Trenér Josef Jícha vás přivedl kvůli střílení branek, ale hattrick v prvním zápase od vás asi nečekal ani on. Pochválil vás?
Byl spokojený, že máme tři body, a po zápase jsme se spolu bavili. Řeč ale padla spíš o zítřejším zápase proti teplickému béčku.

V divizi jste osobností. Dávali si na vás protihráči víc pozor?
Nepřipadám si jako nějaká extra persona. Ale je pravda, že mám něco odkopáno, takže si možná říkají, že by mě měli víc hlídat.

Hráčům soupeře však tenhle záměr nevyšel. Úvodní gól jste dal hned po šestnácti minutách.
V první půli jsem měl ještě jednu šanci hlavou, z toho mohla být další branka. Ve druhém poločase už si dali větší pozor a zbylé dva góly jsem dal jen z penalt.

Dělily je pouze čtyři minuty. Zažil jste už něco podobného?
Abych řekl pravdu, bylo to poprvé. Dvě penalty v jednom zápase jsem snad nikdy nekopal. A ještě navíc během takové chvilky.

Neuvažoval jste o tom, že druhou penaltu někomu přenecháte?
Kluci mají v kabině vyvěšený sazebník za hattrick, takže mi naopak podávali míč.

Na kolik vás tedy premiéra vyšla?
To ještě nevím, ale zaplať pánbůh za to, že částky v divizi už nejsou tak vysoké jako v lize. Na druhou stranu, ono je potřeba, aby pokladna v kabině fungovala. Když se pak jde posedět, peníze se hodí.

Od pokračování v profesionální kariéře vás odrazovaly časté tréninky. Angažmá v Jirnech naplňuje vaše představy?
Je pravda, že to byl jediný důvod, proč jsem už nechtěl hrát na nejvyšší úrovni. Žádné zdravotní problémy jsem neměl, ale trénovat každý den a někdy i dvakrát? To už mě zmáhalo a necítil jsem se nejlíp. V Jirnech trénujeme třikrát týdně a je to tak akorát. Jsem ideálně připravený na zápas a necítím se unavený.

Takže po vrcholovém fotbalu se vám nestýská?
Zatím ne. Sice jsou výjimky, ale v sedmatřiceti nemůže hrát každý v lize a já nejsem ten typ šlachovitého fotbalisty. Myslím, že můj čas vypršel, a teď si budu užívat fotbal zábavnou formou.