Trenér Vott před utkáním sliboval, že se jeho tým nepožene za každou cenu do ofenzivy a bude si hlídat zadní vrátka, aby neinkasoval zbytečný gól. Plány však vzaly za své velmi brzy. Už ve čtvrté minutě po rozehraném rohovém kopu se v rohu pokutového území rozhodl poslat nadýchaný oblouček na branku domácích Brezina a míč k překvapení všech zapadl do sítě – 0:1.

Radost ale hostům moc dlouho nevydržela. Pokud chtělo Podolí myslet na bodový zisk, mělo náskok držet delší čas. Jenže už v 9. minutě poslal do pokutového území dlouhý aut Mejdr a urostlý Velšan Wise, jenž se tímto utkáním loučil s dresem Přední Kopaniny, hlavou vyrovnal na 1:1. Chlapík s 50kou na zádech si pak s radostí vychutnával gratulace parťáků z týmu.

Favoritovi se v tu chvíli začalo dýchat lépe. Dvakrát ve velkých šancích Podolí podržel obětavými zákroky gólman Pospíšil. Nakonec ale kapituloval. Na koně domácí tým posadil ve 25. minutě Hrubý, který v pokutovém území plácl nešťastně do míče rukou a sudí Marek neváhal. Nařídil pokutový kop a z reproduktorů na stadionu začala hrát hudba, která se pouští ve chvíli, kdy Přední Kopanina vstřelí gól. Bylo trochu brzy, ale obránce Kučera, který si vzal míč, se rozhodit nenechal a míč napálil o pár desítek sekund do sítě. Kopanina vedla 2:1.

Postupně se o slovo hlásil kapitán Přední Kopaniny Urban. Vyhlášený kanonýr pálil pět minut před pauzou z trestného kopu těsně nad branku. Krátce po přestávce po přihrávce Mainolfiho naznačil zakončení levou nohou, nakonec ale do míče práskl pravačkou a za Pospíšilem zvonila branková konstrukce. Skóre zůstávalo těsné.  

Za pár okamžiků už ale přišla Urbanova paráda. Do šance jej poslal druhý ofenzivní hrot Ptáček a Urban sám před gólmanem nezaváhal a levačkou nedal brankáři Podolí sebemenší šanci zasáhnout 3:1. O chvíli později Hollerbach s Mainolfim zabojovali o míč, druhý jmenovaný jej prostrčil Ptáčkovi, ten si poradil s třemi bránícími hráči a následně dělovkou rozezvučel břevno.

Hosté ale zápas nezabalili. Ostatně při dvoubrankovém manku už neměli co ztratit a v 76. minutě dokázali duel zdramatizovat. Centrovaný míč našel v pokutovém území hlavu urostlého střelce Jůzka, který se při zakončení nemýlil. A najednou bylo Podolí zpátky ve hře. Z trestného kopu dvakrát zahrozil Němeček, ale domácí tým těžké chvilky ustál. A nakonec ještě sám pečetil výsledek, když v páté minutě nastavení skóroval Mainolfi.

