Kam sis cenu pro nejlepšího střelce Prahy vystavil?
Je na skříni, jako všechny ostatní. Hledám nějaký prostor.
To máš tolik cen, nebo malý dům?
Spíš malý dům, málo místa. Ale pokud budou peníze, rád bych měl v baráku schodiště a u něj nějaké místo, kam bych si své ceny dával.
Založit takovou malou síň slávy?
Síň slávy si může dělat někdo, kdo má 200 ligových zápasů, 60 za reprezentaci a 80 nastřílených gólů.
Ale individuálních cen máš dost, ne?
Když počítám všechny, včetně těch, co se každý rok rozdávají na Kopanině, tak jich mám tak patnáct.
A pořád tě baví je získávat?
To tě nikdy neomrzí.
Nebylo ti líto, že jsi tu poslední přebíral v civilu a ne v dresu Přední Kopaniny před zápasem s Českým Brodem?
Bylo mi to trochu hloupé, zvláštní pocit. Nebyl jsem v nominaci, nedalo se nic dělat. Kdo nechodí trénovat, nemůže hrát. Jsem s tím smířený.
Proč ti to bylo hloupé?
Byl bych rád, kdybych mohl klukům pomoct, ale časově to prostě nejde. Mám dvě děti, práci, která vyžaduje hodně času, jezdím jako kurýr u americké firmy. A den není natahovací. Kdyby měl třicet hodin, tak bych mohl dvě věnovat tréninku, ale momentální situace je taková, že dávám přednost rodině před fotbalem.
Ještě v minulé sezoně jsi však naplno zářil v přeboru a výrazně pomohl k postupu. V soutěži Deníku se z tebe stal nejlepší střelec v Praze napříč všemi soutěžemi, dal jsi 27 gólů. Co pro tebe tahle cena znamená?
Tuhle cenu řadím hodně vysoko. Vyhrál jsem ji sice už potřetí, ale je to určitě pocta. Nikdy předtím jsem nic takové nezískal. Jsem rád, že pořád dokážu dávat góly, ale hlavně jsem šťastný, že se Kopanině konečně podařilo postoupit a já k tomu pomohl. To je pro mě největší zadostiučinění. Jen mě mrzí, že se nevyhrál také Pražský pohár. Měli jsme k tomu našlápnuto, bohužel jsme skončili v semifinále s Radotínem. Chtěl jsem získat hattrick: nejlepšího střelce, 1. místo v přeboru a vítězství v poháru.
Pak bys opravdu skončil na vrcholu...
(Skočí do řeči) Ale já jsem ještě neskončil s fotbalem.
Vím, myslel jsem v A-týmu Kopaniny.
Nikdo neřekl, že se ještě nemůžu vrátit. Děti trochu odrostou, třeba budu mít v budoucnu víc času. Rád bych se ještě v kopaninském áčku objevil. Pokud bude někdo zraněný, jsme domluvení, že pomůžu. Moje jméno se může v nominaci objevit.
Ale když byl nedávno nedostatek útočníků, nestalo se tak. Proč?
Šel pomoc Oivind Giil, chodí trénovat mnohem víc než já. Proto trenéři logicky oslovili jeho a ne mě.
Jak často trénuješ?
Jednou týdně trénuju s áčkem, plus občas vyrazím po večerech na kole, ale nepovede se mi to moc často.
Když trénuješ s áčkem, máš srovnání. Pořád by ses cítil na divizi?
Fotbalově bych na to měl, to snad neodpadne. Ale chybí mi fyzička a síla v nohách, bez té jsem v háji. Ve vápně mám snad orientaci pořád dobrou. Určitě bych neměl v divizi na celý zápas, asi ani na poločas, ale při troše štěstí bych snad mančaftu třeba na 20 minut mohl pomoct.
Takže by tě mohl trenér Mejdr vzít jako žolíka? Předpokládám, že spíš na domácí zápasy.
To je otázka pro trenéra. Radši ale půjdu hrát za béčko, než abych jel třeba do Teplic s áčkem, kde bych nehrál. Ovšem když bude potřeba moje pomoc, pomůžu rád.
Trenér Mejdr stále hledá střelce...
Sýkorkovi se zadařilo, ale zranil se. Je to nadějný útočník, má dobrou postavu, výskok, jen se musí trochu zklidnit v koncovce. Další útočník Pavel Sedláček je zraněný, je tam ještě Oivind a nesmíme zapomínat na Honzu Horáka, který udělá v útoku hodně práce. Zatím klukům chybí kus štěstí, krok, kousek, aby to doklepli do sítě. Ale věřím, že se to otočí, někdo se trefí a pak se gólově rozjede.
Nebereš si na tréninku áčka útočníky stranou, abys jim to ukázal?
(Směje se) Ne, to určitě ne. Když přijdu, jsem rád, že se proběhnu, zatrénuju si. Je to pro mě hecnutí se, abych stačil na to tempo. Po tréninku mě obvykle bolí nohy, ale je to občas potřeba. Kdyby bylo nejhůř, chci být nějak připravený, abych mohl naskočit.
Tvoje výhoda by mohla být, že tě soupeři v divizi tolik neznají, nemyslíš?
Záleželo by na tom, proti komu bych naskočil. Kdybych hrál třeba v Chomutově, asi by mě neznali. Naopak třeba Admira mě zná velice dobře, když jsem od nich měl nabídku na přestup.
S Admirou se Kopanina brzy utká v domácím zápase. Jaké může mít podle tebe A-tým v divizi ambice?
Momentální pozice je podle mého názoru taková, že kluci bez problémů divizi zachrání. Ovšem divize není jednoduchá soutěž, není lehké v ní dávat góly. Věřím, že se nebude hrát o záchranu, ale minimálně ve středu tabulky.
Zato B-tým, za který teď nastupuješ, je jako nováček na čele I. A třídy. Co tomu říkáš?
Jsme první, držíme neporazitelnost, je to výborné. Doufám, že nám to vydrží hodně dlouho.
Ty bys k tomu měl pomoci svými góly, které se od tebe čekají.
Já vím, slýchám to kolem sebe. Lidi říkají: Strnadel - Giil, to bude šedesát nebo sedmdesát gólů za sezonu. Já na to: Ne, ne, ne, kamarádi, neblázněte. Cítím se sice dobře, ale bez tréninku je to složité. Trénink chybí.
Navíc si na tebe dávají protihráči asi hodně velký pozor, co?
Vědí o mě, jsem profláknutý, to je pravda.
Ale zatím jsi nastoupil ve čtyřech zápasech a dal jsi čtyři góly. Jakou máš vůbec gólovou metu pro I. A třídu? Vždycky sis dával ohledně nastřílených branek předsezónní cíle.
Cíle letos nebudou, záleží, jak často budu na hřišti. Nemusím pořád dávat góly. Když ano, budu spokojený a vedení taky. Ty jsi očekával, že ti řeknu tak padesát gólů ne? (Směje se)
Něco takového. Tvé spojení s Oivindem budí respekt.
Když se na hřišti sejdeme, asi to nějaká útočná síla je, ale dva lidi sami nic neudělají. Když dopředu dostaneme dobrý míč, asi to hrozí nějakým nebezpečím. Ale nikdo nám nenechá moc prostoru. Trenéři soupeřů nás znají, asi jsme před vzájemnými zápasy v jejich myšlenkách. Žádný z nich si ještě asi neříká, že je Strnadel passé, že je mrtvý a za zenitem.
Mají pravdu, ne?
Snad jo, Strnadel ještě žije (směje se).
A do kdy hodlá strašit soupeře?
Dokud bude zdravý.
V minulé sezoně jsi postoupil z přeboru do divize. Neláká tě zopakovat si postup i s béčkem?
Naše výkony budou hodně záležet na tom, kolik kluků bude chodit z áčka. Když se to bude doplňovat jako doteď, měli bychom hrát na špici, do třetího, maximálně pátého místa. |