Soupeř měl od začátku zápasu mírnou převahu a v 7.minutě po nedůsledném bránění dvojice záložníků Vaněk-Doubrava, zůstal na malém vápně osamocený hráč soupeře, který pohodlně skóroval.

Poté jsme hru částečně vyrovnali a byli odměněni hezkou brankou v síti soupeře. Na velkém vápně se k balónu seběhli hned tři naši hráči (Tománek, Koníř a Fara) a právě posledně jmenovaný měl nejvíce odvahy, sebral balón a poslal ho podél vybíhajícího brankáře k tyči (1:1).

To bylo ale z naší strany téměř vše. Poté již hrál jen soupeř. Na naší hře byla až příliš znát nesehranost. Vždyť většina hráčů měla jen 1-2 tréninky. Ve druhém poločase jsme již nestíhali hlavně fyzicky.

Vyzdvihl bych bojovný výkon Štěpána Koníře, který neúnavně piloval pravou lajnu a připravoval šance pro dvojici útočníků Fara,Tománek, která zahrála také slušně, i když se trefil jen jednou Jirka Fara. Další příjemným překvapením byl výkon všech hráčů z mladších žáků.

Naopak zklamáním byl nebojovný výkon Matouše Vaňka a měkké napadání a špatné rozehrávky Honzy Doubravy. Oba začali pořádně hrát až při svém druhém střídání 12 minut před koncem.To samé se dá říci o Martinu Jindřichovi.