Co říkáte s odstupem pár dní na první zápas v kariéře na pozici stopéra?
Stopéra jsem si zahrál poprvé v mistrovském zápase, na tomhle místě jsem možná někdy na chvíli zaskakoval. Jak přibývaly roky a já se posunul mimo profesionální fotbal, tak jsem si říkal, že se v sestavě budu muset posunout. Nejdřív to bylo z útoku do zálohy a už jsem si říkal, kdy to přijde a budu v obraně. Nikdo mě tam ale nechtěl stáhnout. (usměje se)
Tak teď jste se konečně dočkal. Užil jste si to?
Bylo třeba, abych stopéra zahrál. Měli jsme zraněné hráče a já jsem vždycky říkal, že týmu pomůžu na pozici, kde bude potřebovat a kde bude místo. Už před sezónou se mě trenér vlastně ptal, jak to vidím a padla i zmínka o obraně. Samozřejmě to pro mě bylo v řadě věcí nové. Myšlení mám za celou kariéru nastavené spíš ofenzivně. Dával jsem si pozor, abych se někde vepředu nezapomněl.
Bylo to pro vás složité?
Hodně jsem si to chtěl hlídat, aby nebyl problém. Myslím, že jsme to jako tým zvládli, dopředu to šlo, soupeře jsme docela zaměstnali, máme tam velkou kvalitu. Na kluky v útoku, kde je Urban s Šultesem, jsem mluvit nemusel. Ti moje rady nepotřebovali (směje se)
Těšilo vás, že jste neinkasovali?
Byl to můj první zápas v sezóně, byl jsem pochopitelně rád, že jsme ho zvládli a máme z něj tři body. Ale, že bych si s posunem na místo stopéra začal počítat nuly, tak to ne. Od toho jsou v týmech brankáři.
Nezkoušel to na vás pokladník s nějakým příspěvkem?
Zatím ne. Je pravda, že to byla naše první nula, ale hrál jsem v obraně, nebyl jsem v brance. Za tohle by se nic dávat nemělo...
Přesto neměl jste obavy? Vždyť jste stopéra nikdy nehrál a Kopanina jen o kolo dřív vyhrála v Třeboradicích po divoké přestřelce 7:5...
Tak z toho jsem určité obavy měl. Předchozí zápasy jsem sice neviděl, ale výsledek pochopitelně ano... Říkal jsem si, že kdybychom dostali tři nebo ještě víc gólů, tak už bych snad na tuto pozici radši nikdy nešel. Kluci by si ze mě navíc dělali srandu.
Udrželi jste nulu. Jak jste zvládl krotit svoje ofenzivní choutky?
Chodím na útočné standardky, tak jsem se dopředu dostal. Snažil jsem se podporovat rozehrávku a chvílemi jsem se přistihl, že jsem trochu víc vepředu. Ale všechno jsme zvládli a nedostali gól.
Takže v obraně už zůstanete?
To je otázka spíš pro trenéra.
Nějaké pocity po utkání ale máte, ne?
Když to bude mužstvo potřebovat, tak může být. Přece jen jsem si dlouhá léta užíval fotbalu vpředu, tak si to teď vyzkouším na druhé straně.
Je pro vás výhodou, že víte, jak se pravděpodobně zachová útočník?
Je pravda, že dobře vím, co mi jako útočníkovi vadilo, co mi bylo nepříjemný, takže jsem se to zkoušel praktikovat. Ale co to bylo, to nebudu prozrazovat.
Odehrál jste první zápas v sezoně. Tak jaký dojem na vás Přední Kopanina udělala?
Docela slušný. Tým se určitě ještě zkvalitnil, přišli mladší kluci a na hřišti je to určitě znát. A to nejen při zápasech, ale i na trénincích. Parta je tu dobrá, ale to platilo i dřív, to jsem věděl. Když se nám výsledkově daří, každý si to pochopitelně ještě víc užívá.
Zmínil jste posily. Co jste říkal na to, že přišel další exligista Pavel Šultes?
Když jsem řešil svoji budoucnost, zda budu na Kopanině hrát dál, tak jsem měl nějaké signály, že by Šulty měl přijít. Ale znáte to, jedna věc jsou řeči a druhá je realita. Uvěřil jsem, až když opravdu přišel. Je to super. Každý takový fotbalista je znát. Zodpovědnost se rozmělní. Když Šulty přišel, tak má třeba Urban na hrotu víc místa.
Exolomoucký útočník tvrdil, že by se mu líbilo, kdyby Přední Kopanina přebor vyhrála. Přidáte se k němu?
Já bych ho v tuhle chvíli asi trošku krotil. Je za námi teprve pět kol a my jsme na třetím místě. Zatím si můžeme říct, že máme za sebou docela povedený záčátek, ale je toho před námi ještě dost. Třeba loni jsme měli hodně široký kádr, ale na jaře přišla zranění a dohrávali jsme to v jedenácti, dvanácti lidech. Doufám, že nic podobného nenastane.
Pak by asi Přední Kopanina mohla myslet vysoko, ne?
Kádr máme kvalitní a pokud vydrží zdraví, tak věřím, že bychom v té špičce mohli hrát. Ale opravdu je přebor teprve na začátku.