Jirko, nějak ses rozstřílel, kde se to v tobě bere?
Vůbec nevím, těžko říct. V sezoně jsem toho moc neodehrál, spíš jsem trénoval. Pak mi vyšel zápas v Jirnech, teď jsem na něj navázal s Děčínem. Asi jsem šel do zápasů uvolněnější, možná jsem nebyl tak svázaný, jako někteří kluci.

Čím to?
Možná právě tím, že jsem toho tolik neodehrál. Nenervoval jsem se. Když to některým klukům občas poskočilo, mně zrovna ne.

Možná jsou tvoje střelecké úspěchy také zásluhou toho, že jsi nic nevymýšlel. Všechny čtyři góly padly po střele z hranice pokutového území.
Přesně tak, když jsem to měl na noze, vystřelil jsem. Samozřejmě že ti v takové chvíli pomůže i štěstí, které ostatní třeba tolik neměli.

Ty jsi ale nikdy nebyl velký střelec, ne?
Nebyl. Když jsem působil v Německu, tak jsem nastupoval jako útočník, ale moc gólů jsem nedával. Spíš jsem připravoval šance pro parťáka z útoku, ten z mé hry těžil. Navazoval jsem na sebe hráče, on byl pak volný.

Kolik gólů jsi zatím v sezoně nejvíc nastřílel?
V minulé sezoně jsem na Kopanině končil se šesti góly, snad se mi to v divizi podaří překonat.

Tři ze čtyř gólů jsi dal krásně levačkou. Jsi specialista na tohle ostřelování ze střední vzdálenosti?
Trénuji levou i pravou nohu. Tři góly byly rány levačkou, ale ten první na Jirnách byl pravačkou a technicky. Je pravda, že levá noha je na tom, co se týče kopací techniky i nákopu, líp, ale nedělám velké rozdíly. Je to jen o jedné věci: když jsi kolem vápna a máš trochu místa, musí ti docvaknout, že musíš zkusit vystřelit. Ano, někdy to letí pryč, ale já měl i trochu štěstí.

Který z těch gólů byl pro tebe nejhezčí a který nejdůležitější?
Nejhezčí a zároveň nejdůležitější byl v Chodově. Padl po pěkné akci, bylo to v závěru a my díky němu vyhráli. Proti Děčínu to byl takový pojistkový gól. No a v Jirnech sice dva góly k bodům nevedly, ale myslím si, že nás ty góly nastartovaly, dodaly nám sebedůvěru. Ukázalo se, že jsme schopní se prosadit i na hřišti prvního.

Vaše sebedůvěra byla proti Děčínu vidět. A diváci si taky mohli prohlédnout tvé elasťáky při oslavách gólu. Jak došlo k tomu, že ti při nich spadly trenýrky?
Neměl jsem v trenýrkách tkaničku a při oslavách jsem se sklouznul po zemi, takže mi sjely pod kolena. Rozhodčí mi za to dal žlutou kartu. Já mu vysvětloval, že to nebyl úmysl, že mi prostě trenky sjely v tom skluzu, ale nepomohlo to. Vůbec jsem nevěděl, že bych za tohle mohl dostat žlutou kartu. Teď už to vím.

Možná štěstí, že jsi měl ty elasťáky.
To jsem si taky říkal. Přitom mi rozhodčí v poločase doporučoval, abych si je sundal, nebo si je vytáhnul. Ještě, že jsem je nesundal, to by pak byla zajímavá oslava (směje se).

Co vůbec říkáš na fakt, že jsi aktuálně nejlepším kopaninským kanonýrem?
Že nejsem žádný kanonýr a čtyři góly, to není nic moc. Nejlepším kanonýrem měl být Sváťa Sýkora, měl spoustu šancí, ale nepadá mu to tam. Na jaře do tabulky střelců určitě promluví. Stejně tak se bude snažit Míša Buzek, který je za mnou o gól v závěsu, možná Oivind Giil. Čekám, že se někdo rozstřílí, protože mít po podzimu nejlepšího střelce se čtyřmi góly, to je trochu ostuda.

Teď si asi v kabině vyslechneš hodně narážek. Je to tak?
To je jasné. Se Sykim i Míšou Buzkem jedeme v hecování. Ale jak říkám: myslím, že na jaře bude všechno jinak. I když bych samozřejmě rád pokračoval v tomhle trendu a dotáhl to třeba ke 14 gólům (usmívá se). Už takhle se ale možná zařadím k legendám. V posledních letech tady podzimní tabulky střelců vyhrávali jen Bohouš Strnadel s Oivindem Giilem. Teď jí možná vyhraje Gerstner.

