Utkání, kterým Kopanina končila své vystoupení na turnaji bylo prakticky totožné průběhem jako předchozí zápas s domácím týmem. Obraně toho nelze příliš vyčíst, avšak útok opět úplně selhal. Slovy jednoho z přihlížejících diváků z tribuny lze výkon kopaninských útočníků přesně popsat: "... vždyť ti ani nejsou na hřišti, zřejmě si myslí, že se soupeř Libuš porazí sama". Po takovémto představení se ani nebylo čemu divit, že utkání opět dospělo k bezbrankové remíze a tedy k dalším pokutovým kopům. A ani tentotokráte nebyli naši střelci úspěšnější než jejich soupeř a tak zaslouženě obsadili v turnaji poslední místo. Celkově vzato turnaj přinesl kopaninským trenérům několik poznatků - pozitivním překvapením byl výkon Honzy Levého zaskakujícího na místě brankáře, negativním zjištěním pak skutečnost, že někteří hráči berou svou nominaci k zápasům jako samozřejmost a z toho vyplývající jejich zcela nedostačující přístup. Trenérům nezbývá než se nad touto skutečností zamyslet a připravit změny, jenž povedou ke změně tohoto stavu.