Je to logické, v generálkách záříš.
Jsem rád, že mi konečně pořádně vyšel nějaký zápas. Asi si to celkově sedlo, hráli jsme dobře. I když je pravda, že soupeř byl v trochu jiné fázi přípravy, přebor začíná později, byli dost unavení, my už jsme ladili na sezonu. Stopeři Libuše říkali, že sotva tahají nohy.

To ale nesnižuje váš výkon, ne?
Ne, je dobře, že jsme takový zápas před mistrákem hráli. Kombinačně to bylo naše nejvydařenější utkání v přípravě. Byla tam spousta hezkých akcí, na které se dalo dívat, spousta šancí, padaly góly. Bylo to dobré.

Spokojený musíš být i se svým výkonem.
Po dvou zápasech, které mi moc nevyšly, přišel konečně jeden, co mi vyšel. Předtím jsem dal gól jenom Vyšehradu. Snad se mě to bude držet i v sezoně.

Kdy se ti nedařilo?
Třeba na Uhelkách, ale tam se nedařilo nikomu, to byla z naší strany bída. I v poháru proti třetiligovému Královu Dvoru se mohlo zadařit líp.

Výsledkově určitě, prohráli jste těsně 3:2, ale herně to nebylo špatné. Nebo máš jiný názor?
Ne, rozhodně to nebyl propadák, ale hrál jsem v obraně a dostali jsme tři góly. S tím nemůžu být spokojený.

Zato můžeš být spokojený s třemi góly, které jsi dal Libuši. Stihnul jsi někdy nastřílet hattrick za 10 minut?
Tak to určitě ne. Za tak krátkou dobu jsem snad nikdy nedal ani dva góly. V mužích to byl můj druhý hattrick, první jsem dal ještě za Meteor v nějakém poháru, když jsem vyhráli 8:1. Už ani nevím s kým.

Má ten hattrick pro tebe stejnou váhu jako tři góly z mistrovského zápasu?
Ne, to se nedá srovnávat. Ale rozhodně mě těší, že jsem se takhle prosadil. A taky už mám zápis u nových pokladníků - když odešel Martin Janda, převzali to Roman Vyšata s Honzou Charvátem jako nejstarší v kabině.

Který z těch tří gólů byl pro tebe nejtěžší?
Asi ten první. Ve chvíli, kdy jsem si ten propadlý míč zpracovával, proletělo mi hlavou, že jsem v přípravě docela dost šancí nedal. Takže jsem nic nevymýšlel a propálil jsem všechno, co mi stálo v cestě. Přesně tak, jak jsem byl zvyklý.

Co tím chceš říct?
Uvědomuju si, že jsem někdy zbytečně vymýšlel, zkoušel to technicky... Takhle to vychází líp. I při tom druhém gólu jsem prostě napálil odražený míč ze dvaceti metrů a trefil jsem. Asi u podobného způsobu zakončení zůstanu.

Ale tvůj třetí gól byl úplně jiný: to jsi udělal kličku brankářovi a pak i obráncovi před prázdnou brankou.
Tak v tu chvíli už jsem byl po dvou gólech trochu víc nahoře, sebevědomí mi nechybělo. U gólmana jsem nic jiného nemohl dělat, jen jsem si kolem něj píchnul míč. U toho kluka jsem věděl, že když mu zaseknu, musí kolem mě projet. Kdyby byl jiný stav, možná bych si tolik nedovolil, ale po dvou gólech jsem si věřil.

Pojďme k přípravě Kopaniny. Letos byla trochu náročnější a intenzivnější. Jak jsi to zvládal?
Myslím, že dobře. Chyběl jsem jen na jednom tréninku. Dohodl jsem se v práci a vycházelo mi to. S docházkou můžu být spokojený, cítím se dobře. Co se týče fyzičky, s tou jsem neměl nikdy problém, jsem naběhaný.

