Hodnocení trenéra - Jiří Dědič:

Utkání dvou rezervních týmů pražského přeboru budilo značná očekávání,

už jen proto, že se oba celky nacházejí ve druhé polovině tabulky 6.

ligy a body potřebují jako sůl. Úvod zápasu však nabídl trochu jinou

podívanou, než by se od takového souboje čekalo. Hostující Střešovice

vsadili na trpělivost a pevný obranný blok, zatímco naše snaha

prosadit se narážela na dobře organizovanou defenzivu. Na druhé straně

jsme zase dokázali zastavovat útočné pokusy soupeře dříve, než se z

nich vůbec stalo něco nebezpečného. Diváci tak zpočátku sledovali

spíše taktickou partii než fotbalový ohňostroj.

 

První výraznější vzrušení bohužel přišlo před naší brankou. Brankáři

Zavadilovi vypadl míč z náruče a soupeř nabídnutou příležitost

pohotově dorazil do sítě. Střešovice se tak ujali vedení, aniž by k

tomu potřebovali nějakou mimořádně propracovanou útočnou kombinaci.

Fotbal zkrátka někdy rozdává góly i za situace, které by si brankáři

nejraději okamžitě vymazali z paměti.

 

Inkasovaná branka nás však paradoxně probudila. S přibývajícími

minutami rostla naše sebedůvěra, odvaha i chuť převzít utkání do

vlastních rukou. Začali jsme lépe pracovat s prostorem mezi obrannou a

záložní řadou soupeře, zpřesnili kombinaci a postupně získávali stále

větší kontrolu nad zápasem. Střešovice nedokázali adekvátně reagovat a

z původního vedení hostů se nakonec zrodilo naše zasloužené vítězství

4:1.

 

Velkou zásluhu na tom měl Veleba, který se pro soupeře stal prakticky

neřešitelným rébusem. Svým pohybem mezi řadami, správným načasováním

náběhů a kvalitním prvním dotykem dokázal opakovaně vytvářet situace,

na které obrana Střešovic hledala odpověď jen velmi obtížně. A než ji

stačila najít, Veleba už byl zpravidla zase někde jinde.

 

Velmi dobrý výkon předvedla také naše stoperská dvojice. Dlouhé míče

soupeře likvidovala s přehledem a jistotou, čímž hostům postupně

ubírala jednu z mála možností, jak se dostat do nebezpečných prostorů.

Díky této defenzivní stabilitě jsme mohli hrát odvážněji, posouvat

těžiště hry výše a stále častěji zaměstnávat obranu Střešovic.

 

Největším pozitivem utkání tak nebyly pouze čtyři vstřelené branky,

ale především způsob, jakým jsme dokázali změnit jeho vývoj. Od

opatrného úvodu a nešťastně inkasovaného gólu jsme se postupně

propracovali k sebevědomému, organizovanému a útočně velmi zajímavému

výkonu, který zpečetil okamžik v podobě chycené penalty, což lze

považovat za vykoupení Luboše Zavadila.

 

Trenér Jiří Dědič tak mohl po závěrečném hvizdu s úsměvem připomenout

svá poločasová slova: „Já vám říkal, že když budete hladoví po gólech

a budete si věřit, tak je dáme. A klidně jich může být pět!“