Praha - Nejhůře ze všech pražských celků odstartovali divizi fotbalisté Přední Kopaniny. Ti ve skupině B prohráli všechny tři dosavadní zápasy při hrůzném skóre 2:11! Bez bodu je také Zličín ve skupině A a Horní Měcholupy v „céčku“. Tyhle kluby mají lepší brankový rozdíl ve skóre. Naposledy Kopanina doma padla 1:5 s nováčkem divize z Roudnice nad Labem a trenér Pavel Mejdr po utkání těžko hledal slova. „Výsledkově je to druhá největší rychta, co jsme v divizi dostali. V minulé sezoně jsme hůř dopadli jen v Teplicích, kde nám místní béčko dalo 6:1. Ach jo...,“ říkal skleslý Mejdr.

Na Roudnici jste se po dvou porážkách chtěli chytit, ale je z toho debakl. Co k tomu říct?

Je k neuvěření, jaké my dostáváme góly. Můžu prohrát o gól, dva, beru. Ale ne, že první poločas skončí doma 0:3. A z toho v podstatě dá dva góly brankář, který má dvě asistence z výkopu. To přece není možné! Dvakrát necháme ve stejné situaci po výkopu volného útočníka, na kterého ještě před zápasem upozorňujeme. A třetí gól padne po standardce, i když si říkáme, že největší nebezpečí hrozí od kapitána Obrtlíka. Měli jsme určeného hlídače, na tabuli je všechno napsané, ale někteří hráči k tomu přistoupí nezodpovědně a tohle je výsledek.

Přišlo tedy ze strany vašich hráčů podcenění?

Při těchto gólových situacích asi jo. Musíme si sednout, abych hráčům všechno ukázal na videu. Přístup některých mě zklamal. Sláva Houška se rve v šestnáctce, chce dát gól, jde si pro penaltu a vzadu stojí tři naši hráči, volní, baví se a koukají, jestli to Sláva dohraje, nebo ne. Brankář chytne míč, halfvolejem ho vykopne a my z toho inkasujeme. Takové chyby, to prostě není možné.


O poločase jste vystřídal brankáře Jeřábka. Měl podle vás vinu na obdržených brankách?

Před zápasem si říkáme, že musí mluvit, že před sebou všechno vidí nejlíp. A pak si necháme dát první gól, kdy nemluví, někam nesmyslně vyběhne, druhý jakbysmet. To přece musí vidět, že ten útočník není pořádně obsazený, už když to brankář soupeře vykopává. Chtěli jsme s tím ještě něco udělat, něco změnit.


Co jste říkal po poločase hrůzy hráčům v kabině?

Ukazoval jsem jim na tabuli, kde byla předzápasová příprava, a ptal se jich, jestli něco z toho splnili. Nesplnili nic! Nejsme ani schopní kopnout pořádně standardku. Až ve druhém poločase to Robert Nedvěd třikrát zahrál tak, jak se má, a hned z toho byly šance. Standardka je přece to nejjednodušší, co může být, abyste dali gól, když se vám nedaří. My se teď strašně natrápíme, než si vytvoříme šanci, to je hrozné. Když navíc prohráváme 0:3, tak je jasné, že soupeř bude zalezlý a my se těžko budeme dostávat do střeleckých pozic. Pak si můžeme dobrou standardkou pomoct. Když jsme je začali kopat dobře, hned přicházely velmi dobré šance.


Že budete po třech kolech takhle dole, to se nečekalo...

Je to v hlavách. Každý si musí hrábnout do svědomí, jak k zápasu přistoupil, co pro to udělal, jak pracuje na tréninku. Jsme teď hodně dole, to jsem tady ještě nezažil. Tři kola, nula bodů, skóre 2:11, v tabulce pravdy mínus šest. To je hrozné. Proti Roudnici jsme nic nepředvedli, místo toho, abychom jí doma trochu provětrali. Uzdravil se jim zkušený Putík a odehrál to na stoperu s přehledem.

Ale ve druhé půli jste snížili na 1:3, pak měl střelec Horák ještě jednu obrovskou šanci. Věřil jste, že s tím zápasem jde ještě něco udělat?

Když jsme dali gól, tak jsem věřil. Z kluků to spadlo, Roudnici zatlačili, ale pak zase uděláme strašnou hrubku. Je to pořád dokola: po výkopu se soupeř dostane k rohovému praporku, tam útočník obehraje dva naše hráče jako malé kluky, dalšímu nasadí jesle a dá to na vápno, kde je neobsazený kluk, i když to trefil krásně.


Co s tím? Máte teď něco v hlavě, jak z téhle krize ven?

(Povzdechne si) Nevím, teď nic nevím.


Budete ještě shánět nějaké posily?

To ne, trénovat by už měl začít Pavel Mareš, je varianta, že by mohl naskočit už v sobotu v Litvínově. To je jediné. Jinak u stoperů Vladyky a Charváta to vypadá na delší pauzu. Možná se uzdraví Mück, uvidíme.

Hlavně absence kapitána Charváta je pro vás, zdá se, velmi citelná.

To určitě. On tým dokáže dirigovat, je zkušený, má respekt ostatních. Navíc je to velmi platný hráč při standardkách.


Teď jedete do Litvínova. Je ve vaší situaci výhoda, že budete hrát na hřišti soupeře, kde se od vás nic nečeká?

Asi tak. To je naše šance, že by to mohlo být uvolněnější než doma. Soupeř nás vidí v tabulce dole, tak nás může podcenit. My v týdnu musíme zapracovat na tom, abychom se pořádně semkli, uvědomili si, co děláme špatně a pořádně si to rozebrali. Tomu se budeme věnovat.


A co třeba zjednodušit hru, když se nemůžete výsledkově chytit?

I nad tím jsem přemýšlel. Asi nám nic jiného nezbude. Budeme muset hrát opravdu poctivě zezadu na nulu a spoléhat se na brejky, nepouštět se do žádných velkých kombinací. Něco musíme vymyslet, rozhodně musíme něco změnit. Takhle to totiž dál nejde.