Text:   
        FanShop | Mobilní verze | Domovská stránka (IE)
 
Adresa klubu:
FC Přední Kopanina
Ke Goniu 123, 164 00 Praha 6

Kontakt: Tomáš Cigánek
Telefon: +420 777 753 545
Email: tomas.ciganek@fcpk.cz
 

Partner klubu

 
Sledujte náš Facebook a Instagram ......  
 

Nejlepší střelec Prahy je z Kopaniny. Vánoční rozhovor s Danem Urbanem.

Mužstvo:FCPK
Zpracováno:23.12.2018
 
Praha - Fotbalový klub z Přední Kopaniny dokáže být v metropoli vidět. Malý klub z periférie u ruzyňského letiště si došel ve své historii už pro pět titulů pražských šampiónů a dokáže zaujmout i individualitami. Veřejnost bude nejvíce vnímat jména třeba Václav Novák, Bohuslav Strnadel, Martin Hašek, Pavel Mareš, Oivind Giil, v současnosti pak Pavel Šultes, Michal Pospíšil a zejména Daniel Urban. Aktuální střelecká hvězda FCPK září v celé Praze. Za podzim nastřílel v patnácti zápasech 16 branek, nejvíce ze všech.

Daniel Urban kroutí v Přední Kopanině již svou čtvrtou sezónu a vypracoval se v nepostradatelného hráče. Střílí góly s lehkostí Lionela Messiho, který je mimo jiné jeho střeleckým vzorem. Řekl to ve velkém vánočním rozhovoru pro "Speciál" vydávaný Pražským fotbalovým svazem. Přinášíme Vám článek v plném znění:

JEDNODUCHÉ GÓLY MĚ NEBAVÍ

Nejlepší podzimní kanonýr Pražská teplárenská přeboru Daniel Urban z Přední Kopaniny a jeho pohled na fotbal

Není to zrovna typ, co by historkami bavil celou hospodu. Fotbalový útočník DANIEL URBAN nechrlí slova, spíše jimi šetří. Ve fotbale za něj ale mluví výkony, góly a také styl, jakým je dává. Opora Přední Kopaniny dala během podzimu v Pražská teplárenská přeboru 16 gólů a vede tabulku střelců soutěže. „Myslím, že bych se mohl dostat na třicet gólů,“ věří si 29letý Urban.

Dát gól, to ve vašem podání vypadá hodně lehce. Je to lehké?

Pro mě to je lehké, protože odjakživa nemám v týmech, kde jsem hrál, jakékoliv defenzivní povinnosti. Trenéři pochopili, že nemá cenu mi v tomhle směru cokoliv říkat. Hraju jen nahoru, dopředu. Dozadu na mě maká zbylých deset lidí. Je to tak celý život, nějaké góly jsem dal, asi mi to trochu jde.
Přitom jste byl ještě v dorostu obránce, ne?
Začínal jsem ve Dvoře Králové jako útočník, pak jsem byl v Novém Bydžově, zase jako útočník. Když si mě v dorostu vytáhla Slavia, je pravda, že jsem v ní začínal na levém beku.
Proč?
Když jsme hráli proti Slavii, měli jsme málo hráčů, nedostatek leváků, a já nastoupil na levém kraji zálohy s hodně defenzivními úkoly. Tímhle to vzniklo, protože se mi ten zápas povedl a Slavia si mě vybrala. Jako levého obránce.
Kdy si trenéři uvědomili, že to není pro vás to pravé?
Půl roku jsem hrál ve Slavii levého obránce, pak jsem měl rozmluvu s trenéry - snažil jsem se jim vysvětlit, že jsem útočník. I jako obránce jsem ale patřil k nejlepším střelcům mužstva, akorát přese mě víc gólů šlo, než jsme dali. (usmívá se)
Ještě bych se vrátil na začátek našeho rozhovoru. Přijde mi, že máte na hřišti obrovský přehled, s míčem u nohy jste neskutečně klidný, ladný, elegantní. Co vy na to?
Tohle mám asi v sobě, umím si najít místo, odkud se góly dávají nejjednodušeji.
Přijde mi, že si místo ani nehledáte, ale sám si ho vytvoříte. Povedenou kličkou.
Nevím, co na to říct.
Tak jinak: Když jdete sám na dva obránce, za nimiž je ještě brankář, co vám jde hlavou?
Že dám gól. (usmívá se) Většinou dopředu vím, co udělám - když je prostor, jdu do kličky. Spoluhráči už to vědí, že v takové situaci ani nemusejí nabíhat, protože jim nepřihraju. (usmívá se) Kdybychom šli dva na gólmana, tak vím, že to tomu druhému do prázdné branky nedám. Ale to berte samozřejmě s nadsázkou, úplně se na to gólmani spoléhat nemůžou.
Vy o svých fotbalových schopnostech v zakončení asi vůbec nepochybujete, že?
Ve vápně se řídím tím, že když zkazím, tak mám za sebou pořád deset lidí… Takže si asi věřím.
Proto tolik kliček, obránců a brankářů na zemi, odkud sledují, jak dáváte do prázdné branky góly? Zdá se mi, že málokdy rovnou střílíte.
Jednoduché góly mě nebaví. Na tréninku mi kluci nadávají, že neumím zakončit střelou. Umím, jen to moc nepoužívám. Hraju fotbal pro radost. Když jsem v pozici za vápnem, kdy je to na střelu, tak asi radši zvolím zasekávačku. Myslím, že mám docela dobré procento úspěšnosti.
To jsem zvědavý.
Je to tak 50 na 50, možná jedno, dvě procenta pro mě. (usmívá se)
Slyšel jsem, že rád rybaříte. Je těžší chytit rybu, nebo dát gól?
Rybařil jsem dřív, teď už moc ne. Spíš se přidávám ke kamarádovi, který rybaří hodně. Vezmeme rodiny, karavan a jedeme. Mám dvouletou dceru, snažím se hodně věnovat jí, a co se týče rybaření, už nejsem tak aktivní jako dřív. Je pravda, že rybaření máme v rodině, táta rybařil, brácha taky, ani mě to neminulo, ale nic zvláštního. Víc času jsem trávil na fotbale.
Zamluvil jste tu původní otázku.
Co je těžší? Pro mě určitě chytit rybu.
Taky se o vás říká, že jste trošku flegmatik.
Jen trošku? (směje se)
Pomáhá vám to v zakončení, že jste pořád v klidu a téměř nic vás nerozhodí?
Asi to s tím bude mít hodně společného, že nejsem vyplašený. Když mám míč u nohy, tak je to zábava.
Nepřemýšlel jste, že byste zábavu proměnil v něco víc? Bývalý trenér Kopaniny Sálem Hebousse říkal, že byste fotbalově měl na ligu, problém by byl jen ve fyzičce.
