Kubo, včera jsi po výhře 3:0 vstřelil své první soutěžní dva góly v dresu Kopaniny. Byla to  úleva pro tebe? 

Určitě to byla úleva, protože ty první dva zápasy se mi bohužel nepodařilo střelit gól. A  myslím si, že mi hodně pomohl tým, že se mi snažil prostě přihrát, vyhovět mi, a jsem za to  rád, že to tam padlo. 

 

Který z těchto dvou gólů se ti líbil víc a můžeš nám je popsat, jak padly? 

Ten první, tak ten byl podle mě určitě pro mě důležitější, protože to byl první gól a spadl mi  kámen ze srdce, dá se říct. A padlo to tak, že po kombinaci z pravé strany mi to Dave (David  Kejzlar) dal před prázdnou bránu a já jsem to tam ve skluzu jenom dorazil. A ten druhý gól, to  bylo taky po autu z pravé strany a někdo mi to skvěle dal za obranu a šel jsem sám na  gólmana, kde jsem to jednoduše vyřešil podél gólmana. 

 

Včera jsme vyhráli dohrávku ve Vršovicích 3:0. Jaké je to pro tebe hrát ve středu? Vyhovuje  ti to, nevyhovuje ti to? 

Mně to vyhovuje. Já jsem zvyklý ještě z dorostenců, když jsem hrál za Žižkov minulou  sezónu, tak jsme měli častokrát právě zápasy ve středu, takže jsem na to zvyklý a nedělá mi to  problém. 

 

Při svém debutu proti Admiře B jsi nastoupil za stavu 1:1 a krátce nato jsi připravil vítězný  gól pro Timmyho (Timothy Barratt). Čekal jsi, že tvůj vstup do Kopaniny bude takhle  povedený? Nebo že hned takhle pomůžeš týmu získat první tři body?

Nečekal jsem to, ale doufal jsem, že pomůžu týmu tím, že tam nastoupím, a povedlo se mi to  skvěle, no. Patičkou jsem mu to tam naservíroval, no a byl jsem hrozně rád, že se mi to takhle  povedlo na první zápas za Kopaninu. 

 

A proč jsi vybral Kopaninu?  

Tak já jsem si vybral Kopaninu, protože jsem hrál s Turym (Jan Tureček) a říkal mi, že tady  je skvělá parta, dobrý trenéři, fotbalové hřiště, že to je všechno v pohodě ten klub. A mám to i  blízko domu. Bydlím na Praze 6, takže... 

 

Poslední dva zápasy jsi odehrál v základní sestavě. Čím jsi si získal důvěru trenéra? 

Já si myslím, že už jsem se dobře ukázal v přípravě, že se mi podařilo střelit pár gólů. A i v  tom zápase proti Admiře si myslím, že jsem uměl pomoci týmu vyhrát. A myslím si, že tím  jsem si o to řekl. 

 

Do Kopaniny jsi přišel nedávno - do kabiny, kdo ti nejvíc pomohl, když nebudeme počítat Turyho? 

Tak určitě Dave, toho znám od dětství, Kejzlar. A my jsme se poznali totiž na kempy a věděli  jsme o sobě, on bydlí taky kousek ode mě, takže se známe už dlouho. A s ostatníma klukama  jsem si padl taky skvěle, protože všichni jsou úplně v pohodě, kamarádští, takže fakt nemůžu  být víc spokojený. 

 

Jsi ročník 07, už nastupuješ v mužském fotbale. Jak velký rozdíl vnímáš mezi dorosteneckým  a dospělým fotbalem? 

Přijde mi to rychlejší, soubojovější a náročnější. Ale už jsem si pár zápasů zkusil v mužích,  takže už jsem trošku byl zvyklý. 

 

Velkou část své dosavadní kariéry jsi strávil ve Spartě. Co ti to období dalo po fotbalové a  osobní stránce? 

Určitě mě vychovali. Vyrůstal jsem tam, naučil jsem se hlavně ty základní věci, které jsem  vypiloval, myslím si, hodně dobře. A fakt mě tam dobře vychovávali. Trávil jsem tam víc  času než třeba doma a bavilo mě to tam úplně nesmírně. 

 

Později jsi působil také ve Viktorce Žižkov. To ti dalo co?

V Viktorce Žižkov jsem se posunul tím, že vlastně jsem šel, dá se říct, do horšího týmu. A  musel jsem si vlastně zvyknout na jinou kvalitu, protože ze Sparty je samozřejmě jiná kvalita.  Ale dalo mi to možnost vidět to i z jiného pohledu než jako ze skoro profesionálního týmu.  Takže tam to bylo hlavně spíš o tom chování než o té fotbalové stránce. Takže mě to tam  vlastně začalo i víc bavit než nakonec na Spartě, protože na Spartě nebyla tak dobrá parta jako  právě na Viktorce Žižkov, kde jsem si to oblíbil. 

 

Čím to je? Je to víc tím, že na Spartě je to hlavně o výkonu, velké konkurenci a v těch nižších  klubech už spíš o té partě? Nebo o čem to je, čím si to odůvodňuješ? 

Já si to odůvodňuju tím, že vlastně každý tam chce hrát, že jo. A každý chce být ten nejlepší a  každý se chce ukázat hlavně sám, než jako tým, aby se někam dostal. A právě ve Viktorce  Žižkov to nebylo moc o těch individualitách, ale spíš o tom týmu. Jak tomu týmu se bude  dařit, tak to dopadne, a každý týmu musel dát všechno. A nebylo to jenom o jednom, dvou  hráčích. 

 

Trénoval jsi nebo hrál jsi s někým, kdo hraje třeba první ligu? 

Jo, hrával jsem celé dětství s Ondrou Penxou, s Lukášem Moudrým. A pak ještě s některými  klukama, kteří hrají třetí ligu momentálně v Loko Praha a ve Spartě B. 

 

Šlo už na nich vidět, že jsou rozdíloví v mládeži, nebo až později se to nějak přelomilo? 

Jo, tak některý třeba jako Ondra Penxa a Lukáš Moudrý byli rozdíloví už od dětství, od sedmi,  osmi let. A některý se začali prosazovat až třeba v patnácti, šestnácti letech, takže byli do té  doby průměrní, ale pak se jim začalo dařit. Každý to měl jinak. 

 

Jaký typ hráče podle tebe jsi a na jakém postu se cítíš nejlépe? 

Tak já si myslím, že jsem nebezpečný technický hráč a cítím se nejlíp na pozici desítky. 

 

A ke komu by ses přirovnal v moderním fotbale? 

Nejspíš Cole Palmer. 

 

Jsi taky ledový? 

Jo, tak určitě.

 

A kdo je tvým největším fotbalovým vzorem? 

Cristiano Ronaldo. 

 

Čím tě inspiruje? 

Inspiruje mě tím, jak se chová i mimo fotbal, i na fotbale. A prostě je hladový. A má takové...  možná až nezdravé ego, ale mně to přijde jako zdravé ego, protože je to spíš to sebevědomí.  A fakt se mi to líbí. 

 

Studuješ? 

Jo, jo, studuju. 

 

Co studuješ? 

Dělám teďka obor instalatéra na Zeleném pruhu. 

 

Je pro tebe těžké skloubit fotbal se školou? 

Ani ne. Já jsem zvyklý už od pěti, šesti let prostě ze školky, ze školy vždycky jezdit na  trénink, takže mi to nedělá problém a jsem na to zvyklý už. 

 

Co rád děláš mimo fotbal ve volném čase? 

Baví mě chodit na padel a chodit s přítelkyní ven a s nejnovějším kámošem.

 

Stejná otázka jako na Davida Kejzlara. Kdo je Jakub Kolář? Popiš ho. 

No tak počkat. (Ani nemusíš z fotbalu, samozřejmě můžeš, ale klidně i mimo fotbal. Prostě kdo je Jakub Kolář?) Tak já si myslím, že... Já se nikdy nepopisoval... Počkat. Asi bych to  popsal tak, že prostě ještě mladý, nezkušený, hodný, kamarádský... A prostě kluk, který se  snaží dát všechno, co může.

 

Jakému fotbalovému klubu fandíš? 

Realu Madrid. 

 

A byl jsi na Santiagu? 

Ještě nebyl, ale chtěl bych se tam určitě někdy podívat v budoucnu. 

 

Jaké je tvoje Guilty Pleasure? 

Guilty Pleasure? Přemýšlím, jo. Mám rád nohy své přítelkyně. 

 

O víkendu nás čeká velké derby se Zličínem? Navíc o čelo tabulky. Co od zápasu očekáváš? 

Očekávám, že to bude nepříjemný soupeř, který bude fakt silově na tom dobře oproti třeba  některým mladým klukům, že jsme mladý tým. Myslím, že to bude těžké, vždycky hrají  nahoře a bude to fakt těžký soupeř. Takže dáme do toho všechno a snad to vyhrajeme. 

 

Co bude rozhodovat v tom zápase, abychom vyhráli? Co bude nejdůležitější? 

Myslím, že hlavně důsledně bránit a od té obrany potom můžeme vymýšlet něco v útoku a  hlavně být efektivní ve vápně. Když budeme mít nějaké šance, tak je hlavně proměnit a  nemarnit příležitostmi. 

 

Dokážeš si tipnout výsledek a střelce? 

Tipnul bych 2:1 pro nás a řekl bych, že Tury a třeba Seba Šíry (Schierreich). 

 

A co ty osobně od toho očekáváš? Dva góly máš za sebou, troufneš si říct, že další přijde  právě v derby? 

Určitě bych chtěl přidat nějaké góly a hlavně pro mě je nejdůležitější, aby se to vydařilo týmu  a nejenom mně. Ale byl bych rád, kdybych tady pomohl týmu a dal nějaké góly. 

 

Jaké jsou cíle Kopaniny v této sezóně a tvé osobní cíle?

Moje cíle jsou, abych pomohl co nejvíc klubu a dával góly. A myslím si, že já bych rád s  Kopaninou hrál nahoře v tabulce. Hlavně nehrát ani o sestup, ani o nic vlastně, když jsi v  půlce tabulky a víš velmi dobře, že nehraješ o nic. Tak držet se nahoře a hrát i o ten postup. 

 

Poslední otázka jako vždycky: Co bys vzkázal fanouškům, kteří přijdou na Zličín?

Tak přijďte v co největším počtu, fanděte co nejvíc, ať vyhrajeme, a budeme rádi za podporu.