Na asi nejkrásnějším pažitu, co jsem v Praze v poslední době viděl, nám opět utekl začátek. Než  jsme se dostali do tempa, domácí už vedli. Soupeř měl šikovný útok, ale obranu jako cedník. Ale naše (ne)proměňování šancí je až trestuhodné. Ve druhém poločase bylo už jen otázkou času, kdy soupeře z dolní části tabulky zlomíme. Nakonec se to povedlo. Ale tři obdržené branky je moc a pět vstřelených z nejméně 30 šancí málo. Na druhou stranu je známo, že nám venkovní zápasy moc nevycházejí, tak jsem rád, že jsme to bojovností urvali. Jen tak dál, na tomto přístupu lze stavět hlavně pro příští sezónu, kde tenhle tým má perspektivu celou tabulku vyhrát!