Hosté trefili třikrát břevno a několik vyložených příležitostí zahodili a to je ten hlavní důvod. Zličín nastoupil odhodlán odčinit jarní pětigólový nášup v posledním utkání loňské sezony na Přední Kopanině a tomu podřídil veškerou taktiku. Domácí borci se nikam nehnali a maximálně ze zabezpečené obrany využívali svých individuálních schopností k rychlým rušovým protiútokům. Začátek a vlastně i celý první poločas byl z naší strany takový trochu neučesaný a chyběla především přesná přihrávka. Výjimkou byla krásná akce, kterou na zadní tyči pumelicí zakončoval Martin Stára, ale bohužel jeho střela se od břevna odrazila do brankáře a následně domácího beka, kterému míč rozbil brýle. Pak už snad jen stojí za zmínku slalom Bíra přes tři hráče, ale tváří v tvář brankáři zakončil vysoko do ochranné sítě. Domácí se dostali prakticky do jedné šance, kdy se rozestoupil náš střed pole a s touto nabídnutou možností naložili báječně. Po prvním poločase jsme tedy byli nuceni dotahovat jednobrankové manko. Druhý poločas zastihl naše hráče v naprosto jiném rozpoložení, i když samotné finále našich akcí bylo stále ne zcela optimální. Domácí tým jsme zatlačili hluboko do vlastní šestnáctky a jedna standardka střídala druhou. Soupeře ovšem spasil jejich brankář, který pochytal všechny naše pokusy, i když několikrát s notnou dávkou štěstí a dvakrát ho zachránilo znovu i břevno. Všechny síly jsme vrhli do útoku a domácí se párkrát dostali do přečíslení, ale vše s přehledem vyřešil opět spolehlivý Andrea Colantoni. Na nájezd dvou hráčů byl ovšem již krátký. Náš tlak sílil a 5 min před koncem se nám po pěkné kombinaci na hranici velkého vápna nakonec přeci jen podařilo vstřelit kontaktní gól. Nádherně se po zpětném přiťuknutí Michala Rákosníka trefil do šibenice z jedné Martin Stára. Ani několik následných závarů však bohužel tentokrát vyrovnání nepřineslo.