Trenér Mejdr vás nešetřil, předpokládám, že fyzicky na tom budou dobře i ostatní. Jak je podle tebe Kopanina připravená na divizi?
Doufám, že dobře. Fyzicky by to neměl být problém, záleží na naší bojovnosti a tom, jak se s divizí srovnáme. Teď v přípravě nás třeba pískali jiní rozhodčí a byli jsme z toho docela vykolejení.

Z čeho nejvíc?
Co se ve vyšších soutěžích píská a nepíská. S tím se musíme srovnat. V přípravě jsme koukali, že se hra víc pouští. Kluci, co mají rádi balón, to musejí dávat rychleji, aby o něj nepřišli. Ale mančaft máme dobrý, budeme dřít a uvidíme, na co to bude stačit.

A jaké máš ty osobně ambice?
Já nerad prohrávám, to ví každý, kdo mě zná. Chci hrát co nejvýš, uvidíme, jak nám vyjde vstup do soutěže. Začínáme s Čelákovicemi, které byly páté, ale to nic neznamená. Jsme doma, budeme hrát na vítězství. Žádné bránit nulu a hrát na bod.

Ty jsi ještě nikdy divizi nehrál. Co od ní očekáváš?
Hlavně jsem na ní hrozně natěšený. Sílu soupeřů asi tak nějak známe, protože jsme vždycky v přípravách s třetí ligou nebo divizí hráli. Ale samozřejmě soutěž bude něco jiného, je kolem toho jiná atmosféra.

Cítíš v kabině napětí? Přeci jen jste nováček.
Ne, nervozitu z divize necítím, spíš takovou tu nervozitu z toho, kdo bude hrát v základní sestavě. Je nás tam 22 a všichni chtějí být na hřišti.

Pokud budeš v sestavě, na jakém postu by ses rád viděl? Cestuješ od obrany přes zálohu až do útoku.
Já bych hlavně přivítal, kdybych hrál. Odkopu to tam, kde bude trenér a tým potřebovat. Ale kdybych si mohl vybrat, tak možná ten kraj zálohy. Na něm mi to v přípravě vyšlo asi nejlíp. Obecně u mě platí, že hraju radši víc dopředu než dozadu.

V prvním kole čekají Čelákovice. Znáš tenhle tým?
Jednou jsem proti nim hrál zimní turnaj. Pro nás platí, že bude všechno nové. Vlastně známe jenom Admiru. Ale bude to hezká změna. V přeboru jsme byli dlouho, soupeři se neměnili, pořád stejní hráči... Rád si to zkusím proti jiným soupeřům.

Možná i některé týmy v přeboru jsou nadšené, že se „zbavily“ Kopaniny, kterou porážel málokdo. Nemyslíš?
(Směje se) Asi jo, dolů odpadly Královice, my šli nahoru, takže ty největší dálky z přeboru zmizely. Teď to nebudou mít ostatní k zápasům daleko, asi jsou spokojení.

V minulé sezoně přeboru jsi dal 13 gólů. Na co se cítíš v divizi?
Záleží na jakém postu budu hrát. Když budu hrát vepředu, tak bych byl spokojený s deseti. Někdo ty góly dávat musí, když teď nebude hrát Bohouš Strnadel.

Tomáš Berger z Dukly šel z přeboru přímo do druhé ligy. A když měl jmenovat někoho, kdo by ho mohl následovat, řekl tvé jméno, co tomu říkáš?
Je to pěkné, ale spíš bych tipoval, že Tomáš si v rychlosti nevybavil jiné jméno (směje se). Já bych určitě přivítal šanci, kdybych mohl hrát někde výš, ale asi si to budu muset vykopat s Kopaninou.

Proč myslíš?
Mě si asi žádný trenér výš nevytáhne. Nejsem takový ten technický typ, co hned každého zaujme na první pohled. Jsem důrazný dříč. Asi by si mě mohl vzít jen někdo, kdo mě dobře zná. Ne, že se na mě přijde podívat a řekne: Jo, toho bereme!