O tom, že kanonýr Urban umí střílet góly, ví už léta celá Praha. Jak se na své vítězství v soutěži kanonýrů díváte vy sám?
Pokud vím, tak jsem zatím vyhrál tuhle soutěž jen jednou. Pak mě dvakrát zastavil covid. Mám z toho samozřejmě radost, zvláště, když si uvědomíte, že jsem odehrál menší porci minut. Trápila mě zranění. Mohl jsem toho odehrát víc.

Před posledním kolem jste měl titul Krále střelců skoro v kapse. Čekal jste, že vás Ondřej Kotlík z Dukly JM takhle prožene?
Věděl jsem, že hrají s Radotínem, který už jistě sestupuje a bude hrát s mladými. Tak se dalo čekat, že tam góly budou padat. Až na výjimky se s Ondrou o prvenství v soutěži střelců pereme právě my dva. Věděl jsem, že se trefí. Ale že by měl dát pět gólů, to jsem nečekal.

Měl jste o poločase tušení, jak si vede váš rival mezi kanonýry?
Abych pravdu řekl, nezajímal jsem se o to. Asi dvacet minut po utkání mi řekli, že dal pět gólů, tím to skončilo. Já si jen přeji, aby se na Kopanině našel někdo další, kdo dá takovou porci gólů, abych mohl jít do důchodu. (směje se)

Zmínil jste zdravotní trable, porce odehraných minut byla znatelně menší, chodil jste do zápasů třeba i jako žolík. Byla právě v tomhle tato sezona jiná?
Měl jsem zdravotní problémy, taky jsem měnil zaměstnání, takže kolem toho byla spousta povinností a starostí. Moc mi to netrénovalo.

U zkušenějších hráčů trenéři dokážou přimhouřit očko, zvláště, když jim to oplatíte góly...
No, já myslím, že u mě už trenér přimhouřil ne jedno očko, ale obě oči, a opakovaně. Už jsem to říkal v předchozích rozhovorech, co se týče tréninkové morálky, nejsem pro mladé vzorem.

Jste nejlepším střelcem, i když se říká, že byl Pražská teplárenská přebor zase kvalitnější. Cítil jste, že úroveň soutěže vzrostla?
Rozhodně. Myslím, že v téhle sezoně byl přebor o hodně kvalitnější. Podívejte se, jak si vedly nové týmy. Spoje přebor rovnou vyhrály, Tempo bylo nahoře. I Čafka ukázala, že umí hrát dobrý fotbal a byla v horní půlce. A poslední nováček, Braník, také uhrál, co potřeboval.

Výjimečná byla sezona i tím, že jste ji vlastně z pohledu Přední Kopaniny ukončil gólem na 5:3 proti Braníku. Završil jste hattrick, potvrdil vítězství v soutěži kanonýrů a sudí odpískal konec. Co vy na to?
Že je s podivem, že jsem dal gól v 95. minutě, že jsem tam vůbec doběhl a dal gól hlavou. (směje se) Pomohla mi asi pětiminutová pauza, kterou zápas měl, když se spustil hustý déšť. To jsem si asi odpočinul. Hlavně chci říct, že výjimečně to bylo celé v tom, že jsem dal dva góly hlavou v jednom utkání! Myslím, že můj rekord byly dva góly hlavou za celou sezonu.

A pak, že se nemáte kam posouvat... Určitě bylo co slavit.
Oslava byla výživná, každý jsme doplnili nějaké vitamíny, bylo to třeba.

Na druhou stranu se proslýchalo, že by se Přední Kopanina nebránila posunu do divize.
To by ale bylo beze mě, já už bych do divize nechtěl.

Proč útok na divizi nevyšel?
Protože jsme ztráceli body s Vyšehradem, Hostivaří. Prostě když rozdáváme body chudým, tak nemůžeme v konečném součtu porazit ty bohaté.

Mimochodem, Ondřej Kotlík v rozhovoru říkal, že jste spolu během sezony komunikovali. Prozradíte, co jste mu řekl po skončení sezony?
Četl jsem jeho rozhovor, jak říkal, že s tím citem být ve správný čas na správném místě se musí člověk narodit. Tak kdo ví, jestli tam není přes páté koleno nějaký vztah. (směje se) Ale vážně, já jsem mu zavolal a poděkoval za gratulaci k vítězství. Myslím, že Ondřej tuhle soutěž kanonýrů ještě párkrát vyhraje. Je to skvělý útočník.

Dovedete si představit, že byste si třeba vedle Kotlíka zahrál v útoku? Vyhověli byste si?
Jako že bych přestoupil do Dukly JM? (směje se) Kolik bychom dali gólů, to nevím. Ale kdybychom my dva hráli vedle sebe v útoku, tak by nás asi jen tak někdo neobešel. (směje se)

Nejlepší střelci Pražská teplárenská přeboru 2022/2023