S trenérem jsme se o tomhle bavili, přemýšlel jsem o tom, ale je to složité. Mám práci, rodinu, bylo by strašně těžké v mých letech dohánět fyzičku. Kdybych ale dostal možnost tohle si zkusit, šel bych.
Věřil byste si?
Když to vezmu čistě fotbalově, tak si myslím, že bych si asi i výš s někým mohl zahrát nějakou srandu.
I v lize by to pro vás byla zábava?
Jo, jo, pořád je to zábava. Nekoukám, proti komu hrajeme, jaká je to soutěž, pro mě to bude pořád stejné. Fotbal hraju 25 let a v tomhle směru se nic nemění.
Jak vám vlastně zní, když vám někdo říká, že jsou vaše fotbalové schopnosti ligové?
První, co se mi honilo hlavou, bylo, že jsem si tuhle šanci promarnil sám. Možná kdybych Sálema Hebousseho poznal dřív, aby mě nasměroval… Ale to jsou kdyby. Každopádně on mi dal jako trenér hodně, Dan Vott v tom teď pokračuje. Na rozdíl od jiných kluků v mančaftu mám ale výhodu, že mě trenéři ničím nesvazují. Hraju si to svoje, nemusím řešit nic navíc.
Čím přesně jste si promrhal svou šanci hrát výš?
Nedávno jsem se o tom bavil s rodinou, která mě celou dobu podporuje. Shodli jsme se na tom, že jsem si to zkazil v 15 letech. Byl jsem na testech v Liberci, dařilo se mi, měli o mě velký zájem, ale já se kvůli jedné situaci rozhodl, že tam nezůstanu. Vrátil jsem se do Nového Bydžova, po roce jsem odešel do Slavie.
Byl jste v Praze na internátu?
Rodiče se rozváděli a máma se kvůli mému fotbalu se mnou přestěhovala do Prahy. Tomu, abych mohl hrát, přizpůsobila hodně. Měl jsem v té době i manažera, byl jsem taky na testech v Třinci. I tam se mi docela dařilo, ale řekli mi, že mám problém s fyzičkou, že na tom musím pracovat.
A měl jste?
Nemyslím si, že by to bylo pouze o fyzičce, ale je pravda, že nejsem ten typ, který udělá dva kroky navíc. Vím, že jsem si to i tímhle zkazil sám. Neumím se moc kousnout. Kdybych měl jinou povahu, možná by to šlo, možná jsem mohl být někde jinde. Takhle jsem hrál nejvýš divizi. Teď vím, že jsem to mohl a měl dotáhnout výš, nabídky jsem dostával i později, ale stačila mi dobrá parta v mančaftu, dával jsem góly, neměl jsem důvod, abych něco měnil.
O vás platí, že když máte svůj den, tak s obrovskou lehkostí rozhodnete zápas, když ale svůj den nemáte, jste úplně neviditelný. Málokdy je to cokoliv mezi, že?
To bude určitě pravda, když nemám den, přijde mi, jako bych se sám vyhýbal balonu.
Jak a kdy poznáte, jaký budete mít den?
Před zápasem to nepoznám, já si pořád chodím zahrát fotbálek. Všechno mi prozradí první dotek s míčem. Podle toho poznám, jaký to bude den.
Změnilo se něco na vašem, řekněme laxnějším přístupu, když se z vás stal kapitán Přední Kopaniny?
Starší kluci tolik nehrají nebo jsou zranění, takže trenér zvolil mě. Zcela upřímně říkám, že se pro mě s páskou nic nemění. Pro mě je to jen kus látky na paži, pořád jsme jeden mančaft a já Dan Urban.
Nedoléhá na vás ani to, že na vás tým spoléhá? Když jste byl zraněný, často se říkalo, že chybí Urban.
Jestli to tak je a tým na mě spoléhá, tak to rád slyším. Vždycky jdu do zápasu s tím, že dám gól a pomůžu mužstvu. Neřekl bych ale, že je tohle vědomí pro mě nějaký speciální motor, který by mě poháněl.
V přeboru už jste dost známý, soupeři o vás vědí. Vnímáte to nějak na hřišti?