Hlasy trenérů

Daniel Vott (Přední Kopanina): „Měli jsme nešťastný vstup do zápasu. Stalo se přesně to, co jsme nechtěli. Dostali jsme smolný gól, nejsem si jistý, že to takhle chtěl hráč kopat. Myslím, že centroval a ono to tam zaplachtilo. Pozdě jsme reagovali na rozehraný rohový kop, což je naše chyba. Naštěstí jako před týdnem se nám podařilo po standardce zase vyrovnat. Tentokrát dal gól Jacob, což bylo moc důležité. Ještě do půle jsme dali na 2:1 a všechno vypadalo, že bude v pořádku. O půli jsme si řekli, že musíme být trpěliví, že nějaké šance ještě přijdou. Hlavně, abychom nedostali nějaký hloupý gól a zápas by se zdramatizoval. Všechno šlo podle plánu. Urby dal nádherný třetí gól, s přehledem, jak to on umí. A pak jsme prohospodařili obrovské šance, trefili jsme dvakrát břevno, Vojta Ptáček šel sám na bránu. Kdyby jedna z těch situací skončila gólem, tak je po zápase. Jenže jsme si vybrali slabší chvilku, možná jsme mohli střídat o chvíli dříve, že už někteří kluci tahali nohy. Soupeř toho využil a po centru dal Robert Jůzek krásný kontaktní gól. To nás srazilo. Zareagovali jsme ale střídáním kluků, kteří přišli z utkání béčka. Za to jim musím poděkovat, hrát celý zápas za béčko a ještě pak přijít pomoci áčku. Přeskupili jsme to a myslím, že konec už jsme zvládli a vše jsme korunovali gólem v nastavení. Nakonec z toho byla naprosto zasloužená výhra. Tři body získalo i béčko, máme trošku personální krizi. Jsou tam nemoci, zranění. Ještě tam jsou nějaké odchody na poslední chvíli, s čímž jsme úplně nepočítali, takže pomohli béčku tři kluci z dorostu. Je dobře, že se začleňují. Zápas zvládli velmi dobře a ještě tři kluci přejeli sem. Navíc klopýtl Vyšehrad, to bylo naše přání. Nejsem nepřející člověk, ale člověk prostě musí koukat i okolo sebe. Před jarem jsem říkal, že jaro neprojede nikdo bez zaváhání. I my někdy zaváháme, což se stane. Jde o to, kdo zaváhá méněkrát, nebo se z toho ponaučí. Vyšehrad klopýtl dvakrát po sobě, což je blbé pro ně a pro nás dobře. Ale jedeme dál. Máme malý bodový polštář, potřebujeme ho navýšit. Poslední zápas za nás odehrál Jacob Wise, což je komplikace. Když nastoupil do zápasů, tak bylo vidět, že minimálně v hlavičkových soubojích je hodně platný, proti Podolí dal moc důležitý gól. Je to vítězný typ. Je škoda, že končí, bude citelně chybět. Patří mu dík, v úterý odlétá. Šance udržet jej asi nebyla, šlo o pracovní záležitost. Vrací se do Anglie. Pokud by se to povedlo, tak by v létě přiletěl na rozlučku.“

Nejlepší hráč: Jacob Charles Wise

Petr Majer (Podolí): „Myslím si, že v naší situaci prohra na kterémkoliv hřišti je pro nás problém. Za výkon v konci zápasu musím kluky pochválit. Dostali jsme Kopaninu pod tlak. Podařilo se nám snížit na 2:3. Bohužel asi pozdě, protože ten tlak jsme pak více nezúročili a dostali jsme branku na 4:2, kosmetický gól. Ale konec zápasu byl z naší strany dobrý. Tam jsem byl spokojený, že jsme přinutili soupeře, že si nebyl jistý výsledkem. Jinak ten zápas celkově asi směřoval k tomu. Stav 3:1 pro domácí byl zasloužený, ještě nám tam zvonily tyče. Mohli jsme si s tím asi poradit lépe. Gól na 3:2 přišel relativně z čistého nebe po dobrém centru. Jůzkovi to přistálo na hlavě, byla by škoda to zahodit. Proměnil to dobře. Ale úplně nakopávat balony jsme nechtěli. Na to jsme vsadili až na konci, to jsme hru zjednodušili. Kopanina začala být za stavu 3:2 trochu nejistá, my jsme dostali takový životabudič. Proto konec vypadal, že jsme opticky tlačili. Mohlo tam ještě něco spadnout, před koncem tam byl trestný kop, ale gólman si to pohlídal. Bohužel to pak spadlo na druhé straně. Vítězný gól dal Urban, ten gól byl krásnej, jen nevím, kde byli naši stopeři, jak se tam mohl sám takhle objevit. Tohle zakončení on má. Jakmile ho pustíte do vápna a má prostor, tak to umí vyřešit skvěle. Mrzí mě, že jsme k němu měli až moc velký respekt. Ostatní hráče jsme byli schopní dostupovat, jemu jsme nechávali zbytečně prostor a já nechápu proč.

Nejlepší hráč: Jakub Pospíšil.