Přední Kopanina – Hned v úvodním zápase divize na hřišti Jiren se zranil. Když se pak Josef Vladyka vrátil do sestavy, Kopanina dvakrát v řadě udržela čisté konto, získala čtyři body a zdálo se, že se rozjela k lepším výsledkům. Jenže vzápětí přišla velká facka v Českém Dubu. Porážce 0:4 nezabránil ani Vladyka. „Hrál jsem špatně, stejně jako většina. Kritiku trenéra beru,“ nevymlouvá se 19letý obránce, který přišel na Kopaninu před sezonou na roční hostování z Dukly.

Proč se to v Českém Dubu takhle nepovedlo? Předtím jste dvakrát neinkasovali a tady jste mohli být rádi, že jste dostali „jen“ čtyři góly.
Nevím, co se stalo, nevím. Přišlo mi to takové ospalé, bez jakékoliv agresivity z naší strany. Prostě výbuch.

V kabině jste se o tom asi hodně bavili. Co jste probírali?
Řešili jsme hlavně naše postavení, jestli hrát osobní obranu nebo si hlídat prostory a posouvat se.

Na co jste přišli?
Že bude lepší zůstat u toho, co hrajeme: posouvat se a přitom si poctivě přebírat hráče. Ale musíme to dělat opravdu poctivě. Chceme a snažíme se hrát zónu, ale v některých případech, jako teď v Dubu, jsme byli strašně roztažení, daleko od sebe. Když byl míč na jedné straně, hlídali jsme si nesmyslně hráče, kteří se nemohli dostat do hry na druhé straně.

Trenér si stěžoval i na nasazení. Uznáváš, že taky nebylo v pořádku?
Co se týče předzápasové přípravy a rozcvičky, tak bylo v pohodě, byli jsme odhodlaní. Ale někteří jsme byli při zápase unavení, tahali jsme nohy za sebou. Chvilkami jsme tam byli jako na kolotoči, ten zápas nesedl nikomu.

Kouč Mejdr i kapitán Nedvěd apelovali na to, že teď musí každý začít hledat chyby sám u sebe. Je u tebe nějaká, o které víš?
Musím se jako krajní obránce víc držet u stopera. Shodli jsme se na tom s tátou, abych nebyl tak roztažený. Taky přiznávám, že jsem v tom posledním zápase měl minimální pohyb, nebylo to dobré. Musím se víc hýbat a vydat se. Vyjet dopředu, když nebude moct Bíza (Günter Bittengel), prohazovat se s ním, abychom ze strany pořád hrozili. Prostě se vyždímat. To v Dubu nebylo, kritiku beru, berou jí i ostatní.

Mluvil jsi o tátovi, že jste se shodli na chybách z Českého Dubu. Byl se tam podívat? Jezdí na tvé zápasy často?
Jasně, naši jsou téměř na každém zápase. Vynechali jenom Litvínov, protože se to krylo s hokejem mého bráchy. Na Kopaninu chodí vždycky, jezdí i ven. Jsou to nadšenci. Pomáhá mi, když jsou v hledišti, nebo když je tam přítelkyně. Ideální, když dorazí všichni. Je to pro mě jednoznačná a velká podpora.

Na Kopaninu jsi přišel jako stoper, teď hraješ krajního obránce. Kde se cítíš lépe?
Přicházel jsem jako stoper, ale s tím, že jsem v Dukle B hrál poslední půlrok beka. Tam se cítím líp, když nemám nějaký podobný zápas jako v Dubu, můžu si dopředu víc dovolit.

V minulé sezoně jsi hrál za Duklu B, která sestoupila z divize. Teď se taky úplně výsledkově nedaří. Nejsi z toho už trochu frustrovaný?
Beru to tak, jak to je. Výher jsem si zatím moc neužil, ale věřím, že to přijde. Nejsem typ člověka, který by něco předem zahazoval. Snažím se ve všem hledat to pozitivní. Kdybych prohrával čtyři roky v kuse a bylo to ve špatných podmínkách, tak bych se na to vykašlal a šel bych hrát do rodných Lipenců. Takový pocit ale zatím nemám.

Co je na téhle situaci pro tebe pozitivní?
Že budu mít zkušenosti z bojů o záchranu, to se taky hodí. Jsou to těžké zápasy. Sám poznávám, co je pro mě nejlepší, co dělám dobře, co naopak špatně. Já jsem celkově optimista. Úvod sezony se nám nepovedl, ale bylo jasné, že si nový tým, který tady je, bude muset sednout. Věřím, že se v těchto těžkých dobách tým stmelí a pošlape. Věřím tomu dost.