První sezona pro mě byla úplně nejlepší. Přišel jsem na Kopaninu ze Štěrbohol, nikdo mě neznal, hrálo se mi líp. Nastupoval jsem s Tomášem Pešírem, který mi hodně pomohl. On byl ten otloukánek, kterého soupeři naháněli, teď jsem v téhle roli já. Hraju pořád stejně, jen mě to víc bolí. Teď mám zase vedle sebe dalšího kluka, co kopal ligu i v cizině. Šulty (Pavel Šultes) si umí poradit v soubojích jeden na jednoho, udrží balon. Mám víc prostoru dostat se do hry a dávat góly. V tomhle směru je to paráda.
Jaká je vaše největší fotbalová zbraň?
Klid na balonu a přehled ve hře.
Nejsem překvapený, že tohle říkáte, jen mě zajímalo, jestli to cítíte stejně jako já.
Vždycky jsem v tomhle vynikal, dostával jsem úkoly, abych uklidnil hru a rozhodoval zápasy.
A nebyl byste se svou schopností měnit rytmus hry vhodnější a platnější jako střední záložník?
S jistotou nebyl. To se ze mě snažili udělat už ve Dvoře Králové. Dopracoval jsem to tam až na defenzivního záložníka. Ale tohle není moje role. I proto, že už za mnou není deset lidí, ale jen pět. A tím se porušilo moje pravidlo. (směje se)
Během podzimu jste dal v přeboru 16 gólů. Sledujete svou statistiku?
Tohle sleduju, a i kdyby ne, tak máme v kabině Jirku Švarce, což je Pan Statistika. On ví úplně všechno, když se bavíme, tak tohle zmíní. Já si přečtu články, co se o přeboru píšou, vím, kolik mám gólů, ale víc řeším to, že jsme mohli být po podzimu výš než na třetím místě a měli jsme mít o iks bodů víc. Gólů jsem měl dát taky víc. Pak bychom byli minimálně o jednu pozici výš.
Sledujete, jak si vedou vaši konkurenti v tabulce střelců, tedy třeboradický Kadlec, Klán z Uhelných skladů a další?
Tohle hlídá přítelkyně. Ona a naše dcera, to jsou velké fanynky Přední Kopaniny, takže mi hned hlásí, kdo dával nebo nedával gól. Samozřejmě o klucích, co střílejí góly v jiných týmech, vím, ale že bych řešil, jestli nastoupili, jestli nejsou zranění, s kým hrají, to ne. Jsem spíš typ, že dám radši o gól víc než oni, pak nemusím řešit nic dalšího. (usmívá se)
Ale prestižní pro vás soutěž střelců je, ne?
Jasně, prestižní to je, vždycky jsem byl soutěživý, ať se jednalo o jakýkoliv sport. Když mi kluci v kabině říkají, že se na mě někdo dotahuje, tak se pak snažím možná ještě víc, možná dávám ještě větší klid do koncovky, abych se gólově prosadil.
V této sezoně máte našlápnuto na třicet gólů, když se nezraníte. Cítíte to tak?
Když se mi budou vyhýbat zranění a nedopadnu jako minulý rok, tak doufám, že těch třicet gólů dám. Radši bych jich teda dal 35.
To by byl váš rekord v dospělé kategorii?
Ne, když jsem hrál za Štěrboholy I. A třídu, dával jsem ještě víc gólů. Tak k padesáti za sezonu. To samé za béčko Dvora Králové, to byla také I. A třída. Ze třiceti gólů bych měl určitě radost. Kdyby jich bylo padesát, tak bych byl radši. (usmívá se)
Padesát gólů dala Kopanina za celý podzim. Z toho 27 dohromady vy se zmiňovaným Pavlem Šultesem.
Šulty má ve hře neskutečný přehled, výbornou kopací techniku, za toho půl roku už přesně ví, kam mi má míče dávat. Já už jiný nebudu. Sedli jsme si, jsme podobné typy hráčů, hodně nás podporuje Juan (Jan Řežábek). Dopředu jsme jako tým neskutečně silní. Neříkám, že dozadu je to špatné, ale obrana se z různých důvodů pořád mění a nějak si to zatím nesedlo.
Vy jste s Pavlem Šultesem podobný typ i v tom, že jste měli oba vizáž loupežníků. Pak jste ale svoje vousy shodil. Proč?
