Mistrovskou část soutěže odstartoval tým na hřišti ABC Braník a stejně tak jako v minulých letech se mu vstup do soutěže na branickém pažitu příliš nevydařil. Ačkoliv se povedlo vstřelit tři branky, ukázalo se, že oproti loňsku bude větší slabinou obranná hra celého týmu. Následující dvě utkání s týmy Háje SOS a Loko Vltavín se s odstupem času mohou jevit jako klíčová pro další vývoj podzimní části. Na Hájích tým vydoloval vítězství silou vůle i když se mu herně příliš nedařilo a v prvním domácím představení, proti silnému družstvu Lokomotivy Vltavín, se kluci vytáhli a předvedli jeden ze svých nejlepších výkonů. Ten pak potvrdili i v utkání na Střížkově, kde s přehledem zvítězili. Poté přišlo na řadu setkání se suverénem soutěže Spartou Krč, která si po boji odvezla z Kopaniny všechny body. Potěšující bylo, že kopaninští nedali soupeři nic zadarmo a do poslední minuty bojovali o čestnou remízu. Po tomto souboji následovalo klání se dvěmi soupeři ze spodní části tabulky – Sokolem Stodůlky a rezervním týmem SK Střešovice 1911. Oba zápasy Kopanina zvládla velmi dobře a poměrně vysoko zvítězila. Možná tato vítězstvo namlsala a náležitě přišel trest v podobě zasloužené prohry na hřišti Slavoje Vyšehrad. Ačkoliv v tomto zápase chyběla značná řada hráčů základní sestavy, předvedený výkon to však nemohlo ospravedlnit. V závěrečných třech kolech se tým po výborné útočné hře nejprve přehoupl přes překážku v podobě C-týmu Viktorie Žižkov, následně ve velmi dobrém utkání trochu nešťastně remizoval na hřišti Slavoje Podolí s tamním B-týmem a ve finále soutěž zakončil doma „povinnou“ výhrou nad posledním celkem tabulky Jižního Města Chodov. Celkově vzato, kromě dvou výpadků v zápasech s ABC Braník a Slavojem Vyšehrad, zaslouží všichni hráči za předvedené výkony pochvalu a naváží-li na ně i v jarní části sezóny, mohou zaútočit na druhé místo v tabulce na které v současnosti ze čtvrté pozice v pořadí ztrácí 2 body. Z pohledu skladby týmu je velmi dobré, že základní kádr nečítá pouze 7 nebo 8 hráčů, ale že naopak může úspěšně do zápasů zasáhnout kolem 15 hráčů podobné výkonnosti. Tým se během podzimu mohl zejména spolehnout na brankářskou jistotu Fabiana Lengeho, přes občasné výpadky na kvalitní obrannou hru Petra Najmana, Tomáše Trojana a Vendy Schierreicha, v záloze důležitou práci odváděli hlavně Matouš Pčola, Honza Levý, Martin Kubáček, George Mazzotti, Tonča Stárová a v útoku se dobře doplňovali Alex Čejka a John Whitton. Avšak samozřejmě i ostatní hráči přispěli velkou a neodmyslitelnou měrou k úspěchům týmu! Na většině hráčů je vidět zlepšování jejich fotbalových dovedností. V tomto směru za podzimní část zřejmě největší pokrok učinil Míra Najman. Důležitou pozitivní stránkou, za kterou jsme jsme velmi rádi, je velmi dobrá atmosféra v týmu, kdy si hráči navzájem přejí úspěch a společně z ním jdou. I přes tato příjemná zjištění je však třeba na mnoha dalších věcech zapracovat. Tu nejzákladnější je určitě zlepšení tréninkové docházky a disciplíny. Někteří kluci by jednoznačně potřebovali více potrénovat a je jen na nich, kolik fotbalu hodlají věnovat. Jinak se jejich talent může rozplynout.