Základem bude porazit Most B.
Samozřejmě všichni cítíme, že musíme vyhrát, pak to ideálně potvrdit v Teplicích. Dvě výhry za sebou by nám moc pomohly. Musíme dát hlavy nahoru, zatnout zuby, makat a jezdit, co to půjde.

Nemáš strach o své místo v sestavě?
Od toho je nás tady dvacet. Jestli trenér bude mít pocit, že mě tam proti Mostu nedá, má na to právo. V Českém Dubu jsem zahrál špatně, vím to. Když to bude lepší pro mančaft, aby mě nechal sedět, beru to. Já bych dál trénoval a makal, abych dokázal, že do sestavy patřím.

Jako několik dalších hráčů na Kopanině jsi přišel z Dukly. Proč přesun právě tímhle směrem?
Kopanina mě oslovila, tak jsem o tom přemýšlel. Bylo to těžké, v Dukle jsem byl sedm let. Věděl jsem, že béčko bude hrát přebor a v áčku nemám šanci. Rozhodl jsem se, že divize na Kopanině pro mě bude nejlepší varianta a oznámil jsem, že odcházím, i když se mnou možná i počítali do toho přeboru.

Takže cesta zpátky už nebude?
Mám na Kopanině roční hostování. Řekli mi, že mě za ten rok chtějí vidět.

Máš tedy ještě šanci dostat se do vyššího fotbalu.
Nechtěl bych předbíhat. Bude hodně záležet na mé výkonnosti. Když se to nepovede, nebudu naštvaný. Fotbal mám jednoznačně jako zábavu. Kdyby to vyšlo do vyšší soutěže? Paráda. Když ne, tak se nezblázním.

Na Kopanině jsi pár týdnů. Jak se ti tady líbí?
Moc. Je tady výborné rodinné zázemí, krásná kulisa, když přijdou diváci. Líbí se mi tady opravdu hodně. Ještě to podpořit výsledky, to by byl ideální stav. Mančaft máme opravdu kvalitní. Určitě půjdeme nahoru.

Patříš v týmu k nejmladším. Narodil ses až po revoluci. Vyslechneš si občas něco na tohle téma?
Ani ne, to by možná bylo, kdyby byl v kabině Honza Charvát, který je teď zraněný. Jsou tam ale ještě tři mladší kluci, než jsem já: Martin Čihák, Dominik Santler a Pavel Zadina. Takže spadám do skupiny, která se stará o tréninkové věci. Pavel Zadina dělá pití, já zase nosím tyče, kužely, rozlišováky, co je potřeba. Ale šéf mladých nejsem, to spíš Čihy, který je tady už druhým rokem.

Mimo fotbal studuješ?
Letos jsem odmaturoval a jsem přijatý na FTVS. Ale udělat maturitu nebyla žádná sranda. Byl jsem v Dukle a měl individuální studijní plán. Trénovali jsme každý den dvoufázově. Do školy jsem šel na dvě hodiny ráno, pak dopolední trénink, oběd a odpolední trénink. Bylo toho dost. Ráno jsme třeba trénovali s áčkem Dukly dohromady, odpoledne už jen béčko.

Už víš, jakou bys časem chtěl mít na FTVS specializaci?
Teď na začátku budeme dělat všechno, ale časem bych chtěl dělat trenérství, to by mě bavilo.

Takže už okoukáváš tréninky?
Zatím tolik ne, ale až to přijde, určitě si vzpomenu, co jsme kdy trénovali. Za poslední rok jsem plný dojmů, přeci jen jsme měli trénink dvakrát denně.

Když jsi byl zvyklý takhle trénovat, neztrácíš teď? Přešel jsi z profesionálního režimu na ryze amatérský.
Kolikrát se snažím si přidat. Když je čas, plavání, posilovna, nebo něco takového, to je už automatické. Taky máme u baráku zahradu, tam je práce dost. Taková klasická údržba. I to můžu brát jako trénink navíc. Teď mi navíc přibude hodně sportů a aktivit na škole.

Máš nějaký trenérský vzor?
To ne, takhle intenzivně to zase ještě nevnímám. Všechno přijde. Zatím ani netrénuji žádné žáčky, což budu pro praxi potřebovat. Třeba se domluvím i na Kopanině. Je výhoda, že to je z FTVS na stadion blízko. Jinak dojíždím z Lipenců, takže se teď nemůžu dočkat, až se otevře nový okruh kolem Prahy. To budu na Kopanině za chvilku i z domova.