Tento zápas se bohužel zařadil mezi nejtvrdší porážky kopaninského týmu v posledních letech. Od prvních minut bylo patrné, kdo je na hřišti pánem a hbití a pohybliví hráči Baníku Sokolov si na hřišti dělali doslova co chtěli. Vše začalo již před zápasem, kdy se prakticky sešlo jen jedenáct hráčů a tým musel na poslední chvíli doplnit nachlazením zmožený Oliver Lacman. I přes tuto nevýhodu Oliver patřil společně s Tončou a Honzou Levým k těm z mála hráčů, kteří v utkání odehráli svůj standard. U Tončy pak lze hovořit dokonce o výborném výkonu neboť jako jediná se sokolovským hráčům vyrovnala v rychlosti a technice. Kromě toho, že na takovýto zápas je snad lepší takzvaně co nejdříve zapomenout, je třeba, aby si kluci a někteří jejich rodiče uvědomili, že fotbal nejen na Kopanině je organizovanou zábaoua a že to obnáší také jisté oběti a přizpůsobení se.