V jarní premiéře Přední Kopaniny v divizi proti Čelákovicím jste nastoupil v základní sestavě. Znamená to tedy, že je to váš návrat do A-týmu?
(Dlouho se směje) Návrat... Budu určitě hrát domácí zápasy, pokud bude trenér Martin Kuchař chtít, plus venkovní utkání v Praze a blízkém okolí.

Pokolikáté už vlastně přicházíte do A-týmu Kopaniny jako zachránce?
Neberu se jako nějaký zachránce. Martin Kuchař chtěl, abych hrál, já pomůžu rád. Budu se hodně snažit. Neznamená to, že bych na fotbal v béčku kašlal, snažit se budu stejně, ale I. A třída je oproti divizi takový fotbálek, tady už se člověk potřebuje soustředit. Nemám naběháno, občas mi překáží míč, je to pro mě taková výzva. Není to ale tak, že bych měl zachránit Kopaninu. Jeden hráč sám nikdy nic neudělá.

Na podzim jste hrál kladenský okresní přebor za Brandýsek a v zimě se vrátil, abyste pomohl béčku v I. A třídě. Na téma divize jste uvedl: „To už je mimo moje schopnosti. Hlava by chtěla, ale tělo už prostě říká ne.“ Jak se tedy stalo, že jste přece jen zakotvil v áčku?
Trenér Kuchař mi naznačil, že by byl moc rád, kdybych začal s áčkem. Kopanina je ve složité situaci, tak udělám všechno proto, abych pomohl. Bohužel nezvládám být třikrát týdně na tréninku, mám už jiné priority, ale snažím se to nějak skloubit. Slíbil jsem, že minimálně na jeden trénink týdně přijdu, jestli to bude stačit na zápasy, to se uvidí. Zatím jsem z toho neměl špatný pocit, ale kondici mám mizernou.

Kolik tréninků týdně stíháte?
Jeden stihnu, přijít dvakrát, to se mi ještě nepovedlo, jestli se mi to povede během jara, to se uvidí. Začal jsem v práci zase jezdit autem, mojí pozici na dispečinku zrušili, takže jsem byl nucený vrátit se terénu. Když jsem chvíli před tréninkem šedesát kilometrů od Kopaniny, tak není možné, abych dorazil včas.

Je to pro vás velký skok, vyměnit okresní přebor za divizi, téměř bez tréninku?
Já už divizi hrál, vím, co mě čeká. Věděl jsem, že to musí být z mé strany o větším nasazení, bojovnosti. Už toho moc nenaběhám, u mě to běhání bylo vždycky bídné, teď je to ale ještě horší, než dřív. Snažím se hrát to, co jsem momentálně schopný: sklepávat balony, připravovat je klukům, pokud na mě jdou míče do vápna, snažím se tam být, aby mě někdo našel. Zatím jich tam moc nechodí, uvidíme, jestli se to nějak změní, aby to kluci dávali víc do hrotu. Čelákovice to tak hrály pořád na Lokvence. Neříkám, že jsem Lokvenc, ale občas to může fungovat, nakopnout, sklepnout a doplňovat to ze stran.

V Čelákovicích jste po vašem gólu vedli 1:0, ale v poslední patnáctiminutovce jste dostali dvě branky a prohráli. Vítěznou trefu dali domácí v 90. minutě. To musí hodně naštvat...
To jo. Čelákovice nám odskočily na šest bodů, mohli jsme se na ně při výhře dotáhnout. Jenže jsme po vstřeleném gólu odpadli, přestali jsme hrát. Až jsem si říkal, že jsem ho možná vůbec neměl dávat. Zalezli jsme před vápno a čekali, co Čelákovice předvedou. To je málo.

Vzpomněl jste si na rok starý zápas, kdy jste v prvním jarním kole šel áčku také pomoct a díky vaší trefě jste v Čelákovicích vyhráli 1:0?
Vzpomněl, zápas to byl skoro stejný, jen s tím rozdílem, že tenkrát jsme ten náskok udrželi, ukopali jsme to někam do lesů.

Napadlo vás během zápasu, že by se mohla historie opakovat a vy zase rozhodnul?
Proto jsem tady, abych dával góly. Tenhle byl ale trochu šťastný, odrazilo se to ke mně před prázdnou bránu. Dali jsme i druhý gól, který ale rozhodčí neuznali pro ofsajd. Já si myslím, že nebyl, ale to už nezměníme. Mrzí mě, že jsme neuhlídali Lokvence s Dalekorejem. Tihle dva jsou výkonnostně jinde než ostatní hráči Čelákovic. Bylo jasné, že pokud nám někdo může dát gól, tak tihle dva. Dalekorej to bohužel potvrdil, trefil se dvakrát.

Jinak máte ale Čelákovice v oblibě, ne? Za Kopaninu jste dal v divizi tři góly, dva právě tomuto soupeři.
(Směje se) Je to tak, v Čelákovicích se mi hrálo odjakživa dobře. Vždycky jsem tam měl slušnou bilanci, už za dob, kdy jsem proti nim hrál s Kladnem. Jezdím tam rád, na fotbal je to příjemné prostředí.

Vím, že tuhle otázku nemáte rád, ale přesto se musím střelce vašeho formátu zeptat: Na kolik gólů se na jaře cítíte?
(Směje se) Tuhle otázku jsem čekal. Nevím, to záleží na spoustě věcí, ale věřím, že dám tolik gólů, aby nám to stačilo k záchraně v divizi. Teď nás čeká derby s Vyšehradem a věřím, že ho porazíme, abychom se trochu odpíchli. Jsem optimista.

A jak to vypadá s kopaninským béčkem? To si vás stáhlo z hostování, ale vypadá to, že se bude muset obejít bez vás.
Chci hrát, dávat góly. Když nepůjdu hrát za áčko, tak se mnou může béčko počítat, to je jasné.

Prohlédněte si fotogalerii Bohuslava Strnadela - klikněte zde: