V Plzni jste ukončil hráčskou kariéru a nastartoval trenérskou dráhu. Pak jste spadnul o několik pater do divize.
V Plzni jsem začal u béčka, pak šel do ligy jako asistent trenéra Levého. Teď jsem v Čelákovicích a jsem rád, že jsem tu šanci dostal. Když vidím řadu kamarádů, kteří chtějí trénovat a nemají kde. Vážím si, že můžu být u fotbalu.

Přesto to je úplně jiná práce?
Jasně, je to výkonnostní fotbal. Trénujeme odpoledne, po práci, má to svoje. Hodinu před tréninkem se vám kvůli brigádě jeden dva kluci omluví, naruší to trénink, to je nepříjemné. Ale jsem spokojen. Je to výborná práce s mladými hráči, jsou pracovití.

Ale do té ligy byste se přeci jen vrátil nebo ne?
Samozřejmě, koho by nelákala. Ale jdu postupně. Jako hráč jsem šel od nuly, půjdu i jako trenér. Nikdy jsem nedostal nic zadarmo. Když bude za mnou vidět píle a práce, snad to dopadne, ale nemusí.

V Čelákovicích jste dostal šanci druhou sezónu. To vám ta první zřejmě vyšla?
Skončili jsme na 6. místě, to bylo určitě dobrý, vždyť v sezóně předtím se Čelákovice zachraňovaly v samotném závěru. Měli jsme skromnější cíle a vyšlo to nad očekávání.

S jídlem roste chuť. Jaké budou ambice letos?
Chceme minimálně navázat na loňské umístění, případně jej ještě trochu vylepšit. Zabudovat mladé hráče z dorostu, dávat šance odchovancům.

Mužstvo máte mladé, polovina hráčů se pohybuje okolo dvaceti let.
Nechceme jít cestou nákupů nesmyslných hvězd a když hostování, tak mladí perspektivní kluci. Je to také otázka financí, situace nás nutí se takhle chovat, ale je to cesta správná.

Jak vidíte soupeře v divizní skupině B?
Bude to vyrovnané, zase nikdo nebude chtít sestoupit. Je tam řada béček, na nich je vidět, že ti kluci mají návyky odmalička. Jsou napřed než naši kluci, kteří byli vychovávaní v Čelákovicích, v taktice, pohybu, samozřejmě v práci s míčem. Pak srovnatelné týmy, Litvínov, Děčín, Chomutov a další. Ti mají 3-4 borce se zkušenostmi z vyšších soutěží, to je znát. Takový Brozany byly v zimě špatný, pak nakoupily, přišel Veleba, Divecký a skončily těsně za námi. A jednoduchý soupeři nejsou ani ti papírově nejslabší. Loni Toužim, Nový Bor, Chodov, nebyly to jednoduché zápasy.

V sobotu jedete na Přední Kopaninu. Co víte o soupeři?
Už asi 14 dní brouzdám na klubovém webu soupeře, zajímají mě charakteristiky hráčů, kolik branek jste dali, kolik inkasovali. Koukal jsem i na minulou sezónu. Také jsem soupeře konzultoval s naším hráčem Radkem Matouškem, který v dresu Újezdu nad Lesy hrál proti FCPK dva zápasy. A naposledy mě na staré gardě Bohemky informoval trenér Libuše Zdeněk Hruška.

Informací jste tedy vyzobal dost. Jak to tedy vidíte?
Můžete mít informací na pět papírů, nejlepší je stejně když soupeře vidíte naživo a to mi nevyšlo. FCPK je nováček, bude tam euforie od hráčů i diváků. Užší hřiště, může to být všelijaké. Připravuju hráče na těžký zápas.

Jako tradiční účastník divize se však roli favorita zřejmě nevyhnete?
Máme tým složený z mladých hráčů, je to první zápas o body, určitě tam bude nervozita. Každopádně divizní zkušenosti už máme, soupeř je nováček, z toho pohledu na tom budeme lépe.

Působil jste v Plzni. Znáte se s koučem FCPK Pavlem Mejdrem?
Znám ho jako hráče, určitě jsme proti sobě hráli. Mám dojem, když hrál za České Budějovice. Taky si ho pamatuji ze Střížkova, chodil jsem se tam dívat.

Znáte některé hráče Přední Kopaniny?
Něco mi říká Strnadel, pamatuju si ho ještě z Kladna. Filipa Bustu znám z dorostu Bohemky, jinak nikoho neznám.