Nezačal ti už v kabině někdo říkat Jirka Strnadel? Už jsem tohle oslovení slyšel.
(Směje se) Tak to ne. Vidím, že se dostávám do šancí a padá mi to do branky, tak zkouším pálit ze všech pozic. Ale na Bohouše mi ještě pár gólů chybí.

Trenér Mejdr ti prý před zápasem s Děčínem prorokoval, že se staneš nejlepším střelcem. Je to tak?
Říkal mi to trenér i asistent Dan Vott, že když dám gól, budu nejlepším střelcem. I já jsem si to říkal. Nechtěl jsem jít ale na hřiště s tím, že musím dát góla. Prostě jsem si říkal, že když ho dám, bude to dobré. Míša Buzek obstaral první dva důležité góly, ten můj byl jen pojistkový.

Pokud se nepletu, tak jsi všechny své trefy oslavil radostným skluzem. Proč?
Chtěl jsem ušpinit trenky s dresem, aby bylo co prát (směje se). Ne, vážně, nevím. Je to spontánní. Já nikdy moc gólů nedával, spíš jsem byl nahravač, tak to ve mně vybouchne. Navíc mám rád tyhle oslavné hromady, když na střelce všichni naskáčou, je tam spousta emocí. Je to lepší než si jen tak plácnout a jít zase hrát.

Zápas s Děčínem byl hodně důležitý, potřebovali jste nutně vyhrát. Cítili jste v kabině před zápasem nějaké pnutí?
Tohle jsme neřešili. Všichni víme, jak je to v tabulce napáskované. Stačí tři body a můžete být o dost výš. Mezi týmy jsou malé rozdíly a my jsme věděli, že musíme Děčín udělat, abychom se přiblížili středu tabulky. To se povedlo, teď ještě zvládnout zápas na Kladně, abychom se dostali na těch 20 bodů za podzim, co vedení a trenéři před sezonou chtěli.

V takovém případě by mohla být Kopanina s podzimem spokojená?
Necháme hodnocení po posledním zápase. Ale během podzimu bylo dost zápasů, které nám zbytečně utekly. Na jaře si na tohle musíme dávat větší pozor, bodů jsme mohli mít rozhodně víc a být výš. Na druhou stranu jsme jich mohli mít i míň.

Na poslední zápas proti Kladnu B vychází reprezentační přestávka. Čekáš, že soupeř svůj tým výrazně posílí?
Někdy je pro soupeře lepší, že přijdou kluci z áčka. Jsou to hráči z ligy, kteří si jdou zakopat divizi a třeba se jim moc nechce. Myslím, že to zvládneme. V Teplicích proti nám nastoupilo béčko bez posil a přejelo nás. Byli to mladí a sehraní kluci, byl to od nich kompaktní výkon. Když přijde někdo z áčka, může tu sehranost narušit a nabourat.

Brali byste z Kladna takhle předem i bod?
Uvidíme, jak to bude vypadat na hřišti. Když budeme hrát dobře, mít šance, tak proč nepomýšlet na tři body? Po určitém průběhu může být dobrý i bod. Já si ale přeju, aby se někdo z kluků utrhnul, dal nějaké góly, klidně mě přeskočil v tabulce střelců a my vyhráli.

Nebo můžeš ty zvýšit vedení, ne?
Já ještě nevím, jestli budu vůbec hrát, protože mě trápí nějaká chřipka. Dostal jsem prášky a nařízení dva dny ležet. Žádná sláva to není, ale prasečí chřipku mi vyloučili, tak aspoň nějaká dobrá zpráva.

To je škoda, dostal ses do dobré formy.
To jo, cítil jsem se velmi dobře. Ale kluci jsou po výhře s Děčínem a dobrém výkonu v Jirnech rozjetí a nastartovaní. I když nebudu hrát, věřím, že to zvládnou.

Už jsi zmiňoval, že jsi spíš trénoval než hrál. Proč?
Na začátku soutěže jsem odjel na dovolenou, něco mi taky kolidovalo se školou. Když jsem se vrátil, jen jsem trénoval, do zápasů jsem naskakoval na pár minut. Neměl jsem natrénováno, nebyl jsem rozehraný. Když jsem pak dostal šanci, zase jsem odjel na zápas Chelsea, byla tam i bráchova svatba. Tenhle pozdim byl komplikovanější.

Na jaře budeš chodit častěji?
Chci být častěji a taky být platnější. Divize je velmi slušná soutěž a já ji chci hrát. Na jaře ale taky budu dělat státnice, tak uvidím, jak mi to bude vycházet. Pokud ale nepřijde zranění, odehraji toho víc.

A máš na jaro nějaký gólový plán?
Nemám žádné cíle. Hlavní je, aby na tom byl dobře tým. Co je vám platné, když dáte několik desítek gólů a mužstvo by se topilo dole? Na Bohouše Strnadela ještě nemám, takže si dám cíl být kousek pod ním (usmívá se).

Ještě mě zajímá tvá návštěva Chelsea. To byla soukromá cesta, nebo nějaká tréninková stáž?
Byli jsme tam s tátou soukromě. Máma nám dala lístky k narozeninám. Hrálo se s Blackburnem a bylo to super. Měli jsme lístky do VIP a vůbec jsme nevěděli, co od toho můžeme čekat. V pokynech nám přišlo, že máme mít společenské oblečení. Tak jsme si říkali, koho tam potkáme. Celková atmosféra a prostředí se nedá srovnávat s českou ligou. Aby taky jo, bylo tam 40 tisíc diváků, padaly góly, lidi řvali, tleskalo se... To bych jednou chtěl zažít jako trenér, protože jako hráči už se mi to asi nepovede.

A potkal jsi ve VIP někoho slavného?
Nebylo to VIP pro známé osobnosti. Abramovič a spol. mají své místa jinde. Byli tam asi nějací lidé, kteří mají v Chelsea nějaký vliv, sponzoři a tak, ale já nikoho známého neviděl. Zato jsem viděl výborně na hřiště, měli jsme nejlepší místa: uprostřed nad střídačkami. Hráče jsem měl skoro na dosah.

A sledoval jsi trenéra Ancelottiho při práci? Jednou chceš být taky trenér.
Chtěl jsem ho sledovat, ale spíš jsem Chelsea vnímal celkově. Třeba se tam už nikdy nedostanu. Přeci jen ještě hraji, tak jsem si chtěl ze zápasu vzít taky něco jako hráč. Ancelotti seděl a jen občas něco řekl. Chelsea měla obrovský tlak, bylo jen otázkou času, kdy dá góly. Takže trenér moc práce neměl.

A co jsi vypozoroval jako hráč?
U každého se mi líbilo něco. Třeba Drogba se dokáže vřítit do vápna jako tank. Při přebírání míče se už otáčí k brance. To v české lize nevidíte. Díval jsem se jako hráč a už jsem si to zkoušel řídit jako trenér.

Dřív jsi mluvil o tom, že bys měl jet na trenérskou stáž do Berlína. Jak to dopadlo?
To bohužel padlo. Šéftrenér mládeže Herty, s kterým jsme byli domluvení, byl někde mimo. Ale až dodělám FTVS, určitě zkusím někam vyrazit.

Mezitím budeš dál zdokonalovat žáčky na Kopanině?
Mám za sebou první půlrok s mladší přípravkou a jsem spokojený. Jsou v ní šikovní kluci, dokázali jsme je s asistentkou Barčou naučit věci, které jsme chtěli. Sice jsme moc bodů nenasbírali, ale na jaře se to zlepší. Do budoucnosti se budou kluci jen zlepšovat.

A jak vidíš svou budoucnost? Do Prahy jsi přicházel s cílem zviditelnit se jak hráčsky, tak trenérsky. Daří se ti to?
Hráčsky nevím. Bylo důležité, že se nám povedl postup do divize a já můžu říct, že jsem u toho byl. Nevím, jestli jsme se zviditelnili, ale mám z toho moc dobrý pocit. Co se týče trenéřiny, tak jsem nějaké nabídky měl, ale chci zůstat na Kopanině. Chci tady vydržet, naučit kluky nějaké věci, vyzkoušet si různé metody.

Jaké trenérské nabídky jsi měl?
Z Bohemky, Sparty i Slavie. Máme možnosti ze školy. Momentálně mám ale rozdělanou práci na Kopanině, hraji tady i trénuji a teď na tom nehodlám nic měnit.