V úvodu zápasu jsme očekávali bleskový útok hostí, ale byli to naši, kdo udeřili první. Sám proti brankáři šel do velkého vápna Macháček, kde inkasoval úder loktem do obličeje. Rozhodčí nejenže neodpískal penaltu, ale ani nepřerušil hru, aby se přesvědčil, zda útočník je v pořádku. Nebyl a minimálně pět minut odehrál silně otřesen. Naopak po pár minutách se do útoku dostal soupeř. Obrana našich zaváhala a brankář Stoklasa zůstal se soupeřem sám v malém vápně. Nerovný souboj prohrál a míč mířil do branky. Nebylo by na tom nic podivného, kdyby jeden z útočníků Stodůlek nedoklepával míč do branky z ofsajdu.

Další průbeh zápasu se odehrával většinou ve středu hřiště. Tvrdý boj, kdy si soupeři nedarovali ani metr provázelo množství zákroků za hranicí pravidel, ale rozhodčí viděl pouze občasné strkání při hlavičkových soubojích. Trenéři na střídačkách jen nevěřícně kroutili hlavama.

Po přestávce se do toho naši pustili s vervou. Někteří hráči (Fárka, Pliska, Schierreich) konečně pochopili vážnost situace a přidali na tempu, což se projevilo v několika šancích, poprávu zvaných "tutovky". K zakončení do prázdné branky se dostal Macháček, ale minul. Neustadt sám  proti brankáři. Neuspěl. Schierreich střelou podél brankáře ke vzdálené tyči, minul. A další podobné šance.
Pět minut před koncem zápasu jsme šli do rizika. Předstoper Matoušek se posunul do zálohy a hráli jsme alespoň o bod. Bohužel nekoncentrovaná obrana udělala své. Přes již vyčerpaného Komárka se přehnal útok a skóre se rychle měnilo. Po dvou minutách z 0:1 na 0:2 a v zápětí na 0:3. Pak už přiše konečný hvizd sudího. Inu škoda, ale bojovali jsme.