Jak zní vaše celkové hodnocení zápasu?
První půle byla poměrně vyrovnaná. Měli jsme sice převahu, i tři dobré šance, ale do kabin se šlo za nerozhodného stavu. Řekli jsme si, že musíme být trpěliví, také jsme trochu proházeli sestavu.

Jak?
Garth Juckem šel na hrot, začali jsme hrát na dva útočníky. Zlepšilo se to, začali jsme být v útoku agresivnější. Dali jsme dva góly po standardkách, třetí přidal po krásné akci Průša a pak už jsme zápas kontrolovali.

Proč jste hráli od začátku zápasu jen na jednoho útočníka? Není to doma příliš opatrná taktika?
Ten důvod byl jednoduchý: bylo nás málo. Už ve středu jsme se jen tak tak sešli na pohárový zápas v Radotíně. Tam nás bylo deset a pět minut před výkopem přijel David Průša. Ani se nerozcvičil, jen se převléknul. Kdo přišel, ten hrál. I proto jsme ten zápas v Radotíně nezvládli. Teď s Čafkou nám chyběl Horák, Houška a Kratochvíl pro žluté karty, dalších pět lidí je zraněných. Takže nám ta sestava jasně vykrystalizovala. Na lavičce jsme měli jen dva hráče.

A béčko pomoct nemohlo, protože hrálo také v sobotu odpoledne.
Přesně tak. Taky jich bylo tak akorát. Už na Radotíně s námi šel Jirka Leubner, který taky v průběhu zápasu střídal. Doma bychom na jednoho útočníka nehráli, ale protože nás bylo málo a další útočníky jsme neměli, zvolili jsme tuhle variantu. Když jsme to ale přeházeli, vytvořili jsme si šance. Vyšlo to.

Pak už jste soupeře přehrávali?
Myslím, že ano. Byli jsme trpěliví, věděli jsme, že to přijde. Podařilo se nám proměnit hned tu první šanci ve druhém poločase a Čafka se pak musela víc tlačit dopředu, což nám pomohlo.

Vedoucí gól dal kapitán Charvát. Vítěznou branku dal i na Motorletu. V těchto vypjatých situacích je jeho síla, souhlasíte?
Byl tam dobrý centr, on to dával na zadní tyči rybičkou do prázdné branky. Ale je pravda, že se Honza umí koncentrovat a soustředit na tyhle momenty. Jako kapitán to dokáže zvednout a pomoct, když je potřeba, což je výborné.

Absence ve vašem týmu pomohly do sestavy dvojici Honetschläger - Průša. S jejich výkony jste musel být spokojený.
Byli výborní, oba. U Šimona Honetschlägera jsme rádi, že vydržel celý zápas, střídali jsme ho až pět minut před koncem. Byl to pro něj první celý mistrovský zápas téměř po roce. Myslím, že byl spokojený i on, přihrál na třetí gól, hrál opravdu velmi dobře. Věděl, že nastoupí, připravil se na to. Šlo hlavně o jeho zdravotní stav, kdyby řekl, že ho noha bolí, nehrál by. Všechno bylo v pohodě a my jsme rádi, že tu zátěž vydržel. Rozhodně patřil k těm lepším.

Stějně jako David Průša.
Jemu se nevyvedl ten zápas v Radotíně, určitě to bylo i tím, že se nestačil rozcvičit. Věděl, že musí pomoct proti Čafce a týmu to vrátit, že mu něco dluží. Svým výkonem potvrdil, že na to má a fotbal hrát umí.

Dá se říct, že roste s každým zápasem?
Má občas tréninkové výpadky, jednou za dva týdny se vždycky omluví. Na tomhle by měl ještě zapracovat, perspektiva u něj ale jinak určitě je.

Ještě se vrátím k tomu nepovedenému poháru v Radotíně. Je to pro vás velké zklamání, že jste nedošli do finále, což byl váš cíl?
Chtěli jsme pohár vyhrát, což jsme říkali. Zklamaní jsme bezprostředně po zápase samozřejmě byli, ale když se na to podíváme s odstupem, tak ani účast v semifinále není tak špatný výsledek. Nedá se nic dělat, musíme zapomenout a soustředit se už jen na přebor. Jak už jsem říkal: na Radotíně jsme nebyli kompletní, chtěli jsme tam postavit úplně jinou sestavu, šetřit Honzu Charváta, zkusit si i něco na Čafku, ale z toho sešlo. Bylo nás opravdu málo, scházeli jsme se 45 minut před zápasem, nebylo to ono.

Teď vás čekají Královice, tedy povinné tři body ze hřiště posledního celku tabulky?
Královicím se v poslední době začalo dařit, rozhodně nás tam nečeká nic lehkého. Už je jasné, že sestoupí, ale dvakrát po sobě vyhrály, budou se chtít vytáhnout i na nás. Rozhodně nic nesmíme podcenit, to by se nám mohlo vymstít.

Váš největší konkurent Dukla B zvítězila na Libuši 2:1, když dala gól až dvě minuty před koncem. Věřil jste, že by mohla Dukla na Libuši ztratit?
Říkal jsem, že pokud Libuš podá výkon jako proti nám, že to tam Dukla nebude mít jednoduché. To se potvrdilo. A že dala gól až takhle v závěru? Takový je fotbal. Abych řekl pravdu, ani jsem to nevěděl, nepídil jsem se po tom, jen jsem koukal na výsledek.

Nebyl jste se tedy na zápase podívat, abyste soupeře sledoval?
Ne, Duklu jsem viděl třikrát, asistent Dan Vott také. V příštím kole hraje Dukla doma s Hájemi, kam vyrazím. Předtím to musíme zvládnout v Královicích. Pak už to všechno bude směřovat k tomu zápasu s Duklou.