíme a gólů budeme dávat víc.

Tvoje poslední trefa přišla na Kladně, kde jsi zvyšoval na 3:1. Jak jsi tu situaci viděl?
Byl to krásný centr právě od Dominika. Po dlouhé době se nám povedlo dát úplně ideální balón do vápna. Já jsem jenom nastavil hlavu, snažil jsem se trefit k zadní tyči. Musím se ale přiznat, že jsem do poslední chvíle myslel, že to brankář bude mít. Ta moje hlavička nebyla moc razantní, letělo to pomalu. Oddechnul jsem si, že míč skončil v síti, protože tohle byla šance, která se musí dávat.

Jsi na metě tří gólů, v minulé sezoně ses trefil pětkrát. Plánoval jsi přitom deset gólů. Jak je to v tomhle směru v této sezoně?
Říkal jsem deset a teď nebudu klesat. Jsme ve třetině soutěže, mám tři góly, do konce bych se rád na tu desítku dostal. Slevovat nebudu. V minulém roce jsme se s divizí seznamovali, pro mě to byla první sezona a moc jsem se nedostával do šancí. Letos je to v tomhle směru lepší, snad se rozstřílím.

Cítíš, že bys právě ty měl být tahounem útoku?
Od toho tam přímo nejsem, abych rozhodoval zápasy.

A od čeho tedy?
Chci dávat góly jako každý, kdyby se mi to vedlo, bránit se tomu nebudu. Ale moje hlavní práce je vydřít míč v soubojích, sbírat volné balóny pro ostatní kluky, vytvářet jim prostor, aby to měli lehčí. Já nejsem střelec, ale spíš bojovník. Každý ví, že moje největší síla není s míčem u nohy (směje se).

Na hřišti Kladna ses trefil podruhé ve druhém zápase. Je to pro tebe oblíbený soupeř, viď?
Před zápasem mi bylo připomenuto, že jsem na stejném hřišti před rokem dal vítězný gól, a taky to bylo z pravé zálohy. Takže se tak trochu opakovala historie. Nehraje se mi tam špatně. Hřiště už v tuhle dobu bývá podmáčené, jeho to právě hodně o soubojích, žádná ekvilibristika, na to fakt nejsem.

Hráči Kladna B už si tě asi taky pamatují, nemyslíš?
No, mohlo by si mě takhle pamatovat víc týmů, aby se nestalo, že by mě trenér nominoval na zápasy pouze jednou do roka, když se hraje na Kladně (směje se).

Fanoušci byli zvědaví, jak se po dvou domácích porážkách oklepete. S čím jste na Kladno jeli? Výhra se tam od vás možná nečekala.
My jsme tam ale jeli s tím, že musíme zabrat a vyhrát. Žádná jiná varianta nebyla. Bod byl v naší situaci jako nic. Jestli bychom jich měli 8 nebo 9, pořád by to bylo málo. Těch současných 11 vypadá líp. Jsme zpátky na dostřel ostatním. Herně to od nás nebyl žádný zázrak, ale přidali jsme na důrazu. Teď bychom to ještě měli předvést i doma. Je vidět, že když jde to tuhého, jsme schopní se vybičovat k dobrým výkonům. Jenže většinou to doma nepotvrdíme. To se teď musí změnit. Ne prohrát, ne remizovat, ale vyhrát!

Čeká vás Meteor, ve kterém jsi strávil většinu své kariéry. Bereš tenhle zápas hodně prestižně?
Už tam neznám moc kluků, kádr se dost změnil. Většina těch, s nimiž jsem hrál, jsou rozmetaní po celé Praze. Chci moc vyhrát, rozhodně jim nechci darovat tři body, aby se nám pak smáli.

Proti Meteoru už jsi v přeboru za Kopaninu hrál dvakrát, jednou se vyhrálo, jednou remíza, takže máš aktivní bilanci.
Kopanina má s Meteorem celkově pozitivní bilanci. Tohle by mělo vydržet i po sobotě. Udělám pro to všechno.

Jaký je Meteor podle tebe soupeř?
Myslí si, že mají na to, aby byli v tabulce výš. Určitě k nám Meteor přijede sebevědomě pro body. Pokud nás podcení, bude to jenom jejich chyba, protože oproti nám nemají nic, proč by si měli myslet, že jsou lepší. My ale musíme doma vyhrávat. Když nevyhráváš doma, nemáš body, je to jednoduché. V několika zápasech jsme třeba byli i herně lepší, ale chybí nám důraz. Hlavně při obranných standardkách. Tohle si musíme pohlídat.

V tomhle směru by měl hodně pomoct i tvůj návrat, ne? Právě důraz se od tebe očekává.
Asi jo, měl bych ostatní v tomhle směru strhnout. Ale byly i zápasy jako v Českém Dubu, kdy jsem se vůbec nedostal do hry. Napadal jsem jako blázen, chodil do skluzů, ale připadal jsem si na hřišti zbytečný. Můžu slíbit, že budu dřít a bojovat. Jde o to, aby nás bylo víc a navzájem jsme se strhli.

Když se hraje proti bývalému týmu, obvykle se do kabiny za výhru slibuje nějaká odměna. Zvažuješ to taky?
Trochu to v plánu mám, ale spíš přemýšlím, co klukům slíbit. Je tady hodně nových lidí, po zápase pivo nepijí, takže to by se asi neujmulo. Vypadá to, že dám do placu sto litrů kofoly, na to by mohli slyšet (směje se).

Když už jsi u kabiny: jak spoluhráči reagují na fakt, že máš na hlavě dredy? To u fotbalistů není zcela obvyklé.
Už si zvykli, berou to normálně. Když jsem s nimi ale přišel poprvé, nestihl jsem sraz, dorazil pozdě a od hřiště jsem slyšel: Co to má ten vůl na hlavě?

Co mají tvé dredy značit? Nějaký životní styl?
Značit nemají nic. Vím, že se dredy mezi fotbalisty moc nenosí, ale já jsem svůj, tohle je asi trochu důkaz. Je nějaký většinový názor, co se nosí a co má kdo mít, já to ale neberu, nezajímá mě to. Kluci na Kopanině nic neříkají, spíš si vyslechnu od soupeřů.

Co třeba?
Nejčastěji, že jsem feťák. Zkouší mě rozhodit, ale mě to z míry nevyvede. Dělají to hráči v divizi, i v I. A třídě. Když jsem byl hrát za béčko, stoper Braníku to moc neunesl. Porazili jsme je v deseti, dal jsem gól, tak jsem si od něj hodně vyslechnul, pak mě ještě poplival.

Neuvažoval jsi i kvůli takovým incidentům, že dredy sundáš?
Já se na to dívám obráceně: takovým lidem se musím smát. Když někdo hodnotí jiného podle toho, jak vypadá, co má na hlavě, tak na tom není moc dobře. Nikdy se nikomu nezavděčíš. Když jsem byl dohola, říkali mi, že jsem skinhead. Kdybych měl nagelované vlasy, budu zase šampón, s dredami jsem feťák. Neřeším to.

A nevadí ti dredy při hře? Nejsou příliš těžké?
Byl jsem i dohola a pro mě to není žádný velký rozdíl. Člověk si zvykne na všechno. Jsou to moje vlasy, nosil bych je stejně. Jen je mám do sebe zacuchané. Jediná nevýhoda je, že mi trochu delší dobu schnou, když je namočím.

Taky spotřebuješ víc šampónu, ne?
(Usmívá se) To je pravda, ale není to tak hrozné. Vypadá to, že si hlavu musím mít hodinu, ale zabere to tak čtyři minuty.