Varování na začátku.
Horší tréninková docházka hráčů v letní přípravě = nevelký důvod k optimismu. „Musím přiznat, že jsem byl před sezonou trochu pesimista,“ netajil kapitán Jan Charvát. „Tak špatnou docházku jsem ještě na Kopanině nezažil,“ říkal i trenér Pavel Mejdr. Kvůli zranění třeba vůbec netrénoval nejlepší střelec týmu Bohuslav Strnadel. Přesto Kopanina rozjela přebor ve velkém stylu - dva zápasy a skóre 10:0! Pak však přišla nečekané zaváhání s Uhelnými sklady, které Kopaninu pokořily na jejím hřišti 4:1. „Po tomhle zápase jsme si museli v kabině sednout. Řekli jsme si určité věci, slovo si vzal i Honza Charvát a pak se to rapidně zlepšilo,“ vzpomíná Mejdr. Tým sice za 14 dní prohrál doma se Zličínem, ale dalších sedm zápasů v řadě vyhrál a tahle šňůra ho vystřelila do pozice největšího favorita soutěže. Podzim tým zakončil na prvním místě se ziskem 36 bodů. „Můžeme se v klidu připravit na náš cíl, kterým je první místo v přeboru,“ říkal Charvát.

Vítězná zima.
Generálka na jarní část přeboru vyšla Kopanině výtečně. Tým vyhrál turnaj, který společně pořádala Aritma s Radotínem a mužstvo střílelo spoustu gólů, ač v přípravě opět chyběl zraněný kanonýr Strnadel. „Naše hra dopředu a produktivita mě mile překvapila,“ říkal Mejdr, který si hodně pochvaloval soustředění v Orlických horách. „Perfektní účast, výborně jsme potrénovali, do jara jdeme připravení.“ Možná právě tady leží klíč ke kopaninskému úspěchu. I kapitán Charvát, který nepatří k vyhlášeným vytrvalcům říkal: „Všichni kluci cítí, že máme výborně dobito. Já taky!“

Jarní přetahovaná.
13 vítězných zápasů z 15. Přesto to byly s Duklou B dostihy o postup až do poslední chvíle. Takové postupové drama Praha dlouho nezažila. Kopanina přišla o vedení v tabulce jen po druhé porážce s Uhelnými sklady, kdy nezvládla druhý poločas. „Naštěstí pak přišla série Dukly, která ztrácela. My vyhrávali a udělali jsme rozhodující náskok,“ liboval si Mejdr. Jeho tým si na čele dlouho udržoval šestibodový odstup na největšího protivníka, přesto odolával náporu Dukly, která se posilovala z druholigového týmu, až do závěru. Když Dukla B na Kopanině tři kola před koncem vyhrála, už si Kopanina nemohla dovolit prohrát. Vypjatou chvíli zvládla: výhry 3:0 s Radotínem a 4:0 s Motorletem B ji vystřelily do divize. „Nepřipustíme žádné komplikace, celý rok se dřeme, nenecháme si divizi ujít,“ sliboval před těmito souboji obránce Martin Janda. Jak řekl, tak se stalo. „Obrovská euforie,“ říkal pak šťastný kouč Mejdr. „Něco takového jsem ještě ve své trenérské kariéře nezažil.“

Vůle po vítězství.
Neviditelný prvek v němž ale Kopanina jasně dominovala. Jádro týmu v posledních letech zůstává téměř beze změny, většina hráčů si pamatuje, jaké zklamání zažívali, když v minulých letech končili těsně pod vrcholem. „Nevěděl jsem, jestli budu po sezoně pokračovat, tak jsem se chtěl případně loučit prvním místem,“ usmíval se Michal Buzek, zástupce kapitána a střelec důležitých gólů v závěru. Nejvíc byl vidět jeho hattrick proti Motorletu B. I když se týmu na jaře v některých zápasech nedařilo podle představ, utkání dokázal dotáhnout k vítěznému konci. Zářným příkladem byl duel na Libuši. Výhra 2:1 byla hodně vydřená. „Zápasu by slušela spíš remíza, kterou bychom brali,“ říkal Mejdr. Přesto mužstvo těžkou zkoušku zvládlo. Bodů za tuhle výhru přibylo v tabulce stejně jako za jiné výhry, měly ale větší váhu.

Remíza? Ne, díky!
Je to možná trochu rarita, ale fotbalisté Přední Kopaniny ani jednou v sezoně neremizovali. Kromě 25 výher také pětkrát prohráli. „Na remízu hrát neumíme. Chceme v každém zápase vyhrát,“ vysvětloval to kouč Mejdr. Neremizovat je v tříbodovém systému dost zásadní. Být neporazitelný, to se nemusí rovnat tomu, aby byl tým úspěšný. Je totiž lepší z pěti zápasů dvakrát prohrát a třikrát vyhrát, než třeba čtyřikrát remizovat a jen jednou zvítězit. A Kopanina až na výjimky vítězila.

Prostředí a kolektiv.
Mluví o tom všichni fotbalisté stále dokola. Při slovu parta se můžete usmívat, myslet si cokoliv, ale kdo nezažil prostředí v kabině Kopaniny, těžko uvěří. „Když se jde pro bránu na tréninku, jdou automaticky všichni, žádné staří nebo mladí,“ všimnul si po chvíli v klubu útočník Michal Kratochvíl. Hráči spolu drží. Scházejí se s rodinami i mimo fotbal, volají si. Po všech domácích zápasech dlouho sedí v kabině a rozebírají utkání. Od klubu hned přistane uprostřed kabiny občerstvení. To najdete málokde. Problémoví hráči? To se na Kopanině nevede. „Je to pro mě pořád prostředí, kde mám kamarády a táhne mě to tam,“ říká i záložník Martin Hašek, bývalý reprezentant, co si zahrál Ligu mistrů. Ač je hodně časově vytížený jako trenér Sparty, na zápasy Kopaniny ve svém volnu se vždycky těší a neodmítne. I to o něčem svědčí.

Kvalita a šířka kádru.
Na přeborové poměry měl trenér Mejdr luxusní výběr ze širokého kádru fotbalistů. „Šířka kádru rozhodla, když někdo vypadl ze sestavy, měli jsme za něj hned plnohodnotnou náhradu, to dřív nebylo,“ hodnotil Mejdr. Kdo se nevešel do sestavy, šel pomoct béčku v I. B třídě. „A kluci k tomu přistupovali dobře. Vždycky byli vidět, tak by to mělo být,“ chválil Mejdr. Posily z A-týmu měly velkou zásluhu na tom, že se béčko vyhouplo do I. A třídy.

Výborná obrana, ještě lepší útok.
Za třicet zápasů dostala Kopanina pouze 31 gólů. Lépe na tom byla jen Dukla B, která inkasovala 20krát. „Na obrannou fázi se zaměřujeme. Neinkasovat, to je základ,“ říká Mejdr. K tomuto číslu výrazně pomohla i skvělá forma brankáře Daniela Borského ze závěru sezony. „Hodně nás podržel,“ uznal Mejdr, bývalý ligový obránce. Ovšem Kopanina disponovala i velkou ofenzivní silou: 86 nastřílených branek je jasným důkazem. V tomhle směru nebyl nikdo v přeboru lepší a snad ani kdyby na Kopanině přistálo UFO, nepřekvapilo by mimozemšťany, že tabulku střelců vyhrál Bohuslav Strnadel: 27 branek je jasně nejlepší výkon ze všech přeborových střelců. „Kdyby ale Bohouš pořádně trénoval, má na víc,“ myslí si Mejdr. Zdatně Strnadelovi střelecky vypomáhali také zbylí dva útočníci Horák s Juckemem – oba se trefili 13krát. Nejvyšší výhru Kopanina dosáhla na jaře v Královicích, kde zpečetila sestup soupeře výsledkem 8:1. Šest gólů dostal Vyšehrad B hned v prvním kole.

Hodný Houška zlým mužem.
V kabině je tišší, což sám potvrzuje. „Sláva je takový hodný kluk, moc o něm nevíte,“ říkají spoluhráči. Na hřišti ho ale rozhodně nepřehlédnete. Jak kvůli výkonům, tak kvůli počtu karet, které dostává. Za tuhle sezonu jich bylo dost: 9 žlutých a jedna červená, kterou dostal na Dukle. Právě tenhle mladík, který letos maturoval, je kopaninským „zlým mužem“. „Nejsem zlý muž, ale karet dostávám víc, než bych měl. I táta mě na to upozorňuje, občas jsou to takové klukoviny, musím si na to dávat pozor a zlepšit se. Jinak si mě rozhodčí zapíšou a budu to mít těžší,“ ví Houška. Kromě něj byl vyloučený už jen Martin Hašek při domácí porážce s Uhelnými sklady. Jinak byl tým trenéra Mejdra disciplinovaný. „Pan Mejdr si na tom zakládá, pořád nám to opakuje,“ říká Houška s provinilým úsměvem.

Kuriozita? Pozor, pálí Gerstner!
Nevyčnívá výškou, ale vidět byl v sezoně Jiří Gerstner až dost. Kromě toho, že odehrál ze všech nejvíc minut (2385) a umístil se na čtvrtém místě kanadského bodování, dokázal zaujmout také dvěma kuriózními góly. Dát branku z poloviny hřiště, to se tak často nevidí. A Gerstnerovi se to povedlo na jaře hned dvakrát! Jednou překonal z přímého kopu brankáře Vyšehradu B, podruhé jeho centr, který se změnil ve smrtící lob, zaskočil gólmana Aritmy. Nutno říct, že to v obou případech byly vítězné góly.