Roberte, můžeš potvrdit, že se na jaro vracíš do divizního kádru FCPK?
Je to pravda, byli jsme tak domluveni s vedením, že si potřebuji trochu "vorazit" a v zimě se vrátím.
Odpočinul sis tedy?
Určitě ano. Byl to parádní půlrok. Už jsem to předtím nezvládal skloubit fotbal s prací a osobním životem. Fotbalově se mi moc nedařilo a navíc po postupu do divize ty nároky byly ještě větší. Potřeboval jsem trochu změnu.
Někdo se podiví, že si šel až do třetí třídy do Jedomělic.
Naopak, to bylo ideální. Tam jsem vyrostl, je to moje velká rodina. Vždy když přijdu hrát za Jedomělice, vypukne euforie a já tam jsem šťastný. Ti lidé tam odmalička sledovali mou kariéru a fandili mi. Jsem tam doma.
Určitě rád byl i tvůj otec, který je šéfem klubu.
Dělat funkcionáře v takovém klubu, to v podstatě děláte všechno. Těžko se shání lidi, peníze. Do toho musí být člověk zapálený a můj táta je výrazně zapálený pro fotbal v Jedomělicích. Ano měl radost, že jsem zpět.
Prý někteří fanoušci nosili i dresy s tvým jménem na zádech co je na tom pravdy?
Dresy ne, bylo to triko Umbro co máme v Přední Kopanině společné na rozcvičování. Na triku byl normálně nápis FCPK a na zádech jmenovka Nedvěd. To byla paráda.
Takže Nedvědománie?
Ne, ne to tam v žádném případě nepiš. Až to budou v Jedomělicích číst, řeknou mi co jsem tam plácal. Ale bylo to fajn, mají mě tam rádi.
Panuje v Jedomělicích spokojenost s podzimním umístěním?
Nadmíru. Nikdo nevěděl co bude, jsme nováček. Povedla se příprava a až na závěr podzimu jsme soutěž zvládli.
Týmu výrazně pomohla tvoje účast i návrat Tomáše Nového. Jasně kralujete statistikám.
Sami jsme s Tomášem nevěděli jak to půjde, tušili jsme, že bychom mohli vyhrávat a povedlo se. V půlce jsme druzí za béčkem Slaného, to je favorit. Vyhrál snad o parník už loni, ale pak mu disciplinárka sebrala hodně bodů a nepostoupil. Teď je ještě silnější.
Sahali jste po titulu podzimního mistra, ale nakonec se to nezdařilo, proč?
Trochu jsme narostli. Vyhrávali jsme a už se šuškalo, že bychom mohli znovu postoupit. Pak nám však zápasy ve Slaném a v Černuci otevřely oči. Zjistili jsme, že na postup to rozhodně není!
Ve Slaném 2:4 a v Černuci dokonce 0:7, to byl debakl! Proč?
Ve Slaném jsme prohrávali, což byla pro nás nová věc a neuměli jsme to zvládnout. V Černuci byl důvod jiný. Den předtím byla u nás vesnická zábava. A jak tohle může dopadnout...? V neděli jsme se jen tak tak sešli, přijeli jsme tam jak mistři světa a soupeř nás po bojovném výkonu zničil 7:0!!!
To nebylo příliš profesionální...!
Souhlas. Přestože jsme amatéři a hrajeme druhou nejnižší soutěž, tohle by se stávat nemělo. Taky jsme si to v týmu řekli a chtěli jsme se rozloučit za týden s podzimem vítězstvím proti Olovnici. To se povedlo (3:2).
Jak se dařilo tobě osobně?
Už od přípravy jsem měl výborný pocit. Starší kluci věděli co umím, otázkou bylo jak si sedneme s těmi mladými, kteří mě neznali. Ale byla to paráda. Vedl jsem i tréninky, připravoval jsem věci, které jsem pochytil výš a kluky to bavilo. Měl jsem z toho radost. Neměli nás s Tomášem za namachrované frajírky co je budou učit fotbal. Vzali nás a to bylo důležité.
Vracíš se do FCPK, Tomáš Nový zůstává v Jedomělicích?
To je spíš otázka pro něj. Vím, že má nabídky, ale také časově náročnou práci. Můj názor je, že zůstane.
Jste velcí kamarádi. Co bude dál?
Předpokládám, že se pak v Jedomělicích sejdeme, oslovíme pár kamarádů, uděláme ještě lepší mužstvo a fotbal pro tu vesnici ještě zajímavějším. Lidé tu žijí fotbalem, máme parádní atmosféru. Nemluvě o atmosféře v místní hospodě... (smích).
Kolik chodí diváků?
Nedokážu odhadnout. Hlavně ze začátku hodně, pak to trochu umírá s horším počasím. Stejně tak ubývá hráčů na tréninku... Fakt nevím kolik, ale určitě chodilo víc než obvykle, měli jsme výborný podzim!
A v nejlepším přestat. Proč se vracíš do FCPK?
Mým plánem bylo se vrátit, už když jsem v létě odcházel. Na Kopanině jsem zažil úžasné roky. Poznal kluky, se kterými budu na život a na smrt, báječná parta. Chodil jsem na podzim koukat na zápasy, láká mě dostat se do toho znovu!
Budeš to zvládat časově, už to je lepší?
Nebude to jednoduché, mám to podobné jako Bohouš Strnadel, děláme pro stejnou firmu. Musím na to koukat reálnýma očima, ale potřeboval jsem vysadit a teď se zkusím do toho vrátit. Chuť mám obrovskou. Tak uvidíme!
Těšíš se na návrat do „velkého“ fotbalu? Přeci jen 3.třída je něco jiného než divize.
Nejen 3.třída, ale i 4.třída, v Jedomělicích jsem vypomáhal i béčku - to bylo opravdu bavení fotbalem. Těším se, když budu stíhat tréninky, tak si věřím. Bude to zase jiný fotbal. Jako jsem se těšil v létě do Jedomělic, teď zase na Kopaninu.
Kdy naposledy jsi hrál divizi?
Na Kladně v 18 letech. Hráli jsme rok divizi a postoupili do třetí ligy. Hrál jsem s Bohoušem v útoku. Dva tři roky třetí ligu a pak zpátky divizi.
Sledoval jsi na podzim FCPK?
Samozřejmě sledoval, byl jsem v kontaktu s klukama, snažil se chodit i na tréninky. Nebylo nic co by mě překvapilo, ale úroveň se zvedla než když jsem hrál před deseti lety divizi já, je to více profesionální, zázemí klubů je na vyšší úrovni. A po fotbalové stránce nemůžu posoudit až za půl roku.
Co očekáváš od jara?
Těším se, že si zahraju a doufám, že Kopanině pomůžu k dobrým výsledkům a udržení divize.
Jak se těšíš na přijetí od spoluhráčů?
S klukama, co jsme to léta na Kopanině táhli si průběžně voláme, vědí že se vracím. Je tam řada nových klůků, těším se na všechny.
A co jedoměličtí parťáci?
Těm bych chtěl poděkovat za báječný půlrok a psychický oddych a rád bych je pozval na zápasy FCPK v divizi.