Kapitáne gratulujeme. Tohle vítězství Kopanina moc potřebovala. Jakou má cenu? Díky! Jsme si vědomi, že za sebou máme těžké vítězství a jsem rád, že jsme to zvládli. Dukla je pořád o krok za námi, takže přinejmenším má cenu podzimního mistra. I když víme, že před sebou máme celé jaro, tak pořád jsme ve výhodě. Můžeme přes zimu na sobě v klidu máknout. Byl to těžký zápas. Hodně vyrovnaný. Trocha štěstí, která chyběla na Dukle, se teď přiklonila na vaši stranu? Tak jak jsem říkal, byl to těžký zápas plný osobních soubojů a my jsme se nedostávali tolik ke kombinační hře jako v minulých zápasech. Na druhou stranu je dobře, že sami víme, když přijde takový zápas, že se dá taky vyhrát. Kluci mě mile překvapili. Zápas měl nasazení a bojovnost a z mého pohledu jsme prostě měli v tomto směru víc. I když je pravda, že jsem měli štěstí, když Žako (Jarda Žáček) vykopával míč směřující do brány. Ale štěstí přeje připraveným. Byl tam, kde měl být. Hrál jsi skvělý zápas, přitom v týdnu to vypadalo, že kvůli zranění nenastoupíš. Co ti bylo? Měl jsem po zápase s Radotínem problémy s koleny. Přeci jen něco už ta kolena schytala a musím být opatrnější. Nakonec to povolilo a ve čtvrtek večer jsem věděl, že budu připravený hrát. Záleželo na trenérovi. Jak ses cítil v samotném utkání, hrál jsi se sebezapřením? V zápase jsem ani nemyslel na to, že by mě kolena bolela. Hra měla spád, takže to bylo dobré a já se cítil kupodivu docela dobře. Vyhovuje mi, když k sobě mám ve stoperské dvojici někoho mladého a běhavého. Teď to byl Jarda Žáček. Když potřebuju, tak si jen řekneme a on to za mě oběhá ... (smích) Takže se sebezapřením to nebylo, snad s chutí, to jo. Jako správný kapitán jsi vzal osud utkání do svých rukou. Jak jsi viděl tu branku? Už v první půli bylo vidět, že jsou šance po našich dlouhých autech nebezpečné. Tam jsem se nestíhal moc dostat, ale viděl jsem, že soupeř s tím má problémy. Ve druhé půli jsem si řekl, že pokud bude síla, tak tam půjdu a po jednom super autu to vyšlo. Gól padl po náběhu a soupeř nestihl zareagovat. Důležité bylo, že jsme se nemotali sami sobě. Máme v mužstvu několik dobrých hlavičkářů a všichni samozřejmě chtějí dát gól. Již před vstřeleným gólem auty dělaly soupeři problémy. Proč jsme toho nevyužili dříve? Protože jsem tam nebyl, to je jasné ... (smích). Myslím, že chybělo málo. Jednou zapadl míč kousek za zadní tyč a pak se mi zdálo, že nás tam taky bylo málo. Nesmíme čekat, že Bohouš ty góly dá sám. Stáli u něj dva hráči a to pak má těžké. V závěru to bylo nahoru, dolů. Měli jste šance pojistit skóre, na druhé straně soupeř byl blízko k vyrovnání. Zápas měl "štávu" a my při některých brejkových šancích mohli nějaký gól přidat. Kdyby se tak stalo, tak si myslím, že soupeře by to položilo. Nestalo se, proto jsme to museli zvládnout s nulou vzadu, což se povedlo. Co tento výsledek znamená pro jaro? Tak určitě přináší úlevu, že jsme podzim zvládli. Teď se můžeme v klidu připravit na jaro. Potrénujeme a zase se ještě víc sžijeme. Bude spousta času zažít si systém hry. Uzdraví se marodi, dáme se do kupy, přece jenom těch šrámů přibývalo a pojedeme dál. Máte šestatřicet bodů, to je o pět více než před rokem. Musím říct, že jsem byl před sezonou trochu pesimista a nevěřil jsem takovému výsledku, který jsme udělali. Ale chodilo nás pořád dost na tréninky a to se také v mnoha okamžicích potvrdilo, početný a kvalitní kádr, který s chutí na sobě maká. Takže když budeme v tomto směru pokračovat, tak je reálná šance na vítězství v přeboru. A to chceme!