Devět získaných bodů z patnácti zápasů je proklatě málo. Béčko Kopaniny zažívá velmi špatnou sezónu a po důkladné analýze bude muset na jaře pořádně zabrat, pokud chce šestou ligu udržet i pro příští ročník. Z 15 kol tým trenéra Dědiče pouze dvakrát vyhrál (Čechie Smíchov, Střešovice B), třikrát remizoval (Cholupice, Chabry, Zbraslav) a desetkrát odešel poražen.
Jubilejní desátou prohru si Kopaňáci připsali v posledním kole ve Slivenci. Utkání nezvládli ani přesto, že tým byl posílen z kádru áčka. Hosté nedokázali přehrát domácí fotbalově, malou omluvou, ale opravdu jen malou, může být blátivý terén, který rozdíly mezi týmy hodně smazával.
Domácí se na utkání připravili lépe. Věděli, že zvládnout tohle utkání, odskočí s 16 body tabulkou vzhůru a bude se jim lépe dýchat na jaře. Vzali to pěkně od podlahy a hostům to nevonělo. Štěstí pro domácí, že utkání pískal mladý devatenáctiletý sudí Valenta, který se žlutými šetřil a hráči jako Krasikov, Tuháček nebo Novák nad sebou už mnohem dříve neměli hrozbu vyloučení.
To nic nemění na tom, že dobře připravený tým po mentální i sportovní stránce si s tím musí poradit a to hosté rozhodně nezvládli.
Kopanina může žehrat nad zahozenými šancemi. Zejména v úvodu, které mohly zápas posunout úplně jiným směrem, ale Bíro, Barratt nebo Kolář prostě nedali. Na druhou stranu nejlpeším hráčem hostů byl gólman Zavadil, díky kterému hrála Kopanina o výsledek až do poslední minuty.
Nakonec utkání skutečně rozhodl jediný gól, tak jak se říkalo o poločase v místní kantýně. A dal ho místní hrající předseda, čtyřicetiletý Lukáš Kácovský, jak jinak než hlavou, svou silnou disciplínou.
Nervózní závěr vyústil ve složitý odchod a utkání bude mít dohru u sportovní i disciplinární komise. Slivenec neujde trestu za špatnou pořadatelskou službu a pánové Kácovský, Lehovec (Slivenec) a Bíro (FCPK) mohou tresty očekávat rovněž.
Takže tolik zpravodajství ze Slivence. Snad ještě pochvala do místní kantýny, výborný svařák. Šestá liga začíná zimní pauzu, na trávníky se k odvetným zápasům vrátíme opět začátkem března. Do té doby rozbory, odpočinek a zimní příprava. Sledujte nás na webu i sociálních sítích, určitě bude zajímavé pozorovat, jak se kopaninské béčko bude chtít na jaře dostat ze sestupové pasti.
Kopanina do toho!
Hodnocení trenéra - Jiří Dědič:
Poslední podzimní kapitola. Bohužel bez šťastného konce.
Do posledního utkání podzimní části sezony jsme vstupovali s naprosto
jasným cílem – porazit Slivenec, získat důležité tři body a alespoň
částečně napravit naše nepříznivé postavení v tabulce. Vítězství by
nás přiblížilo týmům před námi a umožnilo nám odcházet do zimní
přestávky s o něco příjemnějším pocitem. Jenže jak se během podzimu
několikrát ukázalo, mezi předzápasovým plánem a jeho naplněním bývá
někdy propast větší než samotný rozdíl v tabulce. Utkání se od
úvodních minut hrálo ve vysoké intenzitě. Domácí přistoupili k zápasu
velmi důrazně, místy až agresivně, a osobní souboje tak často
převažovaly nad pohlednou kombinační hrou. Ani jedno mužstvo
nedostávalo příliš prostoru a vytváření gólových příležitostí
vyžadovalo značné úsilí.
V prvním poločase jsme však byli směrem dopředu přece jen
nebezpečnější. Dokázali jsme se dostávat do slibných situací, jenže
naše zakončení opět postrádalo to nejdůležitější – přesnost a
rozhodnost. Vrcholem byla příležitost, při které jsme se dostali k
dorážce přibližně tři metry od branky. Přesto míč zamířil vedle tyče.
V tu chvíli už člověk začínal mít podezření, že soupeřova branka má
pro naše střelce poněkud jiné rozměry než pro ostatní účastníky
soutěže.
Do druhého poločasu jsme tak vstupovali s vědomím, že zápas stále
můžeme zvládnout, ale že příležitostí pravděpodobně nebude mnoho. Hra
se postupně měnila v emotivní souboj, ve kterém začínala být
rozhodující nejen fotbalová kvalita, ale především koncentrace,
sebekontrola a skutečná touha zvítězit. Právě v těchto momentech se
ukazuje vyspělost mužstva. Schopnost zachovat klid, zvládat osobní
souboje, nenechat se vyvést z rovnováhy a soustředit se na vlastní
výkon bez ohledu na okolnosti.
Bohužel jsme tuto zkoušku nezvládli. Domácí dokázali vstřelit
rozhodující branku a my jsme na nepříznivý vývoj nedokázali odpovědět.
Místo vystupňování úsilí a organizovaného tlaku se do naší hry stále
výrazněji promítaly emoce, frustrace a ztráta potřebného klidu. A tak
jsme poslední podzimní utkání prohráli 0:1. Výsledek, který je sám o
sobě nepříjemný, ale ještě více mrzí způsob, jakým jsme se s
rozhodujícími okamžiky zápasu vypořádali.
Náš podzim tak skončil podobně, jako probíhala jeho značná část.
Dokázali jsme si vytvořit příležitosti, v určitých pasážích být
soupeři vyrovnaným či nebezpečnějším protivníkem, ale nedokázali jsme
svou snahu proměnit v odpovídající bodový zisk. Fotbal totiž
neodměňuje mužstvo za množství dobrých úmyslů, ale za schopnost
proměňovat příležitosti a zvládat situace, které rozhodují o výsledku.
Závěrečné hodnocení trenéra
„Je to ostuda. Trapně nezvládnutý zápas, a především nezvládnuté
emoce. Do Slivence jsme přijeli s jasným cílem a věděli jsme, jak
důležité utkání nás čeká. Přesto jsme nedokázali využít příležitosti,
které jsme si vytvořili, a ve druhém poločase jsme nezvládli ani
potřebnou koncentraci a sebekontrolu.
Nechci poslouchat výmluvy na rozhodčí, chování soupeře nebo jakékoli
další okolnosti. To jsou věci, které nemáme plně pod kontrolou. Co ale
ovlivnit můžeme, je náš vlastní výkon, přístup, rozhodování a
především zakončení.
Podzimní část sezony tak uzavíráme bez vytouženého vítězství a s
vědomím, že největším soupeřem pro nás mnohdy nebylo mužstvo na druhé
straně hřiště, ale naše vlastní neproměněné příležitosti.
A jestli si máme ze Slivence odvézt alespoň jedno vítězství, pak by to
mělo být vítězství nad vlastními výmluvami.