Přítelkyně měla svátek, zapomněl jsem koupit dárek, tak jsem se musel oholit. (směje se) K tomu mám takovou historku. Šli jsme o poločase zápasu s Královicemi do šatny a máme takový zvyk, že na mě dcera čeká u východu ze hřiště a skočí mi do náruče. Jak jsme byli oba neoholení, skočila k Šultymu a říkala mu táto. Takže asi tak – já na bráchu, brácha na mě.
Taky jsem si vás na jednom videu spletl.
Na dálku jsme si asi hodně podobní, říká nám to hodně lidí. Na hřišti jsme zase podobní fotbalově. Je vidět, že něco odkopal. Moc dobře se mi s ním hraje. Už jsem zmiňoval Tomáše Pešíra, je potřeba jmenovat ještě Tomáše Poláčka. Kolik ten připravil nám ostatním gólů, to ani nejde spočítat. Hodně platný hráč. Vedle takových kluků rostou i ostatní a myslím, že můžu říct, že teď máme na Kopanině opravdu dobrý, vyzrálý mančaft. Vždycky je výhoda, když máte vedle sebe pár frajerů, kteří vám umějí připravit gól do prázdné branky.
Což vy umíte taky.
Umím, ale nedělám to, protože to radši vezmu na sebe. (směje se)
Vy jste se na Kopaninu dostal přes Kunratice a Štěrboholy. Jak se to stalo, že jste šel ze Dvora Králové hrát pražskou I. A třídu?
Po konci v dorostu Slavie jsem se vrátil do Dvora Králové, byl jsem tam čtyři roky. Pak jsem šel za prací do Prahy a začal jsem v Kunraticích. Šli jsme tam společně s Juanem Řežábkem, tenkrát jsme se v jednom týmu potkali i s naším současným spoluhráčem Milanem Cvrčkem a Petrem Viktorinem z Třeboradic. Měli jsme výborný mančaft, všichni jsme byli mladí kluci. Petra Viktorina jsem taky zkoušel, aby šel za námi na Kopaninu, ale říkal mi, že je v Třeboradicích spokojený. To je kluk, který by mohl z fleku kopat druhou ligu. Fotbalista od pánaboha. Střední záložník s obrovským přehledem, umí rozdat přihrávku, dát gól, ale i přitvrdit muziku. Na tuhle soutěž je to hodně komplexní hráč.
Zpátky k vám. Následovaly Štěrboholy.
Mezitím jsem se ještě na chvíli vrátil do Dvora a zlanařil s sebou taky Milana Cvrčka. Pak se ozvaly Štěrboholy, jestli bych to nechtěl zkusit tam. Já už v téhle fázi do Dvora jen dojížděl z Prahy. Půlku rodiny mám tam, půlku v Praze.
Když vás tak poslouchám, hodně lanaříte bývalé spoluhráče?
S Honzou Řežábkem jsem hrál celý život, to je pro mě hodně důležitý parťák. Snažil jsem se ho přemluvit, aby šel na Kopaninu, trvalo mi to dva roky, ale podařilo se. Je to hodně platný hráč. To samé Milan Cvrček, tady jsem taky trochu pomáhal ho lákat, jako bonus jsme k němu dostali Tomáše Pechara. Sešlo se to myslím velice dobře. Ve druhé půlce sezony se má Újezd Praha 4 na co těšit.
V půlce přeboru na něj ale ztrácíte 13 bodů. To si tak věříte?
Oni prožili úplně neskutečný podzim, který se zapíše do statistik. To ale ještě neviděli, jaké my zažijeme jaro. (usmívá se)
Máte porovnání s divizí. Co si obecně myslíte o úrovni Pražská teplárenská přeboru?
Pražský přebor je neskutečně kvalitní, chodí sem kluci z dorostů Bohemky, Sparty, Slavie, třeba náš Ivo Flaks je ze Sparty a mohl by být podle mě úplně někde jinde. Vítězové nechtějí postoupit, nikomu se nechce cestovat, radši zůstávají v Praze. I díky tomu je to vyrovnané, kvalita přeboru je obrovská.
A vy v soutěži gólově vyčníváte. Vám Kopanina hodně sedla, že?
Bydlím na Zličíně, mám to v podstatě za barákem, je tady super parta, nikam dál se neženu, i když nabídky z divize a třetí ligy přišly, ale žádná mě nepřesvědčila. Asi mi to tady na Kopanině opravdu sedlo. Myslím, že nějaký ten rok ještě na Kopče vydržím.

 

 

KDO JE DANIEL URBAN

Útočník a střelec Přední Kopaniny s extrémně šikovnou levačkou a fantastickou technikou. Devětadvacetiletý Urban s fotbalem začínal ve Dvoře Králové, přes Nový Bydžov, Slavii, Kunratice a Štěrboholy se dostal až do celku, který sídlí na okraji Prahy na dohled letiště. Urban se stal klíčovou postavou klubu, pravidelně dává góly, během podzimní části Pražská teplárenská přeboru jich nasázel 16 a je v polovině soutěže jejím nejlepším kanonýrem. „Je to jen zábava,“ komentuje svůj počin obdivovatel Lionela Messiho z Barcelony a jeho krajana Maura Icardiho z Interu Milán. „Komu by se nelíbil Messi. Má balon u nohy na provázku. Když si mám vybrat mezi ním a Ronaldem, volím Messiho. Mám k němu blíž. A Icardi je vápnový hráč, kterých je ve světě málo. Strašně ho obdivuju,“ popisuje Urban, který zároveň léta fandí španělské Valencii. „Teď zažívá horší časy, ale jsem jí věrný. Jiné už to nebude.“ Pracuje jako vedoucí skladu se zdravou výživou. „Kuskus, cizrna, čočka, rýže…“ vypočítává Urban. Sám přiznává, že v téhle oblasti má jako sportovec mezery. „Není to můj šálek čaje, takže práce je pro mě trochu otroctví,“ chechtá se.

Zdroj:www.fotbalpraha.cz
Článek připravil:cip, Radim Trusina
 
Foto k článku:
 

Aktuality klubu

Kopanina hraje v přeboru naposledy doma v roce 2019. Soupeřem je Zličín., 09.11.2019
Praha - Zveme Vás na fotbalové utkání nejvyšší pražské soutěže Pražská teplárenská přeboru mužů, v jehož 14.kole na sebe narazí týmy Přední Kopaniny a...
Drakiáda 2019. V sobotu U Drahušky fotbal ustoupí pouštění draků., 19.10.2019
Přední Kopanina - Vzrušující podívaná čeká na návštěvníky sportovního areálu U Drahušky v sobotu 19.10.2019. Výjimečně se však o vzrušení nebudou starat...
Sálem Hebousse nyní trénuje Hostivař a s Kopaninou to tipuje na remízu., 18.10.2019
Přední Kopanina - Fotbalisté Hostivaře mají v nohách středeční dohrávaný zápas s Kolovraty, teď je čeká silná Přední Kopanina. Trenér Sálem Hebousse, který...
Doufám, že překonám 36 gólů z minulé sezony, říká kanonýr Kopaniny Urban, 18.10.2019
Přední Kopanina - Daniel Urban vede žebříček kanonýrů, situace v Pražská teplárenská přeboru se vrací do normálu. Útočník Přední Kopaniny naposledy hattrickem...
S Kopaninou za fotbalem. O víkendu se představí áčko, béčko a dorost., 17.08.2019
Praha - O víkendu 17.-18. srpna je zápasová nabídka od fotbalistů z Přední Kopaniny velmi zajímavá a věříme, že jí budete s napětím sledovat stejně jako...

Další články

Pospíšil z Královic tipuje 2.kolo přeboru. Kopanině věří na výhru s Žižkovem., 17.08.2019
Kopanina B porazila na penalty Velké Přítočno a v Dobrovízi končí třetí., 15.08.2019
Ideální varianta, říká o novém angažmá hvězdná posila Přední Kopaniny Kolář, 14.08.2019
Lahůdka na úvod sezóny. Kopanina se představí v MOL Cup. Přijede SS Ostrá., 03.08.2019
Kopanina touží opět po špičce přeboru, příchod exligové posily zatím u ledu., 03.08.2019