Začala ti druhá sezona v Kopanině. Když se ohlédneš za tou první, v čem je podle tebe Jan Tureček dnes jiný hráč než před rokem?

Myslím si, že hlavně tím, že už mám za sebou první rok dospělého fotbalu. S tímto levelem jsem se víc sžil a už lépe vím, co a jak, ale pořád je spousta věcí, na kterých musím zapracovat.

 

Na první soutěžní gól za áčko jsi čekal celou minulou sezonu a přišel teď proti Admiře. Jak moc se ti po něm ulevilo a pomohl ti i psychicky?

Určitě moc. Na ten gól jsem čekal už hrozně dlouho. Myslím si, že se to ode mě také očekává, a když to tam proti Admiře spadlo, měl jsem velkou radost.

 

V přípravě jsi byl přitom hodně gólový. Čekal jsi, že se to v soutěži konečně zlomí, nebo už jsi začínal být trochu nervózní, kdy ten první gól přijde?

Mně se přípravy v Kopanině povedly vždycky, vždycky jsem nějaké góly dal. Myslím si, že už prostě bylo na čase, aby to tam spadlo, což se naštěstí povedlo, takže jsem rád.

 

A teď už máš během několika kol dva soutěžní góly. Je to pro tebe potvrzení, že jsi na správné cestě, nebo si říkáš, že to mohlo přijít už mnohem dřív?

Myslím si, že to určitě mohlo přijít dřív a zároveň těch gólů mohlo být i víc, protože šance na to byly. Doufám, že k nim ještě nějaké přidám.

 

Proti Kolovratům jsi navíc poprvé odehrál v této sezoně 90 minut. Jak ses po zápase cítil, a bylo pro tebe důležité zvládnout celý zápas?

Jsem rád za každou minutu, kterou dostanu. Zápas proti Kolovratům vzhledem k průběhu byl z mého pohledu hodně fyzicky náročný, ale hlavní je, že jsme získali tři body, a to je to jediné důležité.

 

Na hrotu je v Kopanině poměrně velká konkurence. Jak moc tě hráči kolem tebe motivují k tomu, abys na sobě pořád pracoval a chtěl se prosadit?

Snažím se od starších kluků, jako je Hájos (Štěpán Hájek) a Urbi (Dan Urban), pochytit co nejvíc. Pak je tu řada dalších hráčů jako Timy (Timothy Barratt) nebo Koly (Jakub Kolář), takže si myslím, že je mezi námi spíš taková zdravá konkurence a jsme hlavně kamarádi.

 

Jaká je tvoje spolupráce s Urbim? V čem ti může nejvíc pomoct a je něco, co naopak ty můžeš přinést do jeho hry?

Od Urbiho se snažím na každém tréninku a v každém zápase sledovat, jak ten fotbal hraje, protože to je něco neskutečného. A popravdě nevím, jestli je něco, s čím bych já mohl pomoct jemu.

 

Přišel jsi k nám z Viktorky Žižkov. Když se dnes podíváš zpátky, byla podle tebe Kopanina ta správná nebo nejlepší volba pro tvůj další fotbalový vývoj?

Určitě ano. Když se podívám na to, jak tady klub funguje – co se týče atmosféry a pomoci na hřišti –, myslím si, že to pro mě byla nejlepší volba.

 

Začínal jsi u kanoistiky, což je hodně individuální sport. Když to vezmeš z tohoto pohledu – není vlastně hrotový útočník v některých momentech trochu individuální sportovec, který musí být sám za sebe zodpovědný za koncovku?

Určité prvky jsou si tam velmi podobné vzhledem k tomu, že útočník musí občas myslet sám na sebe. Myslím si ale, že jinak jsem velký týmový hráč a snažím se být týmu prospěšný.

 

Kanoistika ti navíc určitě dala nějaké vlastnosti, které dnes využíváš ve fotbale. Co sis z ní podle sebe přenesl nejvíc?

Asi velkou vytrvalost, nic nevzdávat a vždycky se snažit bojovat až do konce.

 

Od minula se změnila i jedna velká věc mimo fotbal – už máš za sebou maturitu. Jaké to je mít konečně školu za sebou a co teď bude tvůj další krok? Hlásil ses na Fakultu sociálních věd?

Maturita byla naštěstí úspěšná, takže teď už se vydávám na vysokoškolskou dráhu a uvidíme, jak to dopadne. Na Fakultu sociálních věd jsem se hlásil, to mi bohužel nevyšlo, a tak jsem nakonec tady na FTVS (Fakultě tělesné výchovy a sportu).

 

Zmiňoval jsi, že teď také pracuješ. Myslíš si, že práce představuje nový prvek a že bude těžší skloubit dohromady práci, vysokou školu a fotbal?

Času teď bude určitě méně, a asi i té energie ubude. Na tréninky se ale vždycky těším a budu se snažit chodit na každý z nich.

 

Kde pracuješ?

Teď momentálně pracuji u Séby Schierreicha, což je můj spoluhráč z A-týmu, který má firmu zaměřenou na správu objektů. Tam budu pracovat přes léto a ještě zčásti v září.

 

Minule jsi jako svoje guilty pleasure označil sociální sítě. Máš teď nějaké nové guilty pleasure, nebo je to se sociálními sítěmi dokonce ještě horší?

Myslím si, že je to ještě horší, ale snažím se na tom pracovat a trochu to omezit.

 

A naopak – je něco, čím by ses v poslední době pochlubil? Nemusí to být vůbec fotbal, klidně něco osobního, ze školy nebo nějakého koníčku.

V poslední době ani moc ne. Jsem teď jen v práci a na fotbale, takže nic čistě osobního nemám.

 

Když máš úplně volný víkend a můžeš si naplánovat cokoliv, jak by ideálně vypadal?

Ideálně bych jel s rodinou nebo s kamarády někam mimo Prahu, nejlépe na nějaký víkend do zahraničí. Pokud by to nevyšlo, tak někam na Slapy do vody.

 

Zmiňoval jsi, že rád cestuješ a vyrážíš na kratší výlety. Máš teď nějaké místo, kam by ses chtěl podívat, nebo nějaký výlet, který máš v hlavě?

S kamarádem se chceme jet podívat do Drážďan na fotbal, kde už jsme byli nedávno. Jinak bychom chtěli s partou kamarádů vyrazit na podzim někam na fotbal, propojit to s návštěvou nějakého hezkého města a užít si takový víkend.

 

Máš kolem sebe velkou podporu rodiny. Jak moc pro tebe znamená, když víš, že táta nebo další blízcí jsou na tribuně?

Jsem vždycky rád, když se na mě přijde podívat táta, máma, babička nebo kdokoli z rodiny. Znamená to pro mě hodně, protože vím, že si na mě udělali čas, a vážím si každého zápasu, na kterém jsou.

 

Před pěti lety jsi byl úplně někde jinde než dnes. Když se podíváš pět let zpátky a pět let dopředu – jaký byl podle tebe Jan Tureček před pěti lety, jaký je dnes a jakého Jana bys chtěl vidět za dalších pět let?

To je poměrně těžká otázka. Myslím si, že před pěti lety to byl někdo, kdo ještě moc nevěděl, co se sebou. Dnes už poměrně tuším, co bych v budoucnu chtěl, a vím, jakým směrem chci jít. Doufám, že za pět let budu moct potvrdit Honzovi, že ta cesta byla správná.

 

Od prvního gólu za Kopaninu už máš druhý. Když jsme se bavili minule, teprve jsi na něj čekal. Kolik gólů bys chtěl mít na konci této sezony?

Chtěl bych jich samozřejmě co nejvíc. Kdybych se dostal někam k deseti až patnácti gólům, bylo by to nejlepší.

 

Teď vás čeká doma Praga Vysočany. Co od zápasu očekáváš a co bude podle tebe klíčem k tomu, abyste doma znovu vyhráli? Těšíš se na Libora Kozáka?

Pragovka je v Přeboru nový tým. My ale nic nepodceňujeme, poctivě se na ně připravujeme a myslím si, že klíčem k výhře bude bojovat stejně jako v Kolovratech a věřit, že ty góly přijdou. Co se týče Libora Kozáka, všichni víme, co je to za neskutečného hráče, který má obrovské zkušenosti. Naši stopeři si na něj budou muset dát velký pozor a budeme doufat, že se mu tentokrát dařit nebude.

 

A na závěr. Máš nějakou písničku, co si teďka pořád pouštíš dokola?

Poslední dobou poslouchám docela hodně píseň Plot Twist od